Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚDIV
Autor
Dan TM
ÚDIV
Možná jsem už nikdy ze zahrady neodešel
Cestička ve tvaru ležaté osmy,
procházím listím podzim co podzim
Jak ale vysvětlit stárnoucí tělo?
Dřív ne. Teď obtěžuje…
A vlasy, bývala to naše vlajka, ty řídnou
a pod horním světlem
vidět tvář přes celou hlavu
Ale hlad údivu!
Stále týž
Stále tne skrze duši
polykaje krásu,
jako etické drama všehomíra
8 názorů
Radovan Jiří Voříšek
23. 11. 2021alespoň ta vnitřní vitalita zůstala, taky se z ní raduju, když tělo jde dolů
Moc děkuji přátelé!
Markel - díky!
Lenczo - přesně tak, dokud jsme schopni údivu, nezestárneme (!!!), o když 40let, toť sladký věk...
Fuska - ano, pořád jsme vlastně děti "vnitřní tváře". Krásně řečeno!
Annnie - nemohu si vzpomenout, kdo to řekl, že krása není věc estetická, ale etická... Díky za tip.
F.M.R.C. - tvoje věta mne moc potěšila!
já ji čtu (s blížící se čtyřicítkou) jako velmi optimistickou... že "hlad údivu" nezmizí, zůstane stále týž... děkuji