Isabel

Mně se to líbí. Sonety rozhodněš nemusejí být soudobé. Mé sonety jsou soudobé málokdy a čte je většinou docela dost lidí. Měla bych malé výhrady snad jen k dokonalosti rýmů.

Dávám tip a těším se na další tvou konzervativní tvorbu. Vítej v konzervativním táboře.

Mrstnyme, vysvětlil jste mi své stanovisko, toho si vážím:

Milý pane, dokud nebudete považovat za funkční kategorii, do které bylo dílo přidáno, nemůžeme se zřejmě pochopit. S tím souvisí i (stejně lakonický jako vaše "kritika", nebo spíše "kritička") můj komentář o zákazech. Berete se asi moc vážně, to člověku neprospívá.

Zkuste si přečíst Cesty polemiky (vyšlo to teď nedávno, autorem doc. Luboš Merhaut) – polemiky se postupně stávají osobními, jde přeci jen o osobní stanovisko. Vaše polemika ani literárně nezačala – začala osobním postojem, co by se MĚLO a NEMĚLO. Ach, kéž byste hodnotil metrum, dodržování cézur, literárněhistorickou tradici za tím vším. To by byla kritika literární, ne osobní. Nicméně chápu – základem kritiky je tedy neporozumění. Zde bych dodal, že základem kritiky je "nevůle pokusit se rozumět".

Proto mi dovolte dodat pár slov. Já s vámi nepolemizuji. Moje kritika, chcete-li to tak nazývat, byla zcela věcná a otevřená: tento sonet, ať je dobrý nebo není, nestojí za posouzení. Proto a proto. Vy ale, aniž jste se zamyslel nad tím, co říkám, jste z toho udělal osobní věc, kterou jste navíc falešně, jak je dnes zvykem, zaštítil bojem za svobodu. Jako bych vám něco přikazoval! Můj další příspěvek se vztahoval pouze k tomuto  postoji. k ničemu jinému.

Potěšilo mě, že znáte Garcilasa. O tom u nás asi málokdo ví. Zřejmě studujete španělštinu. I když jsem odmítl se sonetem zabývat, dodám k přehledu vašich požadavků na kritiku, že problematiku zřejmě ovládáte, a tak byste měl být schopen odpovědět si sám, zda jsou odchylky v něm skutečně jen odchylkami nebo nedostatky.

Moc díky za VĚCNOU LITERÁRNÍ kritiku. Třeba se k tomu ještě někdy vrátím a poupravím, prostě jen tak, pro radost.

Má to hezkou gradaci a moc pěknou pointu. Ale báseň jako tahle stojí na dokonalém rytmu a hladkosti, s jakou do ní zaplujou slova, takže bych na tvém místě ještě trochu dotunila druhou sloku, opravila překlepy a pročistila to. 

Milý pane, dokud nebudete považovat za funkční kategorii, do které bylo dílo přidáno, nemůžeme se zřejmě pochopit. S tím souvisí i (stejně lakonický jako vaše "kritika", nebo spíše "kritička") můj komentář o zákazech. Berete se asi moc vážně, to člověku neprospívá.

Zkuste si přečíst Cesty polemiky (vyšlo to teď nedávno, autorem doc. Luboš Merhaut) – polemiky se postupně stávají osobními, jde přeci jen o osobní stanovisko. Vaše polemika ani literárně nezačala – začala osobním postojem, co by se MĚLO a NEMĚLO. Ach, kéž byste hodnotil metrum, dodržování cézur, literárněhistorickou tradici za tím vším. To by byla kritika literární, ne osobní. Nicméně chápu – základem kritiky je tedy neporozumění. Zde bych dodal, že základem kritiky je "nevůle pokusit se rozumět".

Zřejmě jste nečetl ani předmluvu. Zkuste třeba výbor poezie Imitace imitace, má tam ke konci pěknou studii Juan. A. Sánchez o trendu imitace Petrerky v poezii pozdního středověku – odtud vlastně i ten Garcilaso de la Vega a Isabel Freyre –, pak možná taky budete chápat o trochu víc motivaci za sonetem, za (na dnešní poměry) až pitomými metaforami.

A posledně – jemný, hedvábný psal, že někdo má písmák jako deníček. Ztožňuju se s tím docela dost, jelikož se mi líbí uživatelský prostředí a je to lepší než to mít uložený v telefonu nebo v počítači ve wordu. Bonus je, že si to občas někdo přečte.

Nemám nic proti kritice, vlastně ji i dost uvítám, ale pokud jde o tuhle "pseudokritiku", který si na písmáku všímám docela dost, která se ničím nezmíní o samotném textu, o tom, co se píše, ale ledabyle (ano, stejně jako byl sonet napsán a přidán, to je však něco jiného, ne?) napíše něco ve stylu vašem, Mistře, tak nevím nevím. Zkuste se příště tedy chytit něčeho věcného, a ne vymývání mozku. Přeci jen tím si prošel ve škole tak trochu každej. Ciao

Věcný komentář? Chybí mi tam čárky. Nejsme v Anglii ještě. A vadí mi tam ty dva překlepy. (Nevím, zda trefuji do černého, ale grafomanie by se neměla tak snadno prozrazovat.)

Safián: tvoje kritika se mi moc věcná nezdá. Cítím za ní v pozadí nějaké podivnosti. Něco jako... agresi a tak. Posměch vede časem k šikaně. Tvůj druhý přìspěvek to jen potvrzuje.

Nelíbí se mi vlastně ani jedno. Ani ledabylost, s jakou byl sonet vložen, ani první nepřiměřená reakce Safiána.

Cožpak Písmák není tak trochu soukromí? Co je to za faktické zveřejnění proboha? Jo, když dal Neruda báseň Jak lvové bijem o mřìže do Malostranského nedělníku či kam, to bylo zveřejnění.

Sem si lidi píšou někdy jen jako do soukromého zápisníku... Co to je, v dnešní době, že na to klikne pár desítek lidí. Kliknutí ještě neznamená, že to vůbec četli.

Opravuji se - je to lepší než, co psává Alenakar. Tohle prozrazuje autentický zážitek, tamto je čirá póza a snaha se zalíbit. 

Nic proti schopnosti lapat Safiány na líbivé verše, pokud vlastníš ropný vrt nebo banku střední velikosti, může se taková agilní básnířka zabezpečit na celý život. 

mrstnyme, vidím, že ti ve škole vymyli mozek. Já myslel, že jsme na literárním serveru a ne na schůzi mládeže nějaké politické strany. Napsal jsem věcný komentář a ty posunuješ věc nejen do osobní, ale dokonce do ideologické roviny. Nikdo ti přece v ničem nebrání. Můžeš si třeba postavit renesanční zámeček.

No hrůza!! Zakažme lidem psát tendenční sonety!! Nakažme lidem psát soudobé sonety!! 

Nevím k čemu je dobré psát podobné sonety. Natož je zveřejňovat. I cvičný sonet by měl být soudobý. Věci jako je tato, by měly zůstat v soukromí.