Léto hrůzy na Bradle smrti

Tři mladí lidé vyrazili v červnu 1987 na výlet do skal nedaleko Hřenska. Už se ale nevrátili. Zemřeli jen pouhý kilometr od hotelu Mýtní louka a dva kilometry od jedné z nejnavštěvovanějších přírodních pamětihodností v tehdejším Československu Pravčické brány, vzdušnou čarou sotva 50m od frekventované turistické stezky. Po nepříliš pečlivém úvodním šetření tehdejší kriminální služba SNB Ústí nad Labem případ bezradně po roce uzavřela patologickým závěrem, že za jejich smrt je odpovědný kulový blesk. Takový rezultát nemohl uspokojit nikoho a tak odstaroval maraton konspiračních teorií, který s tu větší, tu menší intenzitou trvá již skoro pětatřicet let až dodnes.

Záhy se objevily rozličné prapodivné teorie o tajných komandech, vraždících úchylných pohraničnících, pašerácích etc. Pravda byla však mnohem prostější a mnohem děsivější! Děsivější snad i proto, že ji měli všichni na očích a odmítali si ji přiznat.

Mne samotného ten připad asi před rokem zaujal a napadlo mě se na něj blíže podívat, jestli se přece jen nějaké ty indicie neobjeví. Protože vše již bylo likvidováno a vyšetřovací spis byl nedostupný. Jevily se jako jediný možný zdroj takové uniknuvší informace, fotografie, které se občas v souvislosti s případem vyskytovaly volně na internetu. I když v nějaký zásadní posun touto cestou jsem nedoufal, byl jsem výsledkem analýzy jednoho takového snímku doslova šokován.

Odkaz na analýzu snímku:

https://www.academia.edu/64782622/P%C5%99%C3%ADpad_mrtv%C3%BDch_v_H%C5%99ensku_z_roku?fbclid=IwAR262T91vjMhvFEpB-5oBUVVS-rszLhwkccYRf_e9qnpudij5I1mrVCpzj4

Proč byla fotografie pořízena dost dobře nechápu a nemám proto žádné vysvětlení. Ale její obsah je naprosto výmluvný. Žádný úchylný pohraničník, ani STéBák ani palestinský terorista, ani pašerák a ani vilný tramp zde nevraždil. Ale naopak Lenka Vítová byla nejspíše zabita svými kamarády Ing. Pavlem Plškem a Petrem Havlem.

Co však bude asi již navždy skryto, jsou motivace zúčastněných a přesný scénář té události. Otevřená lebka Lenky Vítové na fotografii i přítomnost jídelního náčiní, umožňují uvažovat dokonce o případném kanibalismu obou z výše zmíněné dvojice, nebo alespoň jednoho z nich. Už navždy se však bude jednat jen o hypotézy, spekulace a možná variantní řešení, od dobrovolného odchodu Lenky Vítové a asistované sebevraždy (patrně nejméně pravděpodobné), přes nehodu či zabití v afektu až po dlouhodobě plánovaný rafinovaný úskok dvou lidí s diagnózou nekrofilního sadismu a sklony ke kanibalismu.

Ať již Lenka Vítová zemřela z jakýchkoliv pohnutek a příčin, její skon byl nepochybně děsivý příběh s ještě hrozivějším koncem. Jen malý kousek od frekventované turistické stezky se odehrávalo poslední strašidelné dějství celého příběhu, kdy hladoví a špinaví viníci tragédie, snad pronásledováni výčitkami, či děsivými výjevy posledních chvil nebožky, nebo snad dokonce samotným duchem zemřelé, ukryli její tělo a zahladivše stopy celé tragédie spáchali společně sebevraždu. Právě organizovanost jejich těl v posledních chvílích ukazuje na společně provedený úkon po vzájemném rozhodnutí, neboť kdyby se příběh odvíjel jinak, i jejich těla by byla pochopitelně uspořádána zcela jinak. Bohužel s nimi jednou provždy odešla jediná možnost, jak celou kausu dopodrobna vysvětlit a to byl patrně i hlavní záměr jejich činu. Chci ale také věřit, že šlo šlo částečně i o trest, který na ně uvalila zmučená duše Lenky Vítové.