Podzimní slunce

Kdyby si ta vosa lehla a zemřeme se nahradilo jiným výrazem bylo by to skvělé, ale i tak je to dost dobré. :-¨)   Tip.

cassy:

Díky moc.

Karpatský knihomoĺ: Není to haiku, v tom s Tebou souhlasím.

Dík.

prvé 2 riadky v minulom čase, posledný, ktorý to mohol vysvetliť, či zachrániť zase v budúcom, to nie je haiku

... hlavně žádná hra na lepší - horší, tudy nee:)

na šuplíku nezáleží...to napětí tam je...

atkij. Jsem moc rád Jitko, že tě to oslovilo natolik, že si se vrátila. Po formální stránce je tvůj text jistě lepší. Jak jsem již psal. Nemusí to být haiku. Kdysi jsem napsal něco jako úvahu o formě a obsahu. Až stihnu odpovědět na všechny komentáře, vložím ho na písmák.

Dík.

Radovan Jiří Voříšek: Ta vosa nebyla vůbec dotěrná. Podobné chvíle mám rád, to si připadám jako Svatý František z Assasi...

Dík.

frk: Skutečně svítilo "staré" slunce, zima byla na krku a na prst mi sedl vosík. Je to ta drobná vosa s dlouhýma nohama, která staví malá placatá hnízda na sotpkách, často pod střešní krytinou, lidé se jí zbytečně bojí. Byla na konci života, v tom okamžiku jsem s ní soucítil, bylo to něco jako buddhovstí. Text jsem ztratil a včera ho nalezl, vím, že má formální nedostatky, ale dokonale vystihuje ten okamžik. Kontrast sounáležitosti se vším živým a vědomí smrtelnosti. Dokonale si to našla svým komentářem. Moc Ti za to děkuji.

annnie: Něco jsem chtěl vyjádřit. Krásná odezva.

Díky moc Aničko.

Šmodrcha: Děkuji za kvalitní komentář, moc si ho vážím. Pokud bych se měl rozhodnout co obětovat, jestli formu, nebo obsah, asi bych v tomto případě obětoval formu a obsah nechal. Tím chci říct, že nelpím na tom, že to musí být haiku. Mám víc textů, které jsou na hraně (rozhodně nechci dělat z nouze ctnost), pokud je uveřejním, jako haiku je naděje, že se rozvine zajímavá diskuse.

Dík.

Dík.

Evženie Brambůrková: Nejsem si tím jist. Letos během prvních teplých lednových dnů jsem na zahradě viděl včelu. To předčasné jaro nejspíš zaplatila životem.

Díky moc.

Vracím se, vracím ...

(A jen poznámka: konečnost nemusí být definitivní, v případě mladé samičky...)

Snad se nebudeš zlobit pro jednu  obyčejnou, statickou variaci, která se mi vloudila do mého hledí :)

Podzimní slunce -

ještě hřeje     i vosu 

na tvém prstě 

jo a ještě, spíš bych to viděl na senrjú

mě by tam sedlo v posledním verši - pokus o vraždu

Ale ani zítra zemřeme není úplně vedle, i když se "zítra" mám trochu problém. Ne kvůli budoucímu času, protože i když japonská haiku se píší v přítomném čase, tak to hlavně proto, že japonština nemá budoucí čas odlišen od přítomného a Japonec z kontextu pozná, kdy se mluví o budoucnu. 

Nad "zítra" váhám proto, že nevím proč dotěrnou vosu nevyřešit okamžitě, teď.

Mně je úplně šumák, jestli to je nebo není haiku. Vím jen, že je to jedno z nejlepších haiku :) :) :), co jse tu kdy četla. TIP a nadšení a.

Dávám Goře za pravdu, haiku v klasické formě 5-7-5. Přírodní tématika, umístění v čase, osobní prožitek, přítomný děj - to vše je skvělé v prvních dvou verších. Poslední verš to kazí. Z popisu zážitku, který probíhá nebo právě proběhl, se rázem dostáváme ke sdělení v budoucím čase. Nic proti budoucímu času, pokud se týká probíhajícího děje, jsou takové, ale mně to nesedlo. Tajemství, prostor pro úvahu čtenáře, sice předkládáš, je to ale mimo obraz, který jsi vytvořil úvodem. Zkus ještě pracovat na slovech, je možné, že v průběhu týdne, dvou, se Ti něco podaří. Být Tebou, pátral bych v okruhu něčeho jako "poslední večer" " a podobně.

V zimě by se to nestalo.

Na prstě sedí vosa i  otázka ... A co teď...co bude, ...? 

Těžké téma. Ráda jsem k němu nachomýtla. A budu o něm dobrovolně dumat. Jsou mi blízké otevřené konce. 

Norsko: Jo ,zejtra uvidíme.

Dík.

Gora: Vím, že to je na hraně. Vycházím z autentického prožitku, to je pro mne podstatné. Mám vosy rád, zejména vosíky (podruh vos). Pozdní podzimní slunce, má v sobě nostalgii, rok umírá. Možná to byl poslední den té vosy, nepřežije do jara. udělala vše pro zachování rodu, její čas končí, zas se od nás tak moc neliší. Co je zítra pro vosu, co je zítra pro člověka?

Dík.

Zejtra uvidíme. Ozvi se

Pavle, první dva řádky jsou fajn, s posledním - predikcí děje - si moc nevím rady... je to spíš fatalistické tvrzení - a jestli patří do haiku??