Otevři oči

Vím, co jsou smutky, znám je dobře,

nejednou změnily můj směr,

já na jih chtěla, ony bodře

poslaly loď mou na sever.

Vím, zvědavé jsou, vědět chtějí,

nejeden kříž proč nosíme,

proč nevinné se ruce chvějí, 

když před oltářem stojíme. 

Vím, jak se smlouvá s pánem bohem -

s prosíky, sliby, on však svým

rozezní zvony tichým chrámem

pro všechny stejným poselstvím:

změň otázky své v odpovědi -

ty dveře pevně zamčené

pozvednout  mají naše hledí

k cestám, jež jsou nám souzené.