Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČoraz citlivejšia osôbka
Autor
gabi tá istá
„Mariena mi poslala esemesku - zomrel mi brat Jožo, pohreb bude v pondelok o desiatej v Nitre. No čo už je ona celkom sprostá? Čo nevie, koľko mám rokov? Hádam tam nepôjdem vlakom. Jožovi. Čo som ho už dvadsať rokov nevidela. Nerozprávala sa s ním. A ani som sa nikdy nemala o čom.“
„Mami, len ti chcela oznámiť, že zomrel. Patrí sa, rodine.“
„Ale načo mi tam písala, kedy je pohreb?!“
„Napísala jednu esemesku, poslala všetkým príbuzným. Je na každom z vás, kto príde, kto nie.“
„Pamätáš sa na tú svadbu jeho sestry? Čo tam vystrájal? Aj policajtov museli volať.“
„To bolo dávno, mami. A nebol to Jožo, ale jeho brat Laco. Ten pil vždy viac ako Jožo.“
„A ich mama Margita! Tá mi doteraz tie záclony vyberá. Šak už je dávno mŕtva, chudera. Na svadbu ich prišlo ako hadov a nič mi nedoniesla. Že nevie, aké mám okná. Chce mi kúpiť záclony.“
„Z tatovej rodiny už pomreli všetci jeho súrodenci, aj ich partneri. Zostala si ty, jediná švagriná a teta Margitiných detí,“ snažím sa pripomenúť dôvod, prečo si na ňu Marienka spomenula. „Mohli by sme ísť my, s Julom. Je to bratranec. Oni nášmu tatovi na pohrebe boli.“
9 názorů
gabi tá istá
15. 03. 2022Evženie, vidím, že to máš podobne, tiež si prestala chodiť na pohreby, keď niet čo jesť a piť ...jobím si sjandičky
Evženie Brambůrková
15. 03. 2022Něco za něco. To je jasné, přece nepojede jen tak, když už jí dlouho nic nedali.
Renáta, to absolútne chápem aj ja, čo nechápem, je jej prudká reakcia a výčitka voči nežijúcej švagrinej, že jej nekúpila svadobný dar (65 rokov dozadu) ja si naozaj nepamätám, kto, čo a či nám niečo priniesol, moja svadba bola žúrka, spomínam pekne
Tentokrát celkem chápu, že zapomněla, že příbuzní z této strany jsou všichni mrtví, zvlášť když s nimi nebyla dlouho v kontaktu. A že se jí nechce na pohřeb.
Já se spletl, protože jsem ty neviditelné uvozovky neviděl, tak mne u názvu hned napadlo, že půjde o nějaký další úsměvný až dojemný příklad osobnostního růstu Haniny.
No, příklad to byl...
presne, annnie...mama chodila rada na pohreby, kým bývalo pohostenie, posledný ju sklamal, ani káva nebola, šak pandémia
black a to zďaleka nie je všetko, šetrím vás :)
brble a brble.....:-)))))
Kdo by rád na funus? A ještě v tomhle věku... To už je lepší najít důvod, proč ne :)