Sbohem

Radku,

v sobotu to u nás ve Vyhnálově zase vypadalo jako na Aljašce. Návrat zimy během jara je moje oblíbené téma. Proto jsem o tom 2.4. 22 napsala básničku, která by mohla být alternativou za poslední báseň ve sbírečce "Vyhnálovský splín" . Ten sonetek je v kritikách pod "Vyhnálovská "až".

Zajímal by mě tvůj názor.

Jinak všem děkuju za komenty! 

Potvora!

Jenže zima z Ára utekla a sněhová královna nejspíš zase bude jezdit na saních tažených soby po krokusech zapadaných sněhem.   Tip.

Taky mi poněkud ruší to "vyhřeznuly", ale oceňuji vázaný verš....:-D

Takže asi dám druhý HLAS.:-D

Čistě svou expresivností mi text připomněl některé ranější věci autorky Anadad le Hinad, ovšem to abych něco napsala. Nejsem si jista, zda by se autorka dopustila ve svém sonetovém rastru technického řešení druhého a třetího verše, což je použitelným, 

ale metrické přechody počínající desátým veršem s takto zazděným závěrem svědčí spíše stylu autora Kammamura.  

Při dalším čtení rostla míra zamlouvání, tož jsem se s tím chtěl autorovi (bráno hermafroditicky) svěřit. Třeba bude trošku rád.

Ustarané mrazy noci k ránům probděly***

na přírodní básničky se hodně vsází

Jarní sonet s říznými obrazy...

Jistou hravost to má, to jistě ano. Ještě se vrátím.

Zajímavé jazykové hrátky... v prvním verši mi trochu vadí "vyhřeznuly", asi bych volila tvar "vyhřezly", ale možná by to neprospělo rytmu. 

oprava - tu není

Jarně hravé, voňavé a nápadité, nevím proč, ale hledal jsem poslední verš, který to není ... něco končící na slovo "posvětí".