Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrvní sonet
Autor
Debbi
Jednou se stane, snad se pousměji,
přesto že život k smíchu nezdá se,
spíš vypadá to, že květiny tlejí,
než že by kvetly více ke kráse.
Černá, jen černá… světla nedohlédneš
i když se modlíš, i když prosíš svět,
jednou sis sedl, jen těžko se zvedneš
a všechno kolem cítíš práchnivět.
Však přesto všechno, přese všechny strasti,
chtěla bych ještě dojít kousek dál.
Obejít horu, minout všechny pasti
a potkat tebe, který jsi mě znal.
Vidino mlhavá, je to jen sen -
víš, život uléhá. Je unaven…
9 názorů
Závěr básně poetický, povedený. Mám však raději
"A potkat tebe, který jsi mě znal" rozumím, to je pro mě
Zetlelé květy nový život sytí,
krásu zas oko, které se dívá;
ve tmě i černé světlo svítí,
a smutek vždy příští radosti skrývá.
Jak Héfaistos udeř do mříží své klece,
silou, jež spánek sny na víčka kreslí,
chléb svou chuť získává ve výhni pece,
a mnozí jiní už dřív stejný kříž nesli!
Nádherné .))
Hiakova - já si myslím, že ty nechápeš snad skoro nic na světě, kromě vlastní potřeby otravovat lidi svými frustracemi. Proč nezalezeš zpět tam, odkud jsi vylezl nebo vylezla, a nenecháš ostatní lidi, aby si hráli podle svého gusta?
Live and let live, eh?
nechápu zvyk zdejších lidí, psát pod autorovi básně, svoje vlastní sr..... básně do komentáře :D
Zetlelé květy nový život sytí,
krásu zas oko, které se dívá;
ve tmě i černé světlo svítí,
a smutek vždy příští radosti skrývá.
Jak Héfaistos udeř do mříží své klece,
silou, jež spánek sny na víčka kreslí,
chléb svou chuť získává ve výhni pece,
a mnozí jiní už dřív stejný kříž nesli!