Bílé noci

Janino, asi se neptáš mě, ale... 

Mezi jinak izometrickými a rytmicky ekvivalentními verši

Co člověk nepoznal, to nepostrádá

a

Co člověk nezná, ani nepostrádá

je rozdíl, který  síce cítí i laik, ale popsat a pojmenovat ho kolikrát neumí ani autor, ani zkušenější ba ani erudovaný  kritik. Ten rozdíl tkví v tom, že zatímco v prvním verši krom úvodního předrážkového taktu ("Co člověk") je ještě jeden předrážkový vnitroveršový ("to nepostrádá"), v druhém verši je předrážkový takt jen jeden, ten na začátku. A on předrážkový takt uvnitř verše je už docela nápadnou a příznakovou záležitostí. 

Víc o tom v mobilu nezvládnu, promiň.

Napadlo mě - pokud bys vážně chtěl vylepšovat rytmus v prvním verši - co třeba varianta

Co člověk nezná, ani nepostrádá

?

Skvělé.

Alenko,

rozumím, ale pozor! - na nesnesitelnou lehkost psaní. To když (ve vázaném verši) člověk nabyde dojmu, že  schopnost suverénně organizovat veršový půdorys s ohledem na přízvuky a počet slabik v kombinaci s jistou slovesní potencí mu automaticky zajistí uměleckou legitimitu, neřku-li působivost. 

dajakbole,

někdy ale stačí jen málo - slabika sem - slabika tam... Bílé noci by byly pro alexandrín krásně romantický námět.

Alenko, ty verše mají od alexandrinu daleko. Jsou to regulérní  pětistopé jamby, metricky identické a rytmicky ekvivalentní. Není tam nic k čištění. Alespoň ne ohledně rozvrhnutí přízvuků. Snad jen první verš umístněním půlveršové pauzy před slabou pozici (lehkou dobu) připomíná závaznou pauzu alexandrinskou. Jinak je zde všechno - včetně toho prvního verše - v mezích pětistopého jambu a v mezích tradiční alternace jeho ženských (jedenáctislabičných) a mužských (desetislabičných) variant.

Ijáčku,

já nevím, jestli si to uvědomuješ, ale tvoje verše mají velmi blízko k alexandrínu, kterým jsem donedávna psala a daly by se v alexandrín velmi snadno proměnit. Například:

Co člověk nepoznal, to ani nepostrádá,

co letmo zahlédl, byl možná pouhý klam...

Tak málo znám tvou tvář! Spíš  jenom tvoje záda.

Zas někam pospícháš, já stojím v davu sám.

Svádělo by mě to k napsání nějakého písňového textíku.

Alenakar: Díky za tip, podle Dostojevského se to skutečně volnou asociací jmenuje a o rytmické nedokonalosti najmě prvního řádku vím. Zatím mne nenapadl lepší.

První sloka by potřebovala jen trošku rytmicky vyčistit. Jinak se podobá lidové písničce a příjemně se čte. Třeba by zajímala i F. M. Dostojevského, autora "Bílých nocí". Tip.

také prosté a čisté, až dojemné*

pěkně napsáno.