Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro neznámou
Autor
Smutný klaun
Ještě tě neznám a už píšu báseň,
jak pro tebe tu jsem.
Jen sedím,
do stropu hledím a sním,
jak asi vypadáš,
jak se chováš,
a vím, že o mě zájem nemáš.
Poté co si tě představím, tak vím,
že až tě uvidím, nechám tě jít.
Strůjcem bude ten prokletý strach,
že o mě neotřeš ani ten prach,
co ti zůstal na botách.
Proto zůstane náš vztah jen v mých představách.
Až mi bude nejhůře,
řeknu opět své múze,
ona mi tě na čas vrátí .
a realita mě zase zmlátí.
5 názorů
Já tenhle textík beru jako sebezpytnou psychologickou sondu. Už víš jaký jsi. Jsi bázlivý, nesmělý a neurotický. Jsi jako liška z Ezopovy bajky o lišce a hroznech, ve které liška říká: nevadí, že na ty hrozny nedováhnu. Určitě jsou kyselé.
Tak - a od zítřka se pokoušej být pravým opakem toho, čím patrně reálně jsi. ...Za psychologickou sondu tip.
je to trochu ufňukané a vlastně text samotný nepřináší žádné překvapení anebo cokoliv, co by přimělo čtenáře se zastavit, popřemýšlet, případně se vracet. samozřejmě nepopírám, že text je podepřen silným prožitkem, ale pro sepsání básně to prostě nestačí.
Báseň je sice v kategorii volné verše, ale i tak mi přijde jaksi zvláštně nebo spíš nešikovně svázaná. Dělají to zejména po sobě jdoucí rýmy vypadáš, chováš, nemáš a vlastně i další série po sobě jdoucích rýmů. Volný verš není nepovedený vázaný. Autor nemusí snažit o rytmus, rýmy. Může se rozletět. Pohrávat si třeba s intonací, měnit tempo, skládat neobvykle věty a slovosledy.