Tanec s vlky

Výzkum DNA třeba taky odpověděl na otázku, kam zmizeli neandrtálci.

Oni "žijí dál" v našich (evropských a amerických) genech, protože se neandrtálci a kromaňonci křížili. Jako druh byli málo početní a tak námi byli převálcováni.

Tak áno, dnes už vieme preskúmať DNA, takže niektoré teórie - ;) aj tie moje - vieme ľahko vyvrátiť, čo je úžasné!

Evo,

ten vtípek krásně zesměšňuje vědecké "logické" myšlení...

Dle původních předpokladů měl být kromě vlka domestikován také šakal a DNA psů měla být kombinací DNA vlka a šakala. Rozbory DNA mnoha plemen psů ale prokázaly, že všichni psi pocházejí jen a pouze z vlka a to od dogy po čivavu.  Plemena vznikala relativně rychle, tak jako i nové druhy zvířat mohou vznikat dle dnešních poznatků rychle.

Výhodou při domestikaci vlka je to, že jde o smečkové zvíře, které je schopné akceptovat lidskou rodinu nebo kmen jako svou "smečku". U samotářských velkých koček je domestikace krajně obtížná, ne - li nemožná. Lovecky byli využíváni pouze gepardi(a to třeba i na dvoře Rudolfa II.), ale gepardi spolupracují při lovu i v přírodě. Velmi často společně loví gepardí sourozenci. Jsou tdy na malou smečku zvyklí.

Lišku zkoušel ochočit i můj pradědeček. Podhrabala se ale a zmizela z kůlny, kde ji měl zavřenou, zpět do lesa, který máme za humny. 

Ktovie, ako to bolo.

Kdesi som čítala, že aj líšky, ktoré boli chované (v súčasnosti) niekoľko generácií v zajatí (v klietkach, kvôli kožuchu), začali štekať.  Nemôžu byť aj iné živočíchy, ako sú vlci, predkami našich psov?

Možno si ľudia skrotili psovité šelmy (aj vlkov) na rôznych miestach zeme z rôznych dôvodov. Veď aj dnes chovajú ľudia zvieratá z rôznych dôvodov.

Keď si vlčica dokáže "nezištne" osvojiť a vychovávať ľudské mláďa, myslím, že aj niektorý človek si mohol na rôznych miestach sveta osvojiť a vychovávať vlčie mláďa, ak prišlo o vlčích rodičov, len z obyčajného súcitu. Možno ho chcel vrátiť do prírody, no niekedy mohlo vzniknúť obojstranné puto.  Človek mohol psa chovať aj "len tak", a až postupne mohol zistiť, že takéto "partnerstvo" je možné rôzne využiť.

...

Ešte jeden drsný vtip o vedcoch...rada ho opakujem.

Vedci v jednom ústave skúmali, akým orgánom mucha počuje. Urobili taký pokus: V miestnosti vypustili muchy. Keď sa usadili na stenách, priblížili sa k nim a silno tleskli rukami.  Muchy okamžite vzlietli.

Následne im odtrhli jedno krídlo.  Keď sa muchy usadili na stene, opäť silno pri nich tleskli.  - niektoré muchy vzlietli a niektoré ostali sedieť.  Až po niekoľkonásobnom tlesknutí vzlietli. (Aj keď ich let nebol bohviemaký, bol to skôr pád).

Potom im odtrhli aj druhé krídlo. Keď sa muchy vyštverali na stenu, vedci tleskli. A nič! Mohli tlieskať, koľko chceli, muchy nevzlietli.

A výsledok pokusu bol jasný, aj keď škoujúci: Mucha počuje krídlom! Jej orgánom sluchu je krídlo!

Evo,

podle současných vědeckých teorií byl vlk domestikován ve Skandinávii právě proto, aby chránil děti před jinými vlky. Ale první lebky psů se objevily na Moravě už v době lovců mamutů, tedy v době, kdy celou Skandinávii pokrýval ledovec. Kde je tedy právda? Byli první domestikovaní vlci hlídači dětí nebo pomocníci při lovu pravěkých zvířat?

Alenka, rada čítam Tvoje komentáre, sú pre mňa podnetné

Evo,

s těmi nezapnutými geny to určitě bude tak, jak píšeš. Myslím si, že Komenský měl hlubokou pravdu v tom, že zdůrazňoval důležitost předškolní výchovy, zvláště výchovy do pěti let. Případy vlčích dětí z Indie ukazují, že člověk se bez lidské výchovy, bez mateřské výchovy, prostě nestane člověkem, i kdyby měl genový vklad sebelepší. Ve smečce vlků se velmi špatně rozvíjí třeba hudební nebo výtvarný talent. Pro každého tvora je ovšem prvotní to, aby se naučil nějak přežít. Málo se ví o tom, že vlčí matky musejí lidská mláďata kojit mnohem déle než vlčata a protože nejsou schopna sam,a lovit, musí je vlčice krmit vyvrženým natráveným masem.

Prométhee,

velmi se mýlíš. Zvířecí inteligence je v současné době intenzivně zkoumána, například u šelem, ale třeba i u hmyzu. Inteligence je zcela nezávislá na jazyku. Jde spíše o schopnost představit si budoucí děje - příčiny a následky, nebo si představit jak věci fungují. Základem inteligence je tudíž představivost, nikoli jazyk. ...Předpokladem vědců bylo, že nejinteligentnějšími šelmami budou ty, které žijí ve skupinách: lvi, vlci atp. Ukázalo se ale, že nejinteligentnější je absolutní samotář - levhart.

Zeanddrichu,

vnější svět? Řekla bych spíše lidská výchova... Ale to by bylo na dlouhé povídání.

Zajímavé je to, že se odehrávaly i opačné pokusy: mláďatům jiných živočichů byla během výchovy věnována stejná nebo ještě větší péče než dětem. Pokusy byly prováděny s papoušky a s šimpanzími mláďaty. Podařilo se mimořádně rozvinout inteligenci těchto tvorů, avšak pokusní jedinci ztratili druhovou identitu a experimenty pro ně končily tragicky.

Alenakar: Možno existuje len duša.  A rozvinie sa podľa okolností a už zažitého.

Čítala som, že nielen na tom záleží u človeka, aké má gény, ale ak sa tie gény v istom potrebnom časovom úseku neaktivujú, hoci ich človek má, "nezapnú sa".  Ak v potrebnom čase človek nedostane potrebné podnety, hoci ten človek bude mať v génovej výbave potrebné gény, nebudú už nikdy aktívne. Napr. ak malé dieťa nebude zahŕňané láskou odmala, samo lásky nebude schopné.

A ak bude žiť u tých vlkov, asi niektoré ľudské podnety budú chýbať.

Odpoutaný Prométheus:

Samozrejme, že je (supismus) chlap.  Patrí k zrelosti uvedomiť si, že aj keď konáme, nie všetko máme vo svojich rukách. A tiež, že pre správne akcie potrebujeme - nadhľad.

Inteligencia nie je celkom to isté, ako duša. A aj vlky sú veľmi inteligentné tvory. Inak inteligentné ako ľudia. Ale aj delfíni, prasiatka, chobotnice, slony...

To Alenakar:

Případy vlčích dětí nám (mimo jiné) umožňují uvidět, jak 

velký význam pro duši v těle má vnější svět..

Je zvláštní, že vlci kradou malé děti a pokoušejí se je vychovat. A je taky zvláštní, že dítě vychované vlkem se už nikdy nemůže stát člověkem. Kdy se do dítěte vtělí lidská duše?     Tip.

Vlčí matku bude hrát Kevin Costner...

Zachraň nás, prosím, matko.

nás všetkých