Smradlavý kohout

to asi nikdo... ale děje se to... bohužel...

to bych nechtěla zažít.

pořád dobré :)

děkuji.

Jak jsem řekl již jinde, některé nicky (respektive, autoři, ...., bytosti za ně se skrývající) mi občas, zde na Písmáku.cz,  splývají v jedno.. :) 

(( ...)).

jsem věřící, ale nechci do nebe, nechci mezi lidi, co chodí do kostela a to jsem žil i v klauzuře, takže tebe štve, že jsem věřící, ty to nečteš, protože jsem blázen, a někdo asi závidí, že už píšu 26let, na písmáku jsem začínal, jako zdravý člověk..., nedařilo se mi, tehdy, ale už jsem tu měl přezdívku, která brala deset tipů za den, všechno je o úhlu pohledu

taky můžeš mít děti, ale nechceš, psychickým nemocem něco předchází, taky Tě někdo cizí psychicky zneužíval ve třinácti a uvědomil sis to, až s odstupem času a teprve po dvaceti letech jsi ho označil a dokážeš o tom mluvit, těch sraček je víc, ani se to sem nehodí...

a ještě, taky jsi pracoval na několika bezínkách, pak jako skadník, prodejce, všeobecný sanitář, který jezdil po Praze sanitkou, sortař, psal jsi někdy stavební deník, chodil jsi od patnácti na brigádu, abys měl na discotéku a koncerty, ne jen o prázdninách, v tělocviku závodil nejčastěji v běhání, skoku do dálky, plavání, taky ses musel vrátit do nemocnice, nebo chceš li do blázince, a když to spočítáš tak v nemocnici na uzavřené oddělení jsi strávil rok, jsi mladý, nebuď hloupý...

každý schizofrenik je jiný, znám jednoho, který žije docela normálně, nikomu kromě sebe nic neudělal (nepatří mezi 2 procenta schizofrniků, kteří jsou pod zámkem), účastnil ses Ty matematických olympiád, recitačních soutěží ve škole, byl v televizi v soutěži, měls nejvyšší iq z ročníku, měl jsi vyznamenání, odmaturoval jsi pod práškama a s vtozenou nemocí, udělal jsi telentovky na tvůrčí psaní, napsal jsi něco do novin, napsal jsi knihu, ktrou Ti zatím nevydali, četli Tvé povídky na přednáškách na Karlovce, přestali se s Tebou taky kamarádit všichni, taky Ti vadí, když někdo mele hlouposti o něčem, co nikdy nepochopí, aniž by ho nepovažovali za blázna, taky jsi kvůli blbečkům musel brát řadu let antidepresiva, nechci se chlubit, taky máš sny, že jsi normální a Tvé okolí se k Tobě chová hezky?

to, že píšete Bůh s malým b vlastně znamená, že s ním už máte nějaký vztah...

Věříš v Boha?

Ne nevěřím v boha.

Jeden mluví o voze a druhý o koze. Možná by to chtělo nějakou pěknou knížku od Junga.

tak a ukážu, jak nevěřím a napíšu Bůh s malým b, ten Bůh se tak opravdu jmenuje už tisíce let, kdybych byl Žid, pomohlo by vám to nějak? Jde o hrubku. Protože i v starém zákoně i v novém se píše s velkym, Arabela je taky s velkým.

Víra je dar. Podle Svaté Katolické Církve nemusíš věřit, abys byl spasen, ale dobře žít, akorát by bylo lepší, abys žil na nějakém ostrově, jeden nebožtík mi řekl, že k nám umělcům je Bůh tolerantnější,  Když se někdo neumí obhájit, nevěří... Když vzpomenete Budhu, je to pro katolíka někdo horší než Satan, Jsoucno, kdo dál, Pláton si vyjel v kočáře, Aqvinský zase diktuje...

To O.P.:  ..Je docela kouzelné, že biologickému počítači, zvanému mozek (tedy hmotě), přisuzuješ doslova nadpozemské schopnosti -a kdo to takto zařídil - stalo se to z ničeho postupně *vývojem, ..., byl to ten dědek ,,Příroda", že asi, podle Tebe ?:)

*Vývoj ovšem nezpochybňuji,..., jen si myslím, že bez silného podnětu k vývoji prostě dojít nemůže.. . 

((...)).

Jinak, co se týče mého světonázoru, napsal jsem o něm něco třeba zde:

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=533068&addtipkritika=5101324

To O.P.:  no, velice pravděpodobně jsi se narodil v tzv. české kotlině (ovšem i u nás, na jihu  Moravy, se najdou takoví lidé; -snad jeden z deseti?) ještě tak před 20-25 lety bych nevěděl, co se těmto lidem děje -ale Prozřetelnost dala mi nahlédnout do *vašeho světa (stalo se to tak, že odjel jsem, cca na konci 90. let, služebně do Prahy,..., a -snad vlivem únavy, či co- jsem se najednou ocitl odříznutý od našeho Otce; musel jsem tedy, více méně na otočku, zajet zpět k nám na jih Moravy,..., tam se nadechnout, a pak se teprve vrátit do Prahy, dokončit můj tehdejší úkol :) )

(( ...)).

*napsal jsem o tom tehdy  dokonce báseň :) -zkusím ji pohledat,..., ale začínala asi takhle: ,,My, na jihu Moravy, mysleli/ jsme si, že náš Otec nebeský/ ukryl se lidem z Čech někam za/ obláček -ale ne; On všechno dělá dokonale -on před n.imi dělá, jako by vůbec nebyl!! :) "

takové zvláštní, možná vtipné, bylo by fajn, kdyby začala vzpomínat...

rozhodně Prométhée, "Život je sen vetkaný do snu", geniálně řečeno ;)

musím zcela souhlasit s Prométheém, osobnost se nikam nepřenáší, už pouhým logickým zamyšlením je jasné že osobnost dlící v těle žije a umírá s tělem. u schizofrenie je to krásně vidět. vědomí samo, jako samostatná jednotka nemá žádné lidské atributy, to člověk nahlížející lidským zrakem si vše polidšťuje k obrazu svému, včetně posmrtného života i boha, který dle něho musí mít smysl a musí pozvedat bytí ke světlu, ne Zeanddrichu nemusí, jenom pragmatický pesimista si může přiznat že jsou i možnosti, které se vymykají lidskému smýšlení a z pohledu lidí nemusejí mít vůbec žádný smysl a pro lidskou mysl mohou vypadat jako nicota, jelikož postrádají to co člověka dělá člověkem - rozum a emoce, nic takového po smrti není a tedy všechny lidské teorie o smrti a bohu jsou jen lidské teorie, představy, fantazie, vžitá paradigmata a fámy toho jaký je bůh a jaké je to po smrti, doslova nikdo živý o tom neví nic, protože žije, toto znají pouze ti co těla nemají a i v tomto případě lze uvažovat o jakési úrovni sfér, kde nelze nahlédnout všechno a vždy, ale je to jen t e o r i e.

křesťan a vůbec kdokoli věřící má ten problém, že je odsouzen věřit paradigmatům a teoriím, které mu někdo sdělil a nemůže si v rámci víry dovolit zpochybňovat předmět svého zájmu, tím musí věřit, že to co je mu sděleno v rámci lidksého společenství je skutečné a to i když zahodí jednu teorii, hned ji nahradí on, nebo společenství jinou teorií; nemůže říct, že na člověka čeká nicota, protože takové smýšelní jde přímo proti lidským emocím a rozumu, který člověk tím obdařen potřebuje ve svém životě na Zemi smysl a směřování, ale je to jen takový smysl, jak ho vidí momentálně daný člověk, který ho žije. vše je o tom že člověk všude zakopává sám o sebe a toho co vytvořil

To  Odpoutaný Prométheus:

Ad  ,,To, co jsem si z příběhu odnesl je připomenutí si faktu, že naše minulost existuje jen v našich vzpomínkách - když je někdo nebo něco vymaže, můžeme být někým jiným, nebo vůbec nikým.. .  ((...)).  "

Tak s tímto tedy rozhodně nemohu souhlasit;  - co třeba tzv. Akáša, kronika lidstva (a její známí fenomenální čtenáři, třeba Rudolf Steiner ((1861-1925))   )?  To by potom Jsoucno přeci nemělo valný smysl -a VŠECHNO je přitom založeno na vrcholném SMYSLU (čtěme si třeba  *výroky samotného Ježíše (Nazaretského II., tzv. Krista),..., jednoho z osmi, ..., které zapsali ti, kteří s ním zde dole, po Zemi, chodili)!! 

((...)).

*pokaždé snad najdeme v nich něco nového,..., a je to patrně  (všeobecně) ta nejprospěšnější četba, kterou zde dole najdeš.. :)

jediná pravda už přece dávno neexistuje, máme post-post modernismus :-)

Nezbývá než věřit, že je to pravda...

to jo :)

hlava je někdy prevít....

no mohlo by, tak zatím asi ne

a mě taky těší... :)

Mám ráda ty kratičký útvary. Ostatně novela, kdybys chtěl, z toho ještě bejt může.

Velmi mne těší, že tě těším :)

díky, od tebe vždy potěší

já jak jsem psal někde výše já tam ani nechtěl nějakou gradaci, a samozřejmě, mohlo by to bejt delší, mohla by to bejt pomalu novela, určitě s nosným motivem, ale tak nějak to skončilo zase u mini...

Uf, je to děsivý (to víš, už nejsem nejmladší...). Mně se na tom právě vyloženě líbí, že tam není nějaká efektní gradace - rytmus povídky se slaďuje s běžným rytmem života hrdinů příběhu... Tip a.

;-)

Mně ten závěr připadá sympatický. To, že si paní opařila jazyk, vypovídá, že má strach mluvit. Jednak  jsem o  tom četla a jednak takovou osobu znám, osobu, které se stává, že někdy řekne, co říci nechtěla a potom si opaří jazyk, ještě týž den. Proto tomu věřím, že to tak je. Je to vlastně od paní pěkné, že se snaží dát si pozor  když ví, že nemá mozek v pořádku.

Závěr vyznívá bezradně, škoda... určitě se k tématu časem vrať, tohle je jen črta.

no a to je právě dobrý námět, byť smutný...

no nevím, je to sice přes dvacet let, ale aby to nebylo vůči ní kruté?

přemýšlel jsem léta jaký měla problémy, proč to udělala, jakou měla rodinu

no, to bych byl tady, přímo jsem u toho naštěstí nebyl :)

zpracuj, zpracuj...

ona skočila přede mnou, já pak byl z toho v prdeli :D

když už to někoho tady nebaví, ať to klidně skončí, ale ať se sakra rozhlídne, jestli nejdou okolo děti.

mohl bych to zpracovat s pro mě typickými komickými prvky jako komedii :))

tak tak...

Sraz s nebožtíkem... to zní jako název povídky...

něco podobnýho se mi taky stalo, pařil jsem na mobilu hry a najednou kolem letí babka, tak pospíchala přes silnici, ale neměl jsem moc času to sledovat :D

tehdy už mě nebožtíci nebrali, šokovala mě pouze první nebožtice, která si dala se mnou sraz.

vůbec zajímavý jsou záběry z kamer řidičů tramvají od vás z Prahy, jak lidi chtějí urputně umřít stůj co stůj.

přesně, být přikován ke skále za trhání jater, to ti hned přijdou na mysl myšlenky o věčnosti :))

Něco na tom bude... prej si v Nuslích stěžovali, piješ poklidně ranní skvělé Nescafé a kolem okna ti najendou proletí budoucí nebožtík... nevím, proč se mi vybavilo IT CROWD ;-)

Kdo by mohl vědět o věčnosti víc než Prométheus... kam se hrabe Sisyfos

Paní byla šokovaná... to asi jo, protože si fakt pamatovala jenom věci z daleké minulosti a trpěla ztrátou paměti, což se po úraze hlavy může stát

možná čekala ucházejícího chlapa... a dostala smradlavýho dědka :)

tos vyjádřil přesně Prometheé, úplný souhlas ;)

- nakonec zapomeneme všichni na všechno, až nadejde ten den, je otázka, zda-li nám to bude jedno, či tomu onomu to bude jedno. myslím že život žádný smysl nemá, že všechno jsou vyjeté cesty, sborníček pravidel a nějakej uzlíček emocí, ze všeho ostatního bych klidně mohl skočit z věže, kdyby ji ochránci života nezadrátovali a na hydraulický kleště jsem moc línej :))

Pointu vidím v tom, že paní byla šokovaná. Asi si pamatovala jen svá mladší léta. Ani se jí nedivím. :)

jo no...

původně to mělo být spíš o tom vážně pochybovat, zda se proti ní vážně nějak nespikli, ale nakonec zvítězila tato varianta :)

za mě je pointa právě v té nepointě ... není nic horšího :) ani nic lepšího - záleží jen na čtenáři (mně), kterou pointu si nechci odnést 

:)

tak nevím, jestli "umí", ale... a rozhodně tvůj pohled beru, je relevantní; já to bral takhle: 

nejdřív trochu nejistoty, nevystřelili si z mě? pak vzpomínání na to, co se stalo, kdo jsem, přijmutí faktu, že ten dědek je můj manžel a já jsem taky stará, to je opětovné přijmutí sama-sebe, ale nejsem čtenář, je to jen můj pohled :)

(avi)

Moment, tou pointou jsem nemyslela nějakou omšelou moudrost. Ale přijde mi, že to zásadní a úderné padne v první třetině textu a nic dalšího podstatného nenásleduje. Možná tak její pohled do zrcadla. A všichni navíc víme, že Biskup pointy umí - Biskup pointy VELMI umí.

Total Recall - tam ale byli i mrtví... :)

:-(

mně bylo nedávno řečeno (ne tebou), že nemám být tak doslovný, tak se o to pokouším.. :)

LdW - když už lopaty, tak rovnou dvě - šermuje se s tím jako s každou jinou tyčovou zbraní, můžeme si přátelským zápasem okořenit spor o hodnotu tohoto malého, avšak rozkošného dílka! ;-)

Podle mě dobré dílo vzbuzuje otázky, než aby čtenářům co kojencům po lžičkách dávkovalo vyčpělé "pravdy".

To, co jsem si z příběhu odnesl je připomenutí si faktu, že naše minulost existuje jen v našich vzpomínkách - když je někdo nebo něco vymaže, můžeme být někým jiným, nebo vůbec nikým. Minulost jsou naše vzpomínky a vzpomínky ostatních, kolektivní sdílená halucinace, přítomnost je mysteriózní cosi, vnímané skrze interpretační filtr našich smyslů (proto mají zenoví mistři zvyk mlátit se po papuli - aby se mysl vrátila do přítomnosti, která jediná snad není úplnou halucinací), a budoucnost je jen naše sdílená fikce utkaná z obav a přání. 

Věru, jak řekl taikó v okamžiku smrti v Clavellově Shogunovi - "Život je sen vetkaný do snu..."

Mě se povídka moc líbí!

Nevím, jestli jsem velká umělkyně, ale k lopatě mám popravdě zatraceně blízko. All hail the lopaty! A sem by se jedna hodila. :)

Total Recall ;-)

Popravdě, citelně mi chybí nějaká pointa.