Otesánkův stín

Euny,

já píšu "moderně" jen zřídka. Jsem velmi konzervativní básnířkou, ale svůj konzervativismus uplatňuji i v praxi.  Mé básničky o Vyhnálově, kde bydlím jsou sice nadsázkou, ale zase ne tak velkou.

Veľmi sa mi páči ako si atmosférou empatického básnika stredoveku uchopila a opísala úskalia modernej doby. 

En,

když jsi v lese se smartfounem v kapse, je ti to stejně houby platné. Dokáže tě lokalizovat kdejaký hekřík, natožpak třeba policie nebo tajná služba. Žijeme v kybertotalitě a já nedokážu pochopit, jak je možné, že většině lidí je to egál.   Já sama mobil nemám a na internet se připojuji jen v knihovně.

Má to silnou existenciální atmosféru. Člověk si ani neuvědomuje, že je trvale sledován, i když to je téma pro mě v textech vedlejší. Nicméně jsem si to trochu víc uvědomila při českém sci-fi filmu Důvěrný nepřítel. K třetí básni - ono je to tak trochu i naopak. Zabočíš z hlavní ulice mezi baráky a jsi v lese. Kdysi ty stromy káceli kvůli nedostatku světla a plísním v bytě, ale teď jsou ty stromy dvakrát větší a lidé jsou zřejmě rádi za kousek životodárné zeleně. 

Když mají kosi v hnízdě mladé a blížíš se k hnízdu třeba v živém plotě, začnou "šílet", křičí a útočí. To jsem zažila víckrát. A jakmile se k hnízdu třeba přiblíží kočka, hlásí to kos všem ostatním ptákům v okolí.

Mě víc zaujal ten kos. Některý zdomácní, chová se jako slepice a diví se a je rozpačitý, když člověk přijde na vlastní zahradu. :)

Leraku,

já píšu většinou "klasiku". Moje "moderní" básničky uspějí jen málokdy.

Evo,

díky za típek.

Abakusko,

není nad dobrodružství. Představuju si, že když nečekaně zastaví na Slovensku vlak někde v horách, z lesa se vyhrnou horní chlapci s valaškami a berou bohatým, aby mohli rozdávat chudým...

Jamardi,

ty básničky jsou ze života. Hlavně ta poslední je z našeho okolí.  ...Majitelé umřou, zahrada zpustne, často i pár let leží ladem, než ji potomci prodají "velkým penězům".

Čudlo,

díky za típek. Jsem ráda, že se líbilo.

Díky, Leno.  Byly to pro mě jen takové "experimentálky" a spíš jsem počítala s tím, že ty básničky smažu. Překvapilo mě, že někoho zaujaly.

 Jsem se u Tebe nadechl... krása*

tip

teda neviem ako české železnice, ale slovenské dráhy končia dosť často v poli a cestujúci má možnosť pri plahočení sa poľom kochať sa krajinou a nečaká sa pritom na žiadnu zelenú. Občas cestujúci nechávajú za sebou dohorievať nejakú tú lokomotívu. 

Líbí se mi to.  Řekla bych, že je to o různých uvrtanostech, o mladých v určitém prostředí, ospalých lidech ve vlaku, kosech, kteří považují zahradu za svou.

Líbí  /*

Druhá a třetí báseň, to je pro mne hluboké... tip