Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepotají
Autor
Marcela.K.
zvedám ze země kousek červeného ouška
vím
občas ztrácí cit
rozbíjí moje nejmilejší hrnečky
a střepy tajně odnáší do popelnice
nevěří mi?
vyklouzla jsem jí z rukou
někdy si myslím
že neumí odpustit
někdy mi docházejí síly
drž mě
a nepouštěj
můj milý
11 názorů
To je tak silné, slova co se snáze vrývají do paměti. Takové osobní, hluboké.
Evženie Brambůrková
24. 07. 2022I to patří k životu.
Marcela.K.
23. 07. 2022sluka, dík - to je hezké a pravdivé
cassy i když se může zdát, že šeptám, je to už jen vzpomínka na jedno kdysi...mám veliké štěstí - mě má kdo držet.
annnie, to se občas stane, že se střípek zasekne - dík.
Marcela.K.
23. 07. 2022Hanka, já vím.
Letos to bude deset let. Když jsem psala tento text, ještě chodila. Rovnám si vzpomínky a občas, s odstupem času je upravuji pro potomky.
podobne ako annnie...čo všetko sa mi vybavilo...zabolelo, pohladilo, rozochvelo...mne už navždy vykĺzla z rúk ona...