Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVýběr z: Haiku in English; The First Hundred Years 2
Autor
snake_01
Druhá část překladů z knihy Haiku in English.
Chad Lee Robinson
migrující husy –
věci které jsme tolik chtěli
zabírají garáž
měsíc v úplňku –
veškeré naše zvuky
jsou samohlásky
Scot Metz
dětská kresba –
na žebříku ke slunci
jenom tři příčky
Gene Murtha
berlínská zeď –
ohlazený kámen
nosím si v kapse
William M. Ramsey
hřbitov otroků –
pod mechem na náhrobcích
nenacházím jména
Cherrie Hunter Day
lebka ne větší
než nehet na mém palci –
kvetoucí jasmín
V některých případech bych tu chtěl upozornit na rys haiku, na který se někdy zapomíná, ale který je vlastně jedním z podstatných prvků - a to je (lehce) kontraintuitivní juxtapozice.
Hned v prvním textu například migrující husy dávají rámec zbylému obsahu a nutí čtenáře zamyslet se nad tím, jaký je vztah mezi věcmi zanesenou garáží a migrujícím hejnem. Toho zamyšlení přibližuje haiku ke kóanu. Podobně je tomu v posledním textu, kde vztah mezi lebkou a kvetoucím jasmínem není nijak zřejmý a autorka se nesnaží jej nijak vysvětlit - výsledkem je nutně aktivní přístup čtenáře.
Tento prvek není sice přítomen vždy, ale pokud se jej podaří začlenit, text jen získá na kvalitě.
Druhý text je interpretačně opět zajímavý - anglicky možná ještě více než česky - anglické slovo pro samohlásku je vowel, kde explicitně zazní "O", které je zároveň imitací tvaru měsíce. Není ovšem nijak složité, aby k téže paralele došel i český čtenář.
12 názorů
Bez pěny pusy
pijani nervní celí
další sud naraž!
Rozzářil se zeť
s tchyní konečně ámen
oslava šnapsem
Mně připadá nejzajímavější právě hned první haiku. Vzpomněla jsem si, jak jsme vyklízeli byt po rodičích určený k prodeji. Vše,co šlo, jsme dali do charity, ostatní rozbili a vyhodili... - Migrující husy.
Hřbitovní haiku o otrocích mi zase připomenulo jedno mé staré haiku o německém hřbitově v pohraničí. Tip.
Janina: Podstatné je, že metafora se v haiku objeví vždy až v druhém plánu, tedy v interpretaci čtenářem, neměla by se objevit explicitně v textu.
V tom posledním textu například vzniká [metafora] konfrontací dvou nesourodých obrazů, výklad může být metaforický (a pravděpodobně bude), ale dojde k němu až při čtenářské interpretaci (a to je z hlediska haiku v pořádku).
Ráda jsem četla a ani jedno pro mě nebylo "obyčejné", jak mi haiku někdy připadají. Je moc zajímavé, co píšeš v závěru. Potěšil jsi mě. Protože často se (nejen tady) setkávám s názorem, že "haiku by nemělo obsahovat metafory". Prosté, doslovné popisy mi ale jako čtenářce většinou nedají nic navíc. Kdežto tady mě každá ta drobnůstka přiměla k zamyšlení. A poslední haiku je podle mě celé krásnou metaforou.
Pavle, míním autorskou dopomoc v komentářích. S díky za odkaz.
- ISBN13 (EAN): 9780393348873
Silene: Podrobnější údaje o knize například zde.
Chápu, že ty poznámky mohou být nadbytečné, uvažoval jsem, jestli je začlenit, nakonec jsem to udělal tak, že jsem je dal na konec jako doplněk.
Škoda, že scházejí originály, ale snad rozumím, že nechceš citovat bez autorských práv. Tak alespoň ISBN?
Škoda doplňkového výkladu v komentářích, aspoň chvilku vydržet. Všeobecně bych řekla, že poslednímu protočený typ výstavby nesvědčí, a to právě pro dojem určitého sdělného usnadnění. U předchozích případů jde naopak o řešení evokující nadpisovou formu, příslušné klasické řešení tak sedne mnohem ladněji.
Osobní preference: migrující husy, dětská kresba a kvetoucí jasmín (s výhradou výše). Hřbitov otroků je příliš explicitní, žádný nadstandardní moment se nedostavuje, pro mladší generace snad.
Páté je určitě podle skutečnosti, většinou jsou to americká haiku a předpokládám, že tohle je způsob některých autorů, jak zpřítomnit historii, na kterou se zapomíná.
U posledního já osobně předpokládám, že lyrický subjekt našel v keři mrtvolku ptáčete nebo nějakého jiného mláděte a cílem je vykreslit kontrast s květy. Nehledě na to, že jasmín kvete bíle, takže ja tam kromě kontrastu i paralela.
Vybral jsi zajímavé "kousky", zvláště ty náročnější s hádankou... první nekonečně teskné, druhé vtipné, když si je člověk představí, ve třetím dojemně přítomný dětský svět, čtvrté - kousek historie v oblázku, páté - první verš je podle skutečnosti?, šesté - zatím mi není docela jasné... obrazec/květ?
V každém případě jsem za všechna ráda.