Nad klenbami

hmm, to je pěkné přirovnání

Radovane,

kdybyh měl Skácelovu poezii popsat pomocí výtvarných metafor, jak to mívám ve zvyku, řekla bych, že neuměl malovat obrazy olejem. Byl především krajinář a používal voskové pastely. Kresba občas přecházela do abstrakce.

něco o Skácelovi:

Jednoduchý verš

až k pláči

Trylek ptačí

A básník sdělitelný 

kroky mezi řádky

Každý křehký je

a vratký

Takové byly jeho verše

chtěli jsme je vlastnit, mít

Čitelné i bez rešerše

však nedaly se polapit

Nedá se chytit křídlo motýlí

mezi prsty objeví se prach

Zůstane jen na chvíli

Jako vločka na řasách

vesuvanko, díky.  Dobrovský bydlel v tzv "Dobrovského vile" na Kampě a po Karlově mostě musel chodit docela často. Proto jsem ho zařpojila do básně...

Blackie,

díky za tvé zastavení na Karlově mostě.

Moc pěkně napsané, TIP

Alegno, díky. Těší mě, že tě baví vlastenecká poezie.

nami,

díky. Jsem ráda, že se ti líbí i moje vlastenecká poezie.

Janino,

odpoveď na otázku, co dneska znamená být vlastenec, nemůže být jednoznačná. Různé druhy vlastenců si pod vlastenectvím představují něco docela jiného. Vlastenec může být na jedné straně člověk velmi militantní, na druhé straně i člověk velmi pokorný, který pro svou vlast hlavně něco dělá. Z mého hlediska se ale skutečný vlastenec dá přecejen nějak definovat: je to opak globalisty, je to člověk navázaný na národní tradice a specifika, který se nechce utopit v nadnárodní multikulti polévce...  Jenže co to je "nadnárodní" svět? Neznamená to ve skutečnosti svět podřízený těm největším mocnostem jako jsou USA? Kultura už je přece tak amerikanizovaná, že se až člověk bojí pustit si televizi. Na osmdesát procent na něho z obrazovky vykouknou postavy z nějakého nekonečného amerického seriálu. A o populární hudbě už raději ani nemluvím.

ráda jsem se zase zastavila....stálo to zato

Jamardi,

já jsem přesvědčena, že ta Skácelova básnička je skrytě politická a že je to básnička o pasivní rezistenci za totalitního režimu.  Ta moje básnička je pseudopolitická... Myslela jsem, že nás globalismus zcela sežere, že se v něm rozplyneme jako(česká - protože my jsme ji přece vymysleli) kostka cukru v moři. Možná nás ale nakonec naučí vážit si vlastní soběstačnosti zloduch Putin.

Knihomole,

vy Slováci jste bývali během uplynulých desetiletí větší vlastenci než my Češi. Líbilo se mi, jak jste neustále zdůrazňovali, že to nebo ono je slovenské. My Češi jsme většinou vlastenci pouze, co se hokeje týče, nebo co se týče visaček s českou vlaječkou v supermarketech.(Česká kvalita) Co se týče kultury, zejména třeba popové hudby, tam si nemáme my Češi a Slováci co vyčítat. Jsme tak univerzálně mezinárodní, že už prakticky neexistujeme. Jednou je za tím upřímná snaha lézt Západu do zadku, jindy jen komerce a touha vydělat na "světovém trhu". Zvláště to druhé - snaha dobývat anglicky zpívanými nebo rapovanými klipy "světový trh" vypadá na Óčku věktšinou tak tragikomicky, že se buď škodolibě směju, nebo přepínám na jinou stanici.

Juliáne,

díky. Tak trochu je to taková "švejkovská klasika", tak trochu to myslím vážně. Globalismus a "multi kulti" ideologii nesnáším. Nesnáším "makarónské básně" psané napůl česky a napůl anglicky, jaké se tady na Písmáku často objevují.

Ráda jsem četla, pěkné

Moc hezké.

Moc dobré čtení, takové elegantně provokativní.

Ono už hledět do plynoucí vody z mostu má hodně do sebe, ani se nemusí plivat... Přemýšlím, co dneska znamená být vlastenec, nemám to slovo ráda, naivně si představuju svět, kde by lidi naopak dokázali to "národní" upozadit ve jménu "lidského". Ale každodenní realita mě přesvědčuje, že to nepůjde, lidi to soupeření mají v sobě.

Hrdost na vlastní zemi je ale pěkná věc - já ji cítím nejčastěji právě ve spojení s láskou k naší řeči, a to zas hlavně tehdy, když čtu skvělé české verše. Možná, že dobří básníci vlastně jsou takovými nenápadnými vlastenci.

Líbí se mi to.

Co je důležité, člověk do sebe nasává asi v dětství.  Voda je symbol, který vede dopředu, ale  je možné se dívat i dozadu.

Plivání je asi také důležité. Někde takový zvyk pěstují. Třeba jsme se dívali na hokej a kamera se zaměřila na jednoho hokejistu na střídačce a v tu chvíli si on odplivl. Dovedu si představit, že to někdo vnímá jako "něco" a pak to rád napodobuje.

veru tak