Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO tom, jak těžké je dobro konat (bajka ze souboru O Jellymannovi)
Autor
Zeanddrich E.
O tom, jak těžké je dobro konat
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Jednoho rána se Jellymann G. pevně rozhodl, že bude konat dobro.
Dočetl se, že v černé Africe není co jíst, že děti mají hlad, a že mají smutné oči vděčně rozzářené, jsou-li obdarovávány chlebem.
„Poletím do černé Afriky obdarovávat smutné děti chlebem," řekl si okamžitě. Velice se přitom těšil na rozzářené vděčné oči těch malých capartů.
Přiletěl do Afriky, a nestačil ani vyjít z letiště, neboť hned u brány se k němu vrhla skupina malých i větších bosých dětí, a prosebně natahovala své černé dlaně. Jellymann, šťasten, že je u cíle, otevřel svůj velký kufr plný bochníků, lámal je na kousky a dojatě vkládal do těch natažených ručiček. Děti zaraženě a nevěřícně na něj i na chléb hleděly.
Jellymann, vidící jejich dojímající překvapenost, marně potláčel slzy v koutcích očí.
„Jezte, jen jezte," pobídl je. „Ten chléb je nyní opravdu váš, jen váš, nikdo vám jej nevezme."
Dojetím se mu zlomil hlas.
Některé děti chléb ochutnaly, pak jej ale všechny zahodily do prachu na zem. Jeden chlapec dokonce svým kouskem chleba uhodil Jellymanna do tváře, zle se podíval, a rozprchnul se spolu s ostatními.
Jellymann, do hloubi duše uražen, nevyšel ani z letiště, a prvním letadlem odletěl zpátky domů.
„S dobrem jsem navždy skoncoval," pomyslel si hořce.
22 názorů
Zeanddrich E.
12. 09. 2022.. .
Zeanddrich E.
12. 09. 2022Co se týče mé inteligence. Loki :); - samozřejmě, na Tvých cca 199 bodů zjevně nemám :), ale -každý z nás, dle tzv. nebeského computeru, do každé své vývojové (vtělovací) mise dostává přesně to IQ, které potřebuje pro zdárnou realizaci svých úkolů (svého pozemského výukového programu :) )
blacksabbath
25. 08. 2022asi neznají přísloví "Darovanému koni na zuby nehleď."....Jellymanne nevzdávat se!
Já bych se nad tím nijak zvlášť nepozastavoval. Jde především o svobodu slova. Původně to měla být povídka, jak autor označil, takže se s obsahem může a nemusí ztotožňovat. Tak pravil Jellymann, nikoliv Zeanddrich, a my s tím můžem a nemusíme souhlasit. Je potřeba to brát i s nadhledem, obrazně řečeno.
No, příliv avíz neustává... tož, pokud tohle má být bajka, tak je nejspíš o tom, že si člověk má dobře rozmyslet, jestli o jeho dobrodiní dotyčný opravdu stojí. Možná je trochu nešťastně zvolený ten příklad s hladovými africkými dětmi, protože to je citlivé téma a ne každý čtenář je nakloněný dělat si z něj srandu. Z textu pro mě nevyplývá, jestli to je čistá fabulace, nebo jestli se něco takového opravdu stalo. Sama podobnou zkušenost nemám, tak nemůžu soudit. Vzpomněla jsem si na (naštěstí mnohem méně závažnou) příhodu z Velikonoc, kdy moje maminka nabízela malým koledníkům krásně obarvená vajíčka a dočkala se zklamaných a pohrdavých reakcí - děti totiž očekávaly, že dostanou peníze! Děti dokážou být pěkně vyčůrané, co si budeme povídat. Ale to se týká těch našich, žijících v relativním přebytku. Věřím, že opravdu hladové dítě by chleba nezahodilo.
Zeanddrich E.
20. 08. 2022To U K:
((...)).
Jo -a přesně to jsem udělal záměrně - slepil jsem německé a anglické slůvko, aby nešla tak jednoduše rozklíčovat veskrze česká národnost postavy.. :)
Jediné, co vidím v povídce jako zesměšněné, je "bílý dobrodělač", který ač ví o problému houby a nedá si žádnou práci s poznáním problému, začne bezmyšlenkovitě "pomáhat" v naprosto nevhodné situaci... Nařknout autora na základě tohoto textu je, myslím, nepochopení, zřejmě smíšené se zvýšenou citlivostí k tomuto tématu. Jen pro dovysvětlení: i mě rasistické výpady vůči jakémukoli etniku znechucují a otrokářskou minulost považuji za skvrnu na vývoji naší civilizace.
Zeanddrich E.
20. 08. 2022.. .
Aleši, ale U.L., při své vysoce nadprůměrné inteligenci (mluvím teď o tzv. IQ, s EQ je to u něj zjevně podstatně horší :) ), samozřejmě ví, že (zejména) v bajkách je nutno mocně generalizovat (a používat i tzv. sociální archetypy, td.).
((...)).
Jeho dlouhodobě asi zažitý konfrontační styl komunikace (pokusů o komunikaci) zjevně i zde dokazuje třeba již to, jak vlastně hromadně nařkl čtenáře tohoto slovesného útvaru z nedostatku empatie k africkému obyvatelstvu (já jsem samozřejmě ochoten uznat, že jsem zde použil po staletí zažitý mělký obraz africké skutečnosti -udělal jsem to ale pro ve vyšším zájmu.. :) ).
Zeanddrich E.
20. 08. 2022ad UL: Je ovšem pravda, že v době, kdy jsem toto zapsal -tedy asi v r. 1990, či 1991- byla Afrika mnou ještě nenavštívena.. :)
dievča z lesa
19. 08. 2022dobro býva takmer neviditeľná záležitosť*
Zeanddrich E.
18. 08. 2022Díky všem za komentáře, i za návštěvu :)
Aleši, já jsem, mimochodem, v Africe byl - někdo ale prostě hledá sebemenší možnost ke konfrontaci.. :).
Evženie Brambůrková
18. 08. 2022No, na chleba určitě nečekali. Ani v Egyptě a ani v Mariku, ba ani v Indii.
Tam jsem byla.
Představ si, že autoři sci fi taky nikdy v budoucnosti nebyli a přesto o ní píší...
Já na tebe chlebem a ty na mě kamenem. A nebo naopak. Kdo dává nesmí mnoho čekat. Líbí se mi jak je to napsané.
Nesnažte se konat dobro na letišti .-)
Líbí se mi představa, jak se chlapec rozprchnul.
Zeanddrich E.
18. 08. 2022(( ...)).