Asi nenávidím ženy

„Jsou všude. V práci, v tramvaji, ve Starbucksu za kasou i na kelímcích. Některé se usmívají, ale většinou se mračí. A jak se pohybují, pořád něco nestíhají, za něčím se ženou. Horší ale je, když se zastaví a nic neříkají. Umí si samy navrtat poličku, ale na otevření okurek svolávají pomocnou četu. Nosí ty svoje malý kabelky, do kterých se nic nevejde, a přitom v nich mají všechno, co si zrovna potřebuješ půjčit. A na čem jim záleží úplně nejvíc, je dobře ustlaná postel. Stovky malých polštářků bez funkce. Asi nenávidím ženy.“

„I Petru?“

„Petru ne, ta je jiná. Petra není žena, to je bohyně.“