Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUprostřed lesa
Autor
Mefistofelka
Uprostřed lesa
v stínu vzrostlých modřínů
za bzukotu lesních včel
a vůně rozsochatých sosen
jsem sama sebou.
Vzdálen je hluk města
křik klaksonů
lidské hemžení
svit neonů a obrazovek
věčný spěch.
Uprostřed lesa
chci tě potkat
vzít za ruku
políbit
být s tebou.
Uprostřed lesa
Ty a já
být sami sebou
být spolu
Být.
4 názory
Mefistofelka
10. 11. 2022Děkuji za inspirativní zamyšlení
první polovina je taková příliš... provařená, nepřináší nic překvapivýho - prostě jde jen o kontrast "dobrého" lesa a "zlého" města... a druhá polovina v podstatě taky... jako chápu, tyto verše mají spíš význam pro autora, ale k mému čtenáři prostě nepromlouvají, i když mohou být stokrát "pravdivé" a upřímné... a jasně, když se řekne les, tak si člověk představí rozsochaté stromy, bzučení, ticho - a jasně, že to vše vynikne o to víc, když se to postaví do opozice s tím ošklivým velkoměstem, špinavým a špatným... je to hezky poskládaný, akorát zdá se mi, že tímto způsobem to poskládala už spousta lidí - a mnohem dříve a mnohem lépe.
podle mě by báseň měla přidat něco víc než jen popis... měla by přijít s nějakým překvapením, pootočením pohledu nebo tak něco... tady se nic takovýho neděje. proto je to pro mě docela zaměnitelný text.
Mefistofelka
08. 11. 2022Ano. A duše se utíká do lesa. Utíká tak do srdce. :-)
dievča z lesa
08. 11. 2022les je v srdci ...***