Křik racků

Safiáne, napsala jsem, že vyjádřiení redaktora vypovídá něco i o něm samém. Tedy že je v tom prvek subjektivity, tedy vkusu. Věřím že rozumí poezii, to nezpochybñuji, ale mám za to, že on i každý člověk má nějaký  subjektivní vkus. Výrok - když někdo mluví, mluví především sám o sobě - je psychologický fakt, nikoli urážka. 

Mefistofelko, to vše je možné a chválihodné. Ale neopomněla ses přitom otřít o redakci a tím tomu dala ideologický rozměr. Protože Muamarek je dobrý básník a má právo, i jako člem redakce, na osobní názor. S tím klidně polemizuj. Ono být misomusem, což se tak Čechům líbí, že stále více konzumují vzdělání vedoucí k nevzdělanosti. není žádné terno.

Já mínila svou zprávu právě jako projev tolerance. Řeč je nástrojem dorozuměni i nedorozumění.

Já mínila svou zprávu právě jako projev tolerance. Řeč je nástrojem dorozuměni i nedorozumění.

Mně se báseň líbí po kompoziční stránce. Není lehké báseň "vymodelovat" do takovéto podoby. Za to dávám tip.

Musím se ale připojit k Muamarkovi:  bylo by dobré přeformulovat věty do méně knižní a prostší podoby. To my bychom měli pracovat s knižností...

Knižnost by nás neměla ovládnout jako cosi "poetického" už samo o sobě.

Pěkné verše. Mefistofelko, trochu tolerance. 

Mě se to líbí. Možná je báseň z odborného literárně kritického nedostatečná, ale je prostě pěkná, milá. Panu redaktorovi prostě nesedla. Vypovídá to něco nejen o básni, ale i něm.

Škoda, že místo verše volného mi to přijde svázané až běda - archaickým jazykem psané - a postrádám cokoli niterného, prožitého...