partiáře

Úsměv za oprášené slovo vystřídá smutek, v poslední době té zdánlivé sounáležitosti nad tratícím se hodnotovým smyslem nějak přibývá, alespoň v mých uších, očích. Inu, dle mého jde o spuštěný alarm v určitých generačních vrstvách aktuálně podávaného sendviče. Alarm, který už trochu ochraptěl, stárne na hlase, jenomže jeho pravda tak dočista ke zmuchlání stále není a nikdy nebude, dokud lidstvo. Samo tělo textu partiáře je na mě stručné přespříliš, jednou v celistvé sadě však dílek určitě správně zapadne na své místo. 

Jako bys nahlížela do šuplat v mém psacím stole. Tip.

Rem - ten film jsem viděl a díval bych se znovu, skvělý film. Pro mě cenný už tím že jsem sám závodně běhal. Mimochodem ten závěr filmu, průběh toho závodu, nikde jinde jsem to neviděl tak skutečně natočené. Zkrátka lahůdka. Vzpomínám že jsem kdysi na vojně byl v jednom závodě druhej a dostal jsem LP Vondráčkové. První dostal Karla Černocha. Já chtěl ale Černocha a on Vondráčkovou, tak jsme si to vyměnili:).

Luzz - Písmo na papíře má přidanou hodnotu. Když se hrálo o ty obyčejný ceny na malých závodech, tak to mělo větší smysl. Bylo to opravdovější. 

díky všem.

Rem, ty máš tak hezký komentáře... to chci taky umět

k tomu zařazení - no... já tam vždycky zatrhu něco, co mě jako první napadne... tak jsem ráda, že tě to nezabilo úplně...

relikt doby

kdy ještě mělo smysl hrát