Sen

Díky, Rado. Někdy si zkouším roli básnířky z devatenáctého století a jsem ráda, že je tu pořád tolik lidí, kterým se líbí "retro".

Rhodesie,

moc děkuji za típek i za tvá velká písmenka.

PARÁDA! SUPER! SKVĚLÝ! EŇO ŇUŇO! tip

Marku,

díky za výběr a jsem ráda, že tě oslovila i tahle poněkud bláznivá záležitost. Jsem zvědavá, jestli tady vznikne nějaká diskuse o problému přizpůsobování se době, respektive o "literární prostituci".

Strašně silná záležitost pro mě. Ty umíš apely šeptat - a stejně jsou slyšet všude kolem. A jak dokážeš črtat lidské pocity - jednoduše nádhera. 

blackie,

Blok byl nejen v rámci ruské poezie v mnohém nej. Byl nejvýznamnějším symbolistou, nejvýznamnějším dekadentem a patřil i k nejvýznamnějším modernistům své doby. Bohužel uvěřil v ruskou revoluci, ale jeho nejznámnější dílo - poéma Dvanáct rozhodně nevyznívá jednoznačně. Vždycky mi připadala víc jako horror než jako oslava revoluce.

Jeden jediný člověk dokázal obsáhnout několik "ismů", psát stejně skvěle veršem vázaným i volným...  Žít v jeho době bych ale něchtěla ani kdybych měla jeho talent.

https://www.youtube.com/…s3A

Jam,

Rusové jsou velký národ, ve kterém vždy existovaly opoziční proudy v politice, ale i v kultuře. Problém je v tom, že vládnoucí garnitura od báťušky cara přes komunisty až po Putina prostě zatnula opozici tipec. V politice končí opozice u popravčí zdi nebo na Sibiři nebo "má nehodu", což se dnes děje mnoha Putinovým odpůrcům.  V umění je to složitější. Modernisté mohou mít nějakou dobu zelenou, ale za pár let pak jistí básníci třeba "spáchají sebevraždu" jako Jesenin, protože se stanou režimu nepohodlnými.  ...Pokud v ruské kultuře existuje nějaká jednota, pak je to jednota, která vychází z lidových tradic. Třeba národní písně jsou pro Rusy něčím docela jiným než pro Čechy a je v nich i tolik nacionalismu, že si to my vůbec nedovedeme představit.

poetko,

přiznám se, že jsem si tu náladu, ale taky formu vypůjčila od Alexandra Bloka. Kdybych dokázala aspoň z jedné setiny to, co on, byla bych spokojená. 

Kočkodane,

ráda bavím lidi a mám radost, když se mi to občas podaří.

Sh11,

je otázka, kde přesně je hranice mezi průkopnickou moderností a pouhou módností, která pouze komerčně kopíruje ony vzory, které vytvořily kultovní styl.  Když se dívám na soudobé klipy na Óčku, ty české se podobají americkým jako vejce vejci, pokud přímo neznáš dobové zpěváky, ani nepoznáš, co je co.  A většinou zní všude angličtina. Anglicky zpívá Angličan, Čech, Němec i Švéd.    Když jsem si čítávala Nejlepší české básně, měla jsem dojem, že i v poezii je to podobné jako v teeny - popu. Hlavně se trefit do módy. Rozdíl je ale v tom, že pop sledují milioony mladých a "módní" poezii si píšou básníci pro sebe navzájem. Její příznivci by se dali spočítat na prstech.   Proč se tedy mladí autoři prostituují?  Proč je pro ně důležitější být otištěn (otištěna) v "Tvaru"(poslední to baště současné poezie), než třeba psát tak dobře, aby získali 50 tipů na Písmáku?  

Zajímavá pocitová exkurze.

Rusové mají rádi jednotnost. Tady ne. Zrovna minulý týden říkal jeden psycholog v televizi: "Když máš ve třídě dvacet žáku a dva nepřesvědčíš, jsi výborná učitelka. Když budou souhlasit všichni, jsou zhypnotizovaní." Ukazaval na symbol Jing Jang, že to vždy zasahuje do druhého pole a že je to 10 %.

Vaši báseň vidím jako  Schikanederův  obraz. Zneklidňující, mlžná,  tísnivá, působivá.....Líbí se mi....Dávám tip!

Tvoje dílka můžu. ;-)

Líbí se mi to!Znervózňuje mě ten papoušek v básni, nějak mi nesedí k tomu Rusku :-( ale chápu to v kontextu :) Tip.