Romantický sen

Poe,

Reynkem se občas zabývám. Dobře, že jsme si na něj vzpomněli. Baví mě občas psát tak trochu jako on.

Rhodesie,

těší mě, co mi píšeš, ale já to tak nevidím. Nedokážu vždy správně odhadnout, co čtenáři chtějí. Jindy to zase odhadnout dokážu, ale neumím to napsat.

Reynek, díky 

blackie,

jak už tady bylo řečeno, básníci jsou většinou netančící. Aspoň já mám takovou životní zkušenost. Ale básník může být i dandy jako třeba Oscar Wilde. Jen jde o to, aby měl pak tu správnou sexuální orientaci.

Poe,

Nohavica už je starší pán a má toho na svém kontě docela dost.

Rem, 

já mám spoustu předsudků. V pátek jsme se tady zrovna o těch předsudcích bavili s Arthursem.  Ale já vím, že i básníci jsou různí. Někteří bývali docela racionální a cílevědomí a dokázali se přizpůsobit každé době, jako třeba Nezval, jiní jen v ústraní psali pro sebe a pro své přátele jako Nezvalův současník Reynek. Není básník jako básník.

Současní básníci jsou ve veřejném prostoru zcela neviditelní a tak je znám spíš z internetových kontaktů. Jsou to velmi podivní lidé, kteří se až příliš snadno smířili s tím, že je společnost odsunula na vedlejší kolej.

Tvá dílka jsou jistota...

"Kdo toužil by s ním po svatební síni?"...když může vídeňský valčík žít....

vrátilo mě to do atmosféry o pár desítek let zpět...

https://img.obrazky.cz/…e=3

Ty jo, děkuji Alenkar, netušila jsem ;) 

Čudlo,

jsem ráda, že se líbilo. Dík.

Marku,

když občas držím prst na tepu naší současnosti, bývám prý zatrpklá a nepříjemná, což je mi zde mladou generací asi právem vyčítáno. Proto se očas vracím do dávných časů a hraju si na romantickou básnířku. Baví mě spíš valčíky než rap.

Poe,

o básnířce napsal písničku Jarek Nohavica:

Mladičká básnířka

s korálky nad kotníky

bouchala na dvířka

paláce poetiky...

Písnička je k nám básnířkám dost zlá, proto ji moc ráda nemám. Částečně ale může být pravdivá. Poslechni si ji a posuď sama. (Nohavica: Básnířka)

fjordo,

já si tady vlastně spíš hraju na básníka z doby romantismu, tedy ze začátku devatenáctého století. Je přece nuda, když člověk píše verše jen sám za sebe. Může se pokusit být třeba Johnem Keatsem nebo Michailem Lermontovem.

Rem,

já mám předsudků!  Možná, že čekám, že mi je tady budou lidi vyvracet. Ale dnes jsme už v takové fázi dějin, že v kultuře nikdo nevystrkuje tykadla ze své bubliny a každý si v klidu dělá bábovičky jen na vlastním písečku.

Hanko,

občas si pohrávám s myšlenkou vrátit se k anglickým "otcům zakladatelům" romantismu. Máš pravdu v tom, že pro většinu čtenářů tady by to asi už bylo až příliš pradávné retro, ale záleží možná na tom, jak by člověk tuhle inspiraci uchopil. Škoda, že neumím psát líp. Konzervativní poezie vyžaduje dokonalou znalost řemesla, u současné "moderny" stačí vytvářet dostatečně barevnou mlhu. Teď se pokouším do té mlhy vnášet aspoň nějaký řád, uvidím, zda to bude fungovat a když ne, spíš ještě prohloubím svůj konzervativismus.

Pěkné  /*

Napsané přímo v rytmu tanečním. Lehce, s mírně nabroušeným břitem, elegantně, s grácií. 

"Ne - básník dobrý partner nebývá." A co básnířka? :)) Hergott, donutilo mě to k zamyšlení  ;))

Nemám zkušenost, ale věřím ti to.... Dává to bohužel smysl :/

Milovaala som Percy B.Shelleyho, jeho útlu zbierku som objavila v čase štúdia na gymnáziu, doreraz patrí k  naj v mojej knužnici......nestretli sme sa, napíš, mám srdce plné rán, pre okamih sa trápiš jak uplakaná laň, pre pohladenie, dlaň...pri básňach sa krásne sníva, no do reálneho sveta je básnik len ťažko použiteĺný

Janino,

to ano. Já si ale tady na Písmáku kladu často otázku, který můj velký vzor by okouzlil i místní čtenáře. Nevím, jestli by tady ještě "bodoval" anglický nebo ruský romantismus.     ...Co se současné poezie týče, tam žádné vzory nenalézám, ale velmi mě mrzí, že tady už nejsou současné básnické ikony aktivní. Byla bych ráda, kdyby egil zase publikoval a kdyby se sem za ním třeba stahovali jeho ctitelé. Ráda bych to z dálky pozorovala, ráda bych pochopila jejich způsob myšlení, to jakým způsobem se opájejí slovy právě oni. ...I když egil vlastně není "klasický" příklad současného básníka, protože často používá vázané verše.

Slova jsou jen slova... ale někdy po nich zatoužíme. Opíjíme se jimi. Nebo ne? :-)

Kočkodane,

básníci jsou většinou nervní, neklidní a nevyrovnaní. Málokdy uživí rodinu. Potomky vlastně nepotřebují, chtějí být nesmrterlní - sami - osobně.

Jam,

ano - básníci jsou většinou netančící. Vyjímkou byl ale třeba Jan Neruda. Ten sice tančil skvěle, ale nikdy se neoženil.

Diano,

často mám chuť se vrátit někam na počátek devatenáctého století. Líbí se mi historické seriály z té doby, ať už z Ruska nebo ze staré Anglie. Třeba Pýchu a předsudek (Pride and Prejudice) jsem sledovala poněkolikáté.

V případě poety

sblížení se varuj,

zatni tipec vztahu,

kopačky mu daruj,

jinak „lajf“ zvoře ti.

Vidíš.....mám pocit, že básníci jsou netančící, alespoň co znám a kdo má spíše romantické sklony, tak není na tanec. Ale plavit se na lodi, to zase ano.

Líbí se mi to.

Hezké, romantické. Pěkná forma.*