V předvečer svatého Valentýna

Děkuji za podnětné zamyšlení, Aleno!

Ráda bych byla básnířkou,která se vůbec nezabývá introspekcí, ale prostě jen doopravdy píše, co jí slina na jazyk přinese....  Ale existuje vůbec ještě dnes někdo takový? Většina z nás, co máme zkušenosti s publikováním, si představuje, co na ten či onen výtvor řeknou čtenáři a podle toho své texty upravujeme.  Nejautentičtějším básníkem by asi byl trosečník na pustém ostrově. My ostatní jsme soudci i odsouzenci v jedné osobě. Tip. 

Děkuji.

Přidávám se. Zajímavé, záhadné, mrazivé. A DOBRÉ!

K zamyšlení to rozhodně je.

Nemuset se skrývat sám před sebou, žít bez masky - pro mě zajímavá témata. V té básni je cosi tajemného, znepokojujícího - a tedy přitažlivého...

přijde mi to zajímavé a to asi proto, že tomu nerozumím (to u mě není nic vzácného), ale je to napsané tak, že mě to pudí pátrat