Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seObčas bývá pozdě
Autor
Debbi
Vidím se ležet v černé schránce
lepší mi život nenahrál
v knize jsem na poslední stránce
nenechali mě dočíst dál
Jen s vámi zažíval jsem jaro
jen s vámi občas oheň hřál
nevím proč, prostě se to stalo
najednou na konci jsem stál
Na jinou louku slunce svítí
po mé jen v stínu půjdete
vy jste však přišla, v rukou kvítí
proč až tak pozdě, řekněte...
11 názorů
Připomíná to staré texty. Tím spíše nevadí nějaká podobnost nebo dokonce přímá souvislost. To je i dnes v básních běžná věc. Stává se i to, že je básník obdařen skutečným nadáním, ale píše, aniž je zná, jako slavní básníci minulosti. Třeba jako Novalis, Rimbaud atd. Taková díla redakce, přes jejich nespornou krásu, odmítaly.
Debbi,
Antonín Sova: Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy? Je to Sovova nejznámější báseň.
Tak tohle je pecka!
Dostalo mě to o 40 let zpátky, kdy jsme ve škole četly básně možná 100 let staré. To myslím jako pochvalu.
SUPER!
Tak jsem dohledala. Antonín Sova. U mě trochu opomíjený autor. Musím to napravit. Díky za nasměrování.
Uvedenou báseň neznám. Musím zjistit autora. Je to podobnost náhodná, i když je to divné.
Trochu mi to připomíná jistou básničku:
Když ona přišla na můj sad, vše právě odkvétalo.
Tak nevrle a tulácky v obzoru slunce spalo.
Ó, proč tak pozdě?, řek jsem k ní. Poslední slunce na sítí,
zvony mi v mlhách umlkly, ptáci jsou v travách ukrytí... Tip.
Přeneslo mě to v čase zpět,
našel jsem mnohé v této básni:
Člověk se aspoň chvíli zasní,
když na něj mluví srdce vět...
přijde mi to retro, 19. stol.