Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikdykde 81.
Autor
Benetka
Za 9 měsíců příjde děťátko! Ode dneška na den přesně!! Jo.
https://www.youtube.com/watch?v=A7whxAXeWHU&ab_channel=Oxygene80
Slávek je xmrti unaven. Roboty je veľa veľa veľa. Bodka. A dnes to taky konečně uznal i šéfík. I poslal do skládečku Slávečku výpomoc. Kolega přestal tisknout a počal. Expedovat. Ale i tak... Slávek je x... Jo vlastně. To už psal.
Dnes jsi_ LÁSKO MOJE_ poprvé přišla do skládečku tzv. na tajňačku. A když jsem Tě -ne náhodou bo nésu slepý!- objevil jen ses uculila a pravila: TROŠKU TI TU ŠMEJDÍM! Chtěl jsem Ti říct že šmejdí jenom šmejdi ale_! Co pak mohu? Leda tak... Líbat Ti nohu. Nohy. Obě. Jo. To bych... Moh´. Vlastně... Chtěl. Moc moc moc. Vlastně... Zlíbat Tě celú. Celučičkú. Od hlávky až k patce a zase zpět. No a... Pochopitelně se přitom ústy zastavit na NEKONEKONEKONEKOENKONEKONEKONEKONEKONEKONEKONEčNOUUUUUUUUUUUUU dobu na
Tvých bradavkách a_
Tvém klitorisu_
A vůbec?
Víš že! Nejlíp v mých představách vypadáš jako nakreslená z půdorysu?
Samozřejmě
NAHÁ
Dnes podruhé jsem Tě_ LÁSKO MOJE!_ potkal na zšeřelé chodbě poblíž kanceláří a řek´ Ti:
Maťka!
A_
Obejmul Tě.
Krátce ale pevně.
Prostě jsem chtěl cítit Tvé kozičky na mé hrudi.
Jo. Mohlas mi dát facku. A možná i měla.
Ale...
Ty ses jen pousmála.
Jo.
Promiň.
Jsem prostě jen zoufalec...
Tvůj
Pan NIKDO.
6 názorů
Asi si každý tak nějak do tvých textů promítne i kousek sebe. A to je dobře.
Opravil jsem to... ;)
A děkuji Vám všem za zastávku a za čtení! ;)
Tady tomu roztažení dílka do délky nerozumím. Asi nějaký šotek?
Jinak sladkobolné. Opět. ;)
pripomenul si mi dávne časy, keď som bola neskutočný romantik,neustále som bola zamilovaná (len objekty sa menili) šťastne i nešťastne... a jedno rande na letných prázdninách u brata...
vtedy som bola zamilovaná do basketbalistu 198 cm vysokého, inteligentného, príjemného...boli sme sami v byte, priniesol magnetofón, sedeli sme na zemi, počúvali Kryla, pozerala som na jeho bosé nohy a fakt sa na to nedá zabudnúť -
napadlo ma, že by bolo pekné pobozkať mu dlhé, pekne tvarované prsty na nohách...nikdy potom ma to už pri nikom nenapadlo... ON bol proste iný, na svoj vek veľmi duševne vyspelý, v hlave mal upratané, vedel, čo chce...ja doteraz poriadne neviem...
Cos to Slávečku, cos to provedl s řádkem?
Nevidím mu konec asi je to tím, že tvá láska je nekonečná :)