Bubnování za Karla Hlaváčka

J.V.G.,

v Hlaváčkově básni jde o rozmlženost, jakousi snovou neurčitost, která se ale dotýká největších hlubin lidského nitra... Jediný silný úder do bubnu by zabil onen jemný tok asociací, pocitů a myšlenek, který "hudba slov" vyvolává.  Přesto by zajisté bylo možné vytvořit jakousi "protibáseň k Hlaváčkovi s dokonalým rytmem a s kontrastním obsahem. Bylo by to ovšem tak obtížné, že by to málokdo dokázal. Neznám nikoho, kdo by to mohl dokázat.

Pěkné připomenutí K. Hlaváčka, možná by ještě sneslo úpravu, ale i takto je působivé.

Všem moc děkuji za uznání. Vážím si toho. 

Dnes tu je 77 přečtení a jen 4 tipy.Kdyby sem každý zašel třikrát, pořád je to 25 lidí, ale spíš tak přes 40.Každý snad musí vidět, že to je dobré, když to vidím já.

Lami, taky to nechápu. A opravdu mě mrzí, že nemůžu posílat avíza. V tomhle nepřehledném mumraji si málokdo všimne textu autora, kterého nemá mezi oblíbenými...

někdo šel kupředu a někdo pozpátku

jiný si upletl pro svůj krk oprátku

------------------------------------------

hrál kdosi na buben, celý svět zaplakal

Bránil se radosti?Bránil mu v srdci žal?

(Bránil se radosti nebo měl v srdci žal?)

------------------------------------------

Je to perfektní.To, co jsem napsal shora berte s rezervou.Nechápu, proč tu není víc tipů?

Skoro se stydím za ty svoje.

Šlo mi o vzdání holdu mistrovi volnou asociací. 

Aleno, překvapuje mě, že ty, která tak ráda "saháš" na klasiky, tak těžce neseš, když se odváží někdo jiný. Já bych tomu snad ani neříkala parafráze, je to podle mého dojmu opravdu volná inspirace, snad jen tím osamělým hraním... Rytmus mi přijde na zdejší poměry dost slušný. Ta nadbytečná slabika tam je, upozornila jsem autora na dvě jiné chyby, které už opravil, tuhle jsem doufala, že už objeví sám. Jen jsem chtěla podotknout, že mi báseň ani po několikerém návratu k ní nepřijde špatná, cítím z ní i cosi jako autentické zaujetí, cit, ne jen snahu něco napodobit. Taky mám ráda Hlaváčka a mě naopak potěšilo, že ho vůbec někdo zná a připomíná... 

Hlaváček je můj nejoblíbenější básník a tak vždy dost těžce nesu, když mi na něj někdo sáhne.

"Hrál kdosi na hoboj" je mistrovská báseň, jedna z nejkrásnějších, které kdy byly v češtině napsány, proto by si na její parafrázi měl vždy troufnout jen ten, kdo perfektně ovládá básnické řemeslo, což není zrovna tvůj případ. Nevím, proč jsi nahradil Hlaváčkův střídavý rým rýmem sdruženým, který ti stejně moc nevychází. V prvním verši třetí sloky máš jednu slabiku navíc (hrál kdosi na buben a celý svět zaplakal).

Mlhavě chápu obsah tvé parafráze. Když ale kladeš důraz na (zoufale hlučný) buben, měl bys mít aspoň absolutní cit pro rytmus.

Píšeš, že ses snažil báseň "vybrousit". Nedokáže si představit, jak asi musela vypadat před vybroušením...

Pro mě je i tak tvůj postup zajímavý z toho důvodu, že jsem před mnoha lety spáchala cosi podobného jako dnes ty, ale nahradila jsem hoboj saxofonem.

Mockrát děkuji :-)

A znovu lituju, že na novém Písmáku není možnost poslat avízo, doporučila bych tuhle báseň redaktorům, je škoda ji přehlédnout...

Skvělé, teď už to čtenáře strhne jako proud. Líbí se mi čím dál víc.

Děkuji velice za postřehy. Snažil jsem se to vybrousit, až jsem to přebrousil. Provedl jsem nějaké rytmické úpravy (i dle tvého doporučení). Hezký den :-)

Dobrý nápad, vyměnit Hlaváčkův teskný hoboj za alarmující bicí. A líbí se mi i tvé obrazy a atmosféra, kterou vyvolávají. Snad jen škoda, žes nebyl důslednější právě v pravidelnosti rytmu (např. u 4. verše 1. strofy, ale tam by k lepšímu zvuku stačila úprava slovosledu: zvuk sílu hromu měl, jenž duní po lesích). Ve třech případech mě taky trochu zarazila odlišná délka verše (počet slabik), což narušuje dojem písně. Nejvíc u 3. verše první strofy. Ve druhé strofě by stačilo vypustit přebytečné slůvko "zas". Doufám, že neurazím snahou o "vylepšování", vzpomínám na Hlaváčka a hypnotickou zvukovou stránku jeho básní. Tvoje by tím získala. Ale každopádně díky za zážitek.