Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sedotek chaosu
Autor
Philogyny
Zadumané traviny mokřadu ----------
vždycky jí pořezaly nohy tou zvláštní bolestí, kterou neuměla pojmenovat
bubliny vystoupí na povrch až potom, co se bude snažit doskočit -----------------
----------------------- existuje jen v její hlavě
to místo tam je
ticho ----------------
Za plotem nemocnice padá z nebe křik s antracitovým peřím.
Věřím v peklo od Bosche, já věřím.
Ten den přitiskl k hoře semínko hořce
hořce sténala noc: míň u konce srázu
tam rostou kalamáře smutku
útky tvých dlaní na mých
---
z němých prstů zabořených v hlíně vykvete kávová konvice
zaliješ z ní čaj
---
---
Je možné, že větev se zapomenutou třešní je podzim.
Ale nevím, proč se ji snažíš podat v letošním jaru, co ani nebylo.
Do nesmyslně kladených otázek zasadila lem rána v plátěné spodničce
zalévat chodila sama
vyklíčily plátěné šaty s kapsami
ale pro kterou?
řeka zrychlila proud:
do tůní mělčinu s inkoustovou tužkou: po naslinění změní barvu očí
pytlačil ve včelách
Když brečíš
tráva zakoření pod hladinou
dotek vzpomínky
nažehluju horkem pleny
hořkost puškvorce tisknu na své tělo přes košilku
zpívám pořád dokola Yellow a celou svou zmatenou lásku
zkus pohladit chrousta v zápalkové krabičce
vznítí se?
dotek
20 názorů
pro Janina6
Mi se tvé texty taky moc líbí, vždycky si vzpomenu na tu s vlakem a usmívám se.... :) Děkuji.
pro Litarts
Já někdy nevím, co dát, mám tam distichon a tasemničku a máte pravdu, jsou to útržky poznámek. Ale rýmy tam cítím...děkuji!
pro Evženie
To tedy je, včera došla les, pozorovala lišku a srnku s malým a usnula jak dudek... :) Děkuji!
Tuhle si uložím do oblíbených, při každém čtení mám pocit, že se účastním něčeho mimořádného.
Nejsou to verše, natož smíšené, jen jakési nahodilé, subjektivní pocity a smyšlenky. Každý má ty svoje, umění ale spočívá v jejich objektivním podání a uspořádání, pro samostatné vyznění díla.
Úžasná, silná báseň!
Také mě těší, že můžeme číst tvé básně, Phil! Jedinečné metafory /např. kalamáře smutku/, skvělá slovní zásoba a mimořádný cit pro slova. Poetické minipříběhy.
To je prostě neuvěřitelné.
pro Benetka
Jsem, ale spíš v negativním slova smyslu... teď se tu usmívám, děkuju!
pro Kočkodan
Já a obrazy. Jsem nešťastník. Jeden teď měla v rezervaci a nemám na něj peníze. Děkuji! :)
pro Alegna
Má, že. Má velkou moc a mnoho podob. Chtějí ho i zvířata. Myslím si, všichni, i když to kolikráát nepřiznaj. Děkuju. :)
pro lawender
Já ten jeho obraz opravdu miluju. Načétla jsem, že jako malý kluk viděl požár rodného města, byla to apokalypsa. Je v tom obrazu a ukazuje člověka z jeho vnitřní stránky. Ten obraz by ke mně klidně mohl přijít, věřím mu, ale toho se nedočkám. Ale pořád načítám, to, co mne zajímá. Něco jsi mi připomněla, taky jsem byla v pyžamu, ale to mýn vypadalo jako pyžamo a byla naboso. Asi se to dědí. Děda byl ředitel školy a utekl z nemocnice taky v pyžamu. A sbíral obrazy. Jeden mám doma, před sebou... :) Děkuju ti.
Kladu dost nesmyslně otázku: Kam na ty skvostné obrazy chodíš?... ;-)
Čemu věříš, to si pro tebe přijde, Philog :) Ale peklo je jen vteřina, kdy si zabouchneš klíče. Pak přijde to, čemu věříš, a otevře tě :D Jednou jsem si zabouchla klíče jen v noční košili, naštěstí vypadala jako šaty. Jsem nepřetržitě ráda, že píšeš :)