Nikdykde 91.

https://www.youtube.com/watch?v=xnCWOK8OMRE&ab_channel=ManuelMigel

Chci abys věděla že jsem do Tebe jako ten největší blázen na světě zamilovaný.

Ale to není důležité. Nebo ne až tolik. Důležité je že si Tě VÁŽÍM. Nedávno jsem Ti v autíčku při cestě do zaměstnání řekl že si výnimočná. Pochválila jsi mou slovenčinu. Ano. To přesně jsi. Výjimečná. Krásná chytrá vnímavá empatická. Třebaže po těle bolavá. Neskutečně obdivuji jak to své trápení nedáváš všude všem vůkol znát. Poklona a klobouček. Vážím si Tě. Jsi neskutečná. A možná že se mi jen zdáš. Všechno tohle co žiju je Jensen Olaf with Danmark. Nebo tak nějak. A když se probudím tak na Tebe zapomenu. Třeba. Chleba.

Na čo sú nám

Holé ženy

Tac tac

Tac tac

Keď sa ne

Nezmôžeme

Tac tac

Tac tac

Do ucha si

Pchajú chleba...

A chléb dej nám vezdejší Pane...

Při cestě do práce a povídání si o všem možném i nemožném zůstáváme stát na železničním přejezdu na Kostické váze. Děje se nám to teď nějak často. No ale... Alespoň mám na Tebe o kousek víc času. Červená světla si blikají a já Ti povídám: Hele - víš jak mi říkáš o tom že Tě v některý den nemám (s)vézt že jdeš na masáž? Tak... Odmlčím se. Hledám správná slova. Nicméně Ty plynule navazuješ: Vím kam míříš. Vím co chceš říct. A já odpovídám: Hmmm. Vím že víš. Jsi neuvěřitelně chytrá holka. Usměješ se. Tak v čem je problém? Pokračuji... Stydíš se? Styděla by ses přede mnou svléct? Vieš... Ja neviem Miri. Keď zme tý kamaráti... Kuřátko moje - nechci se Ti vnucovat. Je to jen a pouze na Tobě. Bude jen to co budeš chtít aby bylo. A když už jsme u toho - nejsem otravný? Nie neni si Miri. Červená zhasne závory se zvednou a tak frčíme dál. Chci Ti říct_ Viem. chceš mi povedať že si dobrý masér. Přesně. Jo. To chci. A taky za 1.: Můžeš ke mně přijít kdy jen budeš chtít. klidně každý den. Za 2.: Budeš to mít vždycky zdarma! (I to je karma) Protestuješ: Nie Miri! To nemôžeš takto! Ale jo jo jo! Můžu!!! A za 3.: Povídám... No... Za třetí budu ještě muset vymyslet. Směješ se a jsi úplně k sežrání. Chci být Tvým vlkem. Reqalifikační kurz jsem si udělal kvůli kamarádce. Abych se jí snáz dostal do kalhotek. No... Líbilo se jí to. Potom mě doporučila dále. A pak už se to nabalovalo nabalovalo nabalovalo. Dělal jsem maséra při zaměstnání. Což znamenalo že jsem pracoval za mzdu 8-12 hodin během dne a po večerech kolikrát často i do půl noci masíroval. A tak jsem to vydržel 10 let. A ako si to mohol zvládať? No... Byl jsem tenkrát mladý - víš? Ale to už vystupuješ před svým kanclíkem a já Ti ještě pro jistotu opakuju co už dávno víš:

JSI KRÁSNÁ.

Odfrkneš si...

Klisničko.

 

Odpoledne pak za mnou příjdeš a povídáš: Miri! Mám pro tebe překvapení! A chceš to vědět dnes nebo až v pondělí? V pondělí odpovídám. Dívám se na Tebe a říkám si že jednoduše a prostě N.E.M.Ů.Ž.E.Š.!!!

BÝT KRÁSNĚJŠÍ NEŽ UŽ JSI. 

Proč až v pondělí? 

Ach. MILÁČKU. To proto abych se mohl dva dny těšit. Víš? Usměješ se a pak je stejně po Tvém: Bude to dnes! Z roboty nezahneš do prava ale do leva. Chvilku máchám rukama před tělem jako Sančo Panza kopím před větrnými mlýny. Nakonec ukážu do leva. Víš - já mám obě ruce levé říkám Ti. Směješ se a já vidím že jsi šťastná. I já jsem šťastný. A pak jedeme a zastavíme tam kde jsi chtěla a...

Usedáš zpět do autíčka a dáváš mi dárek.

Mně.

Už si ani nevzpomenu kdy jsem naposled od někoho dostal dárek. Jen tak. Hmmm...

Ale tak... Budu to brát jako že k narozeninám. I když Ty vlastně ani nevíš kdy mám narozeniny...

Při tom všem našem cestování si povídáme o všem a o ničem. Říkám ti vtipy a Ty se směješ Tím svým odfrknutím. 

MILUJU TO!!!

A tak taky víš že jsem nespavec a...

Doporučilas mi klapky na oči. Že prý je to super a už bez toho ani nejdeš spát. No a já si to pak hledal na netu a zjistil že jsem bezradný. V úterý Ti říkám: Marti - uděláš něco pro mě? Kývneš hlávkou a já pokračuji: Jak jsi mi říkala o těch klapkách na oči... Neumím si vybrat. Najdeš mi prosím ty nejlepší a pošleš mi odkaz? Já si to pak objednám.

A Ty?!?!?!

TYSMITOOBRATEMNEJENOMNAŠLAALEIOBJEDNALAAZAPLATILAADAROVALA.

Botka.

Říkáš mi: Je to úplně stejná jakou mám já. Je nejlepší!

Díváme se navzájemz cca 30 cm z oka do oka a...

A já mám co dělat abych neplakal. Někdy je toho štěstí tolik najednou že až_!

Po cestě domů zase povídáme a já se s Tebou snažím udržet těsnější kontakt. Což znamená pohled z očí do očí. Je to náročné. Řídím. Ale tak jak dnes jsi mi snad ještě nikdy pohledy neopětovala.

 

A já se zcela utopil v Tvých rašelinových očích.

 

MILUJI Tě.

 

A tak...

Teď jsi nejsem tak docela jist ale už jsem Ti to řikal?!

 

MILUJI Tě!

 

Miluji Tvoje oříškové oči.

Miluji Tvé uhlové obočí.

Miluji Tvůj orlí nosík.

Miluji Tvé ZLATOHNĚDÉ vLásky.

Miluji to Tvoje uchechtnutí když jsi pobavená.

Miluji...

Tvé všechno.

 

Wim.

 

Jsem trapný hloupý starý ošklivý hloupý - jo. To už sem vlastně řikal...

 

Jo a ještě něco:

 

JSEM ZAMILOVANÝ.

 

---