zase zpívám ukolébavku

A vidím hory

ty pravěké vzpínající se tvory zakleté v kameni: srázy oblečené strázní na půl cesty čelem ke hvězdám

utnu horolezecké lano

hou hou hou

                       houpám tě

těsně před rozedněním

než z větve kleče vzlétnou dravci

než spočítáš ovečky nespavosti

dvojitý zvonec berana mlhou změní nehybnost rána

hora zpívá

hora zívá

hora kvete stříbro zlato cín a sviště

protahuje tělem kameny

nikdy ji nezměníš

—————————

řveš svůj vztek

zkroutí tě

potajmu

v každým tunelu zvlášť

dotýkáš se bezejmennou tváří

ta hora září

 zvon odbíjí půlnoc uprostřed vysvěceného srdce

 zastřelíš mývala

 zastřelím v sobě lišku

 do rána na zemi roztrhaný pták

 není to vrána ani laciný rým

 jen odevzdané letky havrana

—-

—-

—-

nutím tě dělat věci které nechceš

zase zpívám ukolébavku pro všechno živé

zpívám páté requiem