A je svatej klid

A je svatej klid. Dozněly tamtamy, vřava ustala. Pokud se nestane něco mimořádného, máme na čtyři roky klid.

Teď by se asi slušelo okomentovat letošní volby. Jenže většina lidí je už unavena proudy planých slibů i dobře míněných předsevzetí politiků. Na zahrádkách se přitom červenají první jahody, holky začaly nosit krátké sukně aby se bylo na co dívat, a ať toho není málo, začaly růst houby.

Zrovna tenhle týden jsem našel svýho prvního letošního praváka. Seděl schovanej v trávě a vyloženě si říkal o to, aby skončil v polívce. Ostatně moc mě přemlouvat nemusel.

Taky jsem potkal holubinky. Jenže ty maj odspoda chladič a působí docela nedůvěryhodně. Čas od času sice nějakou seberu, pak jí studuju hodinu s atlasem, a nakonec stejně skončí v koši. Podobají se totiž skoro všechny mochomůrkám, a ty, jak vím od jednoho kámoše, sice chutnaj dobře, ale ty stavy potom...

Jenže jak vím od toho samýho člověka, někdy je přece jen lepší se otrávit mohomůrkou, než lidma. A na tom asi něco bude.

Takže zkrátka a dobře, je po volbách. Jo, a abych nezapoměl. Taky rostou houby.