Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekdyž prší sníh
Autor
none___
rozhodla jsem se dneska půjdu
vyřežu od náletu les zahradu i dům
džungle začíná být nepřehledná zřejmě
příliš mnoho divadelních kukátek
V noci bral potajmu vítr krtkům mlhu z úst
věšel slepotu po celém lese
---
ráno měl v očích stříbro lišejníků¨
do kleče
padaly z výšky stíny hnízd
stromy vkleče
nehledej ukolébavku z břidlice rodné střechy
ani škamna s kalamářem
stáli jsme tam / každý sám / po škáře tekl chlad /
ještě nezpívali
v ruce lovecký nůž na vyvrhování zvěře a nesmrtelnosti
stáli jsme tam ve své zlosti
okamžik
ze kterého odešla liška
9 názorů
Medajle bychom měli rozdávat spíš my čtenáři tobě.
Závidím lišce, z některých okamžiků odejít se zdá skoro nemožné.
Ráda jsem četla.
Krásné "přírodní" verše, kde má každé slovo emoční náboj ... v prožívání jsou chvíle, kdy je potřeba křičet, kdy mlčet a kdy všechno mávnutím zprovodit z povrchu i nitra a udělat místo pro nové
Jo, někdy je tak zarostlě, že není prostor pro nádech ... a pak trhám, řežu, ryju, klučím sama sebe :) ale většinou to odnese byt a zahrada :)