Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesvět
Autor
Marian67
svět
jako místo k asanaci
redukci snů a živé tkáně
prostor k řízené depilaci
všech
kteří rostou nečekaně
placatý tác s odřeným víkem
pod kterým chodí pišišvoři
tam
kde se všechno končí křikem
tam
kde ti k uchu míří škvoři
svět
jako místo k olíznutí
dva prsty tam a třetí k nosu
jako když někdo jiné nutí
zamilovat si třeba vosu
kde
není nic, co platilo by
déle než klesne pěna v pívu
hlavně si nabrat do zásoby
jsi - li živ
aspoň odraz vlivu
8 názorů
Litarts, díky za pohled skutečného Mistra...hned se cítím lépe :))
Formu nemá smysl vůbec hodnotit a obsah, trapné pokřikování na špatný svět? Je takový, jací jsme sami.
Pokračování. Omlouvám se, skočilo mi to na stránku.
Podobně a akusticky lépe se dá říci: placatý tác se špinavým vikem, kde se daktyly vzájemně vyruší a přízvuk zůstane na liché slabice. V češtině mají trocej a jamb (který pakticky neexistuje) mnohem blíže, než v jiných jazycích.
Tvůj talent opět slaví. Tentokrát spolu s jistou nedbalostí, která u básníka tvých kvalit překvapuje.
Např. verše: jako když někdo jiné nutí / aby miloval třeba vosu - maji nesmyslnou mluvnickou konstrukci. Pokud mě neklame paměť, nepoužil jsi ji tady poprvé. Přitom stačilo obsadit úvodních pět slabik druhého verše jinak. Např: jako když někdo jiné nutí / zamilovat si třeba vosu.
Také verš: placatý tác s špinavým víkem. Zbytečné úsilí dodržet jambický spád přivodí akustickou křeč, shluk souhlásek c, s, š. Přitom o pár řádků dál použiješ bez rozpaků a zcela přirozeně trochej: kde se všechno končí křikem.