Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekudy letěla žluna_příběh mravence
Autor
lawenderr
Na pocit mravence je ptačí mozek velký,
odsud až k hájence najdeš smích v zbytcích trusu.
Šoulačkou na ranní bůh sbírá do kabelky,
až někde v ústraní … bude mít plnou pusu.
9 názorů
Alegno, to je vlastně docela přesný ... :) jen já to víc sešmodrchala - a mám tam hájenku! :)) Děkujuu
Gorko, díky - to fakt, nechceš vidět ... všecko :)) ale bavila mě. Jsem moc ráda, že i tebe
Philog, není geniálnějších veršů než máš ty (skoro - teda pro mě a minimálně to, co jsem dneska četla...:), ale ráda jsem si u ní zkratovala hlavu. pořád trochu slyším, jak se směje ...
Tyhle vysmátý bobky mám taky ráda, Kočko, jsou pěkně divoký po ovesnejch vločkách :D Tohle jentak nesmáznu (asi), bych si to u tebe musela ještě dlouho čistit
Dalesi, ona léčí sebe :) aby ji nebolelo bříško ... mravenec promine. Ale zasmát se může, bo ví, že všechno je tak, jak má být - teda, když si na konci potravního řetězce, můžeš se maximálně smát. Nikdo nemá rád smutný mravence :) někdy se cejtim dost podobně
Díík
To je příběh ne jednoho, ale několika set sežraných mravenců, Picus viridis není žádný lékař stromů. Z trusu se snad smějí kusy kusadel.
To mi připomnělo dětství, kdy jsme měli králíkárnu i s nájemníky. A bobky byly vskutku veselá chasa, jeden větší smíšek než druhý.
Law, jestli i tohle smažeš, tak si fakt vezmu štokrdle a přijedu tě vlastnoprackovitě uškrtit. (tím samozřejmě naznačuji, že se mi tvoje dílko moc líbí) ;-)