Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZimní krajina (cyklus básní)
Autor
Aaen_jk
Zimní krajina
Do stínů
utíkáme do svých
světů
před bolestí
trochu a někdy
potichu
(stíny jsou někdy víc než světlo)
Kávovar zpívá
v polosedu
poslouchám písničku
se zavřenýma i otevřenýma očima krása
Krajina
poušť a tajga
rozsáhlá emocionální zranění
led
zima
bez světla
hrdost aspoň
jinak by nebyla
paprsek lásky
osvětluje vrcholky kopců
skoro neviditelný
uprostřed větru
(jinak skoro nic)
Zen-satanismus
citlivost k sobě a druhým
funguje, protože to jde spojit
stezka levé a pravé ruky funguje,
protože máme dvě ruce,
když chceme něco udělat
Večerní putování
když tma se sype na zem
síly a krásy přibývá
a temnota není ve svém středu
oslepena světlem
Poutnická hůl, čaj a pouť
být na louce, v lese
dívat se na horizont
jeden ze způsobů krásy
zapomenuté ticho
v souznění mrazivé krajiny
O kráse
Jdu pouť. Okolo laviček, teď. Na jedné je cedulka „Kéž jsou všechny bytosti šťastny“
a na druhé „Život je zázrak, vnímej ho“. Jsem na kopci. Výšiny.
napiš 3 věci denně
tři hezké věci, kdy jsi byl šťastný
abys nezůstal psát půlku noci
a krása bez síly není
píseň bez zvuku
krása bez síly
píseň bez zvuku
psaní bez slov
kresba bez tahu
a srdce bez srdce
zmrzlá krajina
ledové zrcadlo
jehličky větru bodají do obličeje
a cítím se doma
Parafráze (Stopařův průvodce po galaxii)
Smysl života je 42,
protože na blbou otázku je blbá odpověď.
Život je rozdíl mezi turistikou a putováním
Jedu autobusem, dívám se na jednu holku,
sám od sebe se mi udělal nepatrný úsměv,
ona se hned usmála taky.
Tyhle malé věci možná jednou všechno zahojí.
Návraty
duše zmítá se v absurdním chaosu pod povrchem věcí
mrazivá zima a idey zklidňují
směr dopředu, dozadu, do stran
krajina inspiruje dotykem tmy
Putování je posvátné místo
Pouště
(sobě k narozeninám)
Minulost je propast a budoucnost taky.
Cesta nikam je pád, nebo let.
?
Bilance.
Dobrá i špatná.
Pochopení, sdílení,
necitlivost
nepřítomnost___přítomnost
bylo, bude, je, není
chlad
zima
bezcitnost
hořkost
- občasná emoce -
pod tunami písku
nic.
občas něco
pod tunami písku
oázy nebyly,
nebo umřely
a kapka vody pohltí tisíce zrnek písku.
12 názorů
je v tom klid. ne však takový, který si člověk násilně vsugerovává pomocí různých ezo pouček a náboženských systémů a podobně. ale takový, ke kterému se musí dospět, často pomalu a těžko.
na druhou stranu - ten klid, který lyrický subjekt nachází v krajině, tedy vně, může být protiváhou neklidu vnitřního.
doslovnost mi tady nijak nevadí. vlastně (když o tom tak přemýšlím) mi spíš vadí takový ten všeobecný "požadavek", že v poezii má být vždycky něco nedořečeného. ale to už odbočuju.
a2a2a: Taky díky za podiskutování a společné zamyšlení se nad věcmi :)
I já děkuji za tvůj postoj, a mimo jiné i za ...idey..., vůbec jsem netušil, že jsou možné oba tvary.
a2a2a: Děkuji za přečtení, komentář, Tvůj pohled na věc a tip.
Pro přehlednost budu reagovat v bodech:
- Já se rozhodl dát sem texty jako celky, tak mi to vyhovuje. (Jestli tu jsem nový nebo ne, to pro mě nehraje roli.) A ty texty právě v tom celku fungují. Jsem rád, že jsem to tak udělal. Navíc je tu limit pěti děl, a to je i další důvod. Když to někdo nebude chtít číst nebo číst celé, nevadí mi to. Texty jsem sem dal tak, jak to považuji za nejlepší (tedy po celcích), a z toho mám radost :) Jinak na svou stránku na Písmáku se i odkazuji třeba přes sociální sítě, a tak mi to trochu plní i funkci elektronického místa, kde je dostupné moje dílo.
- Mé texty jsou, jak jsou. Nepíšu je pro čtenáře, nepíšu je pro cílovou skupinu, a tedy ne např. s intencí něco nedoříct, aby v někom dozněly. Texty píšu, jak je cítím, a to považuju u své tvorby za správnou (a bytostně vlastní) cestu. Rád se o texty podělím, někomu se mohou líbit, někomu nemusí.
- Slovo "idea" mám vyskloňované správně.
- Většina textů, které tu jsou, byly odleželé velmi dlouho, i více let, a některé dostály i knižního vydání v tisku (Zimní krajina, Roz-padání, Rita). Jsou, jak jsou, a jsem s nimi tak spokojený :)
Nejprve praktická rada. Pokud nejsi v podvědomí zapsán jako opravdová persona, ale spíše nováček, není dobré zde dávat najednou tolik textů, protože mnozí jednak vzhledem k nabídce na Písmáku a potřebě přečíst vícero autorů neradi čtou dlouhé věci, ale zejména, že se špatně poskytuje účinná zpětná vazba.
Obcně lze k tvým textům říct, že mají vesmě jak myšlenku, obsah, tak i civilní jazyk bez kýčovitých výmolů, jsou srozumitelné a příjemně nenásilně zabíhají do filosofování, aniž by byly agitní, káravé.
Co jim lze vyčíst, je, že na mnoha místech máš tendenci dopovídat, aniž bys nechal na čtenáři, že tvůj motiv dozní v něm samotném, včetně asociací, řešení. Např. v ...Návraty..., jednak tam máš překlep, aspoň myslím ...idey...ideje?, ale pak poslední věta ...Putování je posvátné místo... Předchozí verše v čtenáři probudí vlastní asociace, kam v životě, a je-li to možné, a bylo-li to správné, atd., a pak to utneš sice pravdivým konstatováním, ale současně ukončíš to důležitějš vnitřní přemítání o vlastních cestách. Podobně jsi text odváděl od obsahu posledním, až školáckým veršem v násni ...Do stínu.., ale nejen tam.
A přitom umíš, např. básnička ...Večerní putování... Pro mne skvělá a za ni tip.. Nevím, možná to děláš, vyplatí se texty nechat minimálně několik dnů uležet a každý den se k nim vracet. Zpravidla najdeš něco, co lze zlepšit. Některé texty někdy vzniknou spontánně v důsledku náhlé inspirace a bývají i kvalitní, ale i tam se dá zlepšit nějaká jen formální chybička, třeba ubrat zájmeno, spojku, apod.
Alegna: Děkuju, že ses přišla podívat, a taky za tip :) Řekla jsi to naprosto přesně: vlastní cesta :)
Ráda jsem četla, v mnohém jsem se zase našla, co je mi asi na tvém postoji nejblíže, je vlastní duchovní vnímání, rozjímaní, hledání, prostě vlastní cesta ...
Gora: Děkuju Ti za přečtení, reflexi, tip :)
Právě zen buddhismus filosoficky vyloženě nemám rád, mám to vnitřně úplně jinak :) Prostě píšu, jak to cítím, ale neříkal bych tomu zen.
Putování (a právě ne turistika), to je hodně zásadní věc v mém životě :)
Poutnické téma je tvé "stěžejní", dobře zpracované i v různých formách, je znát zenový přístup. Tip.