Příhody ze školky

2D/3D aurora

Nastalo výročí VŘSR a my jsme měli za úkol slepit z předem připravených výstřižků barevného papíru (jeden představoval dělo, druhý můstek) auroru. Samozřejmě že nám vůbec neřekli co za loď Aurora je, čím byla důležitá, ani proč ji máme lepit právě teď , ale to není podstatné.

Potom, co jsem úkol splnil, začaly moji loď okukovat nějaké děti. Smály se, že mi dělo střílí na můstek. Opravdu - dělo jsem nalepil za můstek tak, že na něj vlastně mířilo. Ale co bych to byl za (budoucího) intelektuála, kdybych nevymyslel obratem náhradní řešení. Již ve školce jsem si uvědomoval, že papír je pouze plocha, ale svět je prostorový. Začal jsem tedy dětem vysvětlovat, že dělo a můstek jsou ve skutečnosti v prostoru postaveny tak, že střela prosviští za můstkem a nezasáhne ho. Bohužel nebyly děti můj výklad schopny pochopit takže se mi smály dál. Ach jo.

Kritika kresby aneb klišé

Následující příhoda mi pomohla si uvědomit, že i když je umělecké dílo kvalitní, může u veřejnosti zcela propadnout, pokud nedodržuje nějakou manýru, která se běžně používá a na kterou je veřejnost zvyklá.

Tentokrát jsme neměli od "soudružky" zadáno nic a já jsem si jen tak kreslil. Nějaký domek, u něj strom, slunce, oblaka... Jak jsem tak tvořil, přišly dvě holčičky a začaly mě obdivovat: "Jé, ten Daneček tak hezky kreslí!". Povzbuzen svými fanynkami jsem kresbu dokončil.

"Teď ještě nakresli oblohu." řekla jedna z holčiček.

Kreslení oblohy spočívalo v tom, že se celá bílá plocha zbylého papíru vybarvila modře. Vybarvování jednou barvou mě nebavilo a ještě k tomu jsem nikdy nedokázal udělat oblohu stejnoměrně vybarvenou.

"Oblohu kreslit nebudu." řekl jsem. Holčičky náhle změnily názor na kresbu: řekly "Ten obrázek je škaredej" a odešly.

Tichá pošta

 Hráli jsme tichou poštu. Byl jsem někde poblíž konce řady. Čekal jsem a konečně ke mě došlo slovo: "kokino"

předal jsem ho dál a slyšel jsem, jak se slovo dále mění:

"kokino", "kokino", .."hovno", "hovno"

Na konec řady tedy došlo "hovno". Soudružka se zklamaně podívala a řekla: "ale já jsem vám posílala "Dneska je krásný den" ?!"