Trocha optimismu

... .

(Jednou jsem tam také byl, ze zvědavosti ovem pouze, ...., ale odhalili mne, a řekli, abych už raději nechodil (alespoň tedy, dokud nezačnu trošku víc chlastat... :) ) )

Janina6

Všichni (autořo) píšeme o sobě, alespoň z části, mícháme to s fikcí... 
Jo, to dává smysl.
Spletl jsem se.
Promoiň. 

Jinysi, jenže já jsem neoslovovala komentátory, nýbrž autora. Tedy Kubu. Komentátorům bych asi nepsala, že by si mohli zvolit er formu, nebo že chápu, jaký si vybrali styl. Prostě jsi nepochopil. To samozřejmě nic nemění na tom, cos napsal, je to tvůj názor a i když mám své výhrady, je fajn, žes přispěl k diskusi. Tohle téma je bohužel dnes hodně aktuální...

Láska k rauši se bohužel celospolečensky podporuje. Už jen ta reklama, jak poslíček přinese jídlo na přednášku "Proč? Protože chci!" A pak přátelské řeči, to už není reklama, ale myslím, že to každý zná: "Ty nežiješ! Život musí mít šťávu! Klid je smrt, je potřeba vzrušení! Vyser se na všechno, to je nejlepší!"

Jakákoliv závislost je samozřejmě špatná věc. Nikdo ale neví jak se k ní ten druhý dopracoval, pokud ho nezná. Těžko ho kritizovat, když o něm nic nevíme. Máme třeba nejvíc závislých na lécích, tam je to kolečko, kterým se člověk propadá na dno, možná ještě zrádnější a četnější. Nebo když vezmem třeba cukr; doktory oficiálně uznaný za jed, který u nás způsobuje nejvíc úmrtí. Nebo obezitu... To bychom se museli obviňovat navzájem. Platíme za to všichni. Jsme na jedné lodi. Přitom máme jeden z nejvyspělejších systémů zdravotnictví. 

Janina6

Prosím tě, jak jinak vnímat slovo:
Všichni...
Než jako:
Všichni...
:-)

Pokud chces oslovit podmnožinu komentátorů, našel jsem si ve slovníku například slovo:
většina
Také: 
část
by se hodilo

P.S.
Ale ano, slabocha, který není schopen a ochoten vybrat žívotní zatáčky, je potřeba neustále do nekonečna tolerovat a povzbuzovat. Kdepak kamenolom, jak to vidím já, barbar!
Konečně, uchlastat se, je jistě lepší volba, než vzít do ruky dlouhou, poloautomatickou zabraň...

:)

Dík, rohatej, někdy mám moc velkou hubu, už ji zavřu.

Goro, přesně.

Jinysi, přece jen zareaguju na tvůj komentář, tedy ten určený mně. Ano, člověk má obecně tendenci hledat chyby nejprve jinde než u sebe, stačí se podívat kolem a možná i do zrcadla ;) Je to boj, někdy celoživotní, dokázat si sám přiznat vlastní chyby a hlavně se snažit z nich vybřednout. Ale nikdo se ani slabochem, ani superhrdinou nenarodí, i tady mají veliký vliv právě ty podmínky, ve kterých vyrůstá a učí se všemu, včetně vztahu k sobě samému. Lidi, se kterými se v dětství svět moc "nemazll", mají ten boj o něco těžší. Ne že by se na to měli vymlouvat, to jistě ne, ale prostě o tom vědí.

Kubo, v první větě je to, čeho si osobně cením... ano, píšeš o touze po obejmutí - a nemusí být ani fyzické. Důležité je, že tomu člověku na sezení nechceš ty ani další "naložit" ještě víc, ale podpořit jeho vůli, dodat mu naději. Podobná setkání jsou důležitá. Každý musí dostat šanci. Znovu a znovu.

Promiň, že jsem se nebavila čistě o literární stránce.

Jinys: můj komentář nebyl určen tobě, to jen tahle "úžasná" verze neumožňuje posílat (nebo neposílat) avíza konkrétním osobám. Nevyjadřuju se k tomu, jestli v komentářích píšeš o sobě, to mi opravdu starosti nedělá. 

Janina6

Bývá dobrým zvykem, mluvit jen za sebe!!!
Já osobně v komentářích u tohoto textu, o sobě nepíšu. Opravdu...
Pravda, nepíšu ani o literatuře. Má-li literatura vyjadřovat jen "literárno", je asi věcí názoru.

Píšu o slaboštví, které vždy hledá chyby mimo sebe a o tom, že nepochopení tohoto mechanismu, vylučuje nápravu.

Všichni píšeme o sobě, alespoň z části, mícháme to s fikcí... nebo se tak aspoň tváříme. Ale psát o sobě s tím, že to otevřeně "inzeruješ", je tenký led. Některý čtenář prostě neodolá a bude "řešit" tebe osobně místo literatury. Kdybys vyprávěl příběhy v er formě, pojmenoval nějak postavy, namíchal směs prožitých událostí a fikce, nemusel bys mít výčitky, že něco "prozradíš" o skutečných osobách... a přitom by to nebylo pouze o tobě. Ale chápu, že sis tenhle styl zvolil. Sedí ti velmi dobře 

kuba.49vojenciak

Nic o tobě nevím a nijak nezpochybňuji, že jsi mohl prožít těžší život než já.
To ale nic nemění na tom, že alkyš je tvoje cesta, kterou jsi si zvolil. 
Ani komunisté, ani kapitalisté ani tvoji blízcí, nebo cizí lidé, kteří se k tobě hnusně zachovali za to prostě nemouhou.

Měl jsi třeba chodit do boxu a později "dluh" vyrovnat nebo cokolivc jiného co ti ze sraček pomůže a ne tě do nich zcela potopí až po hlavu.

Bohužel nyní je vše o tom, dostat se z hoven.
A v tom ti přeji, byť jsi mě nijak svým příběhem neokouzlil, úspěch. 
:-)

kuba.49vojenciak

Ty neopravovatelné komentáře zde jsou opravdu na prd!
A já mám dlouhé vedení.

Čti laskavě pozorně:
Napsal jsem:
Plakání nad vlastním osudem na věčné časy a nikdy jinak!
Nikoliv:
Plakání na věčné časy a nikdy jinak!

A to je sakra rozdíl!
:-)

Jinys, v posledním komentáři jsem kritizoval to tvé zhunsení nad plačtivostí, ne reakci na společnost. To, že nemá komukoliv smysl vysvětlovat problém závislosti jsem už uznal. Sere mě ten ten debilní názor, že si za to může každý sám. Do prdele, já začal chlast jen proto abych nechtěl každý den umřít a zapomněl na ty sračky, abych mohl normálně fungovat. Nevzbudil jsem se s touhou být opilec. Ano, mám na tom nezanedbatelný díl viny, ale nejenom já. Když tě někdo v šesti znásilní tak to má důsledky, třeba alkoholismus. Tohle je jen špička ledovce všech důvodů, a každý závislí má tenhle ledovec rozrostlí po celém mozku 

kuba.49vojenciak

Tak genetika říkáš.
Povím ti příběh. Na střední škole tři hoši z naší třídy si nějak oblíbili nad míru pivino, až se dostali do protialkoholické léčebny. 
Dva se po návratu domu návyku zbavili. Rekonvalescence byla založena na trochu tužším domácím režimu...
Ten třetí to nedal. Vyrůstal jen s mámou, která na něj nestačila...
Jak říkáš, genetika.
:-)

kuba.49vojenciak

Ano,
jsem nasrán na mnohé věci, které nás obklopují. Chceš-li to nazvat pláčem, budiž ti přáno. Dokonce si myslím, že naše "civilizovaná" společnost skončí, jako taková, špatně.

Droboučký, leč zcela zásadní rozdíl je v tom, že nereaguji na tyto podněty sebedestruktivně.

Jinys- nepříjdeš si při své kritice "plakání" nad osudem jako pokrytec? Doslova káždé tvé dílo tady je pláč nad společností, a ani bych to nenazval reflexí čí pořádnou kritikou, je to jednoduché stěžování strýců v hospodě 

Jinys- mluvíš o možnosti volby a podobně, jenže ta u většiny nikdy nebyla. Nikdo se ráno neprobudil a neřekl si: Bude se mě ožrala! Je tu genetika, která by se ale sama o sobě dale snést, jenže se kombinuje s přostředím, co bývá mnohem horší. Slyšel jsem hodně příběhů o smutných dětstvích a dospívání, ale nenapíšu tu žádný příklad, jelikož anonymita je základ. 

A děkuju všem za tip 

Tak na závěr, když už jsem v ráži.

Drahouškyně a drahoušci. 
Muž musí být alespoň trochu chlap! Ženy jsou většinou dost silné z podstaty.
Kdybych já řešil břemeno které nesu chlastem,  již bych byl po smrti. 

Plakání nad vlastním osudem na věčné časy a nikdy jinak!
:-)

Nemoc je nemoc, ať fyzická, duševní, závislosti zaviněné či nezaviněné...

Napsals to dobře.

...Věc by selhala...

Mizerná práce se vyskytuje samozřejmě všude, nejen v justici.
Také zde je program divně napsám, protože neumožňuje opravu komentářů, což je všude standard.

To jsem se to rozjel! 
:-)

kuba.49vojenciak

Ale nemusíš se bát. :-)
I kdyby bylo volenými vyvolenými v této věci příslušnými právními rituály jednano a legislativně přijato, k realizaci by nikdy nedošlo.
Věc selhala v rámci atmosféry doby: "Práva bez povinností!" na prokazování viny za vlastní stav... 
:-(

kuba.49vojenciak

Nevím jaké je procento závisláků neschopných uživit sebe samotné a vyžadujících léčbu, z celkové populace.
Pokud je významné, tím spíše by bylo vhodné řešení jaké jsem nastínil!
:-(

Půjdu ještě dál.

Moje žena je vážně nemocná. V rámci jednoho z vyšetření byla volba mezi dražší, méně invazivní metodou a takovou levnou, řeznickou.
Žena má dodnes jizvu...

Pokud by si alkoholik platil léčbu ze svého a pokud by peníze neměl, měl by smůlu, jistě by pro mou ženu, která si svůj osud nezvolila, bylo víc peněz!
:-(

Jinys- na to abych tenhle názor zdílel jsem poznal až moc závislích a jejich příběhů. Ale vyvracet ti to nebudu. Nejsem k tomu vhodný, přeci jen patřím spíš do té ošklivé části alkoholiků 

Nechci být krutý, ale pochopení pro lidi co se sami ničí chlastem, nebo jinou drogou, nemám!
Na začátku, jejich volba.
:-(

P.S.
Nejsem abstinent. 

všichni výjimeční a všichni stejní. nejen alkoholici.