Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKytka, kterou mi neutrh
Autor
Anfádis
Před očima mám
Jasný obraz jeho tváře
To když vkládám do herbáře
Modrou kytku
Kterou mi neutrh
Ve skrytých místech svojí kůže
Cítím mýdlovou vůni muže
Z rukou
Kterýma mě nelaskal
V rytmu kroků
Do mých chtivých uší
Naléhavě buší
Slova
Která mi nikdy neřekl
13 názorů
Zeanddrich E.
před 8 měsíci... .
No to je právě asi občas problém, že muži přikládají některým záležitostem menší váhu, než ženy... -
Moc ti děkuju za citlivý rozbor. Nedokázala bych to takto sofistiko vaně vyjádřit, ale přesně jsi odkryl a pojmenoval to, co jsem jsem se snažila přenést na čtenáře.
A vznáším se teď, né, že ne. :)
Anfádis, tvoje báseň je jako poupě, které v sobě tají krásu. Dává však o ní vědět jen prvním rozpukem. Možná je pesimistická, ale díky rozkolísanému podání má v sobě zvláštní, skrytý, všelijak přetínaný a rytmem, který se vynoří z hloubi a zase v ní zmizí živený, pocit naděje. Na první pohled se zdá, že jsi ještě nenašla úplně správná slova. Ale možná právě ta neohrabanost je zdrojem jejího půvabu. Báseň je krásně stupňovaná.
Jejda, já myslela, že je to důležité, aby bylo.poznat, komu je vzkaz určený :)))
... to víš, úča ;)
To jsem ráda, že jsem tě neurazila. A proč vlastně ta jména "kopíruješ"? Tedy, ne že by to něčemu vadilo... je to vlastně originální ;)
Jani, zapomněla jsem v předchozím komentáři k Tvému komentáři zkopírovat tvoje jméno.
hihi, jsem celá zamotaná v tom
Jani, naopak, děkuju Ti ! Jsem ráda, že ses zamyslela a řekla mi svůj názor. Moc si toho vážím. (vážně vážím :)...)
Já jsem doufám pochopila, co a proč se tam říká, jen to "stupňování" v tom tedy necítím. Vnímám to jako tři rovnocenné obrázy, všechny o neuskutečněné touze. Někoho chce, touží po jeho pozornostech, dotyku, slovech, ale bohužel se to všechno (zatím) odehrává jen v představě. Možná proto, že takovou situaci jsem zažila mnohokrát, jsem takový celoživotní sběratel marných snů, mi to přijde běžné a od básně čekám "něco nového". Proto ta moje poznámka. Asi mám dojem, že máš na víc ;) tak se nezlob.
Pro mě to tam je... ta "slova" (asi si čtenář domyslí, že slova lásky)... jsou mnohem vyšší level než kytky, vůně muže... že vlastně autorka píše ten text ze smutku, že ON (hihi) jí neřekl, že ji ma rád (miluje)... bože, klišé, je mi to jasné :)))...
Začíná to nevinně kytkou, pak vůní...a...
Takže si stojím za svým :)).
Ale každopádně Ti děkuju za zastavení a zamyšlení, Jani.