Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZvládne všetko
Autor
gabi tá istá
22.3.2024
Hanka otvára ďalšiu skrinku. Už nič pred ňou neschovám. Stavebnica Merkur.
„To nie je pre dievčatá. Ak chceš, môžeš si to stavať niekedy s tatinom. Rozhodne nie teraz, keď je tu Nina. Sú tam drobné matičky, šróbiky, mohla by to prehltnúť.“
„Ja to chcem! Ja to zvládnem. Mamaaaa, zober Ninu!“ nedá sa odbiť.
Berie do prstov jednotlivé dieliky, nevie si s tým rady. Prechádza do pozície šéfa.
„Poprosím ťa, túto červenú pripevni k bielej. Ja ti budem podávať.“
Bože, ako mňa toto nebaví.
„Dobre. Dobre. Ale toto sa hýbe. Musíš to pripevniť poriadne, Gabička!“
Beriem do ruky kľúčik, priťahujem.
„Teraz daj sem takú istú červenú. Do stredu, aby boli rovnako. A poriadne. Aby sa nehýbali.“
Snažím sa.
Obzerá si hotové dielo.
„Toto sa mi nepáči. Rozmyslela som si to. Túto dáme preč.“
Skúša trafiť kľúčom, potom šrobovákom, nepovolí.
„Musíš to ty. Moc si to pritiahla.“
„Ale veď ty si to tak chcela!“ bránim sa.
„Zlatá moja, viem, že si to urobila najlepšie, ako si vedela, ale moc si to prebrúsila.“
5 názorů
gabi tá istá
před 8 měsícizlaté Duplo, Evženie :)
Já stavím jen z Dupla :-)))
Chalani K + B to povedali za mňa, moja zlatá:-) Merkúr som neznášala, musím ho niekam zašiť, kým ho Timi neobjaví...díky za pripomenutie...
Asi bude naprosté minimum čtenářů, kterým by se při finálové větě (přinejmenším) něco v něčem neroztáhlo od něčeho někam, totiž pusa v úsměvu od ucha k uchu. Nějak takhle: :-)
Zlatá moja... Obi dve ste zlaté. :)