Kluci "ztracených" srdcí

Myslím si, že život je takovej jaký je a formuje se přesně tak jak si ho sami budujeme. Pokud budou mezi námi jen dobří lidé a se srdcem na správném místě, tak by se měl tento článek stát po čase zbytečností.

Rád bych se podělil o jednu takovou dost zvláštní věc, nevím vlastně proč v tuhle dobu, ale asi proto, že na každého jednou prostě spadne ta „opona“ myšlenek nad věcmi nad kterýma se jen tak v běžném životě nikdo nepozastaví, dokonce ani o tom nepřemýšlí. Je to prostě o životě mladých lidí a vůbec lidí kolem nás, lidech, kteří jsou úspěšný, neúspěšný, šťastní a nešťastní, prostě o jejich životě, trápení a jejich životními zkušenostmi, které bývají někdy až drastické. Já vím, že někteří z Vás si řeknou, že zrovna CyberSatan ten má tady co vykládat o životních zkušenostech druhých a nebo dokonce kritizovat někoho. Ten který by se měl především zamyslet sám nad sebou co dělá, že se chová někdy s prominutím jako dobytek, který zasahuje do věcí takových, které jsou v rozporu až opovážlivé a bezohledné drzosti. Já vím, je toho na mně až-až, co si budeme povídat že? jsem prostě člověk, který je VINEN ze svých hříchů, které jsem spáchal a které po dobu svého života ještě spáchám. Každý z lidí kdo dýchá na této modré planetě vzduch je svýma činy vinen. Někdo méně, někdo více, ale prostě je. Jsme lidi, kteří dělají spousty chyb a díky bohu, že ty chyby děláme, protože to v nás dokazuje, že jsme živý tvorové s duší a srdcem a vlastní hrdostí. Nejsme bezohledné bestie, které nemají cit, neví co je to bolest a soužití, bolest druhého a pochopení pro druhého, každý bychom měli vědět co člověk jako lidská rasa vlastně znamená. Lidé jsou zranitelní tvorové, kteří jsou „pány“ tvorstva. Je sice pravda, že jako „pány“ tvorstva nás nic neopravňuje v to, abychom ničili tuto planetu, která je naším domovem a domovem spousty živých bytostí, které tu byli ještě dříve před námi. No, ale to není to o co bych se přesně chtěl zmínit v této rubrice a proto to nebudu více rozebírat. Jde vlastně o takovou pro mě dost důležitou věc, která se týká lidí a hlavně kluků, kteří jsou na kluky. Já osobně jsem v Praze sedmým měsícem a za tu kratičkou dobu co jsem tady jsem poznal dost věcí, které trošku nasměrovaly můj život jiným směrem, než dosud plynul doteďka. Jde vlastně o takový můj příběh, který prožívám a který prožívají všichni kolem mě. Hodně z Vás si teď řekne, že jsem na nějaké takové „kecy“ dost mladý a že vím ještě moc málo o tom, co život je a co znamená. Ano souhlasím, ale taky už jsem hodně poznal a troufám si říct, že umím posoudit, která věc je dobrá a která je špatná. Já sám osobně se o život kluků a jejich vztahy mezi nimi začal zajímat až po té době co jsem ukončil vojenskou základní službu. Do té doby jsem neměl ani zdání jak takový život vypadá a už vůbec jsem si nedokázal představit, že bych takovým životem měl žít. Ano věděl jsem o sobě už moc dlouho, že jsem homosexuál ale co, vůbec mně to nějak netrápilo a ani mně nenapadlo to nějak řešit. Prostě jsem to nějak házel za hlavu a věnoval jsem se spíše víc svým kamarádům a mým koníčkům. Myslím si, že to byla chyba, ale co se dá dělat, prostě už to tak bylo. Je pravda, že jsem nevěděl, že existují nějaké chaty, kde se pravidelně scházejí tito lidé aby si mohli navzájem sdělit své radosti, zážitky, trápení a dokonce se seznámit. Když jsem toto objevil, bylo to opravdu super. Poprvé jsem viděl tyto lidičky a mohu říct, že to dost ovlivnilo můj život i když je pravda, že jsem se neuvedl nejlépe a některým lidem na chatu se nechoval dobře a dokonce jsem se nechoval dobře ani k samotnému chatu, ale to jsem trošinku odbočil od tématu. Já na Internetu vystupuji jak je již výše zmíněno pod nickem CyberSatan. Přesně do překladu CyberSatan je „Umělý vůdce zla“. Nejsem člověk, který by kolem sebe šířil zlo a násilí, utrpení a nemoce. To nedej bůh, ale jsem člověk který respektuje zlo, protože moc dobře vím kolik zla je na světě a pokud se ho naučím respektovat, budu mít i tu moc toho zla kolem sebe šířit co nejméně. Na Internetu jsem poznal spousty fajnových lidiček s kterýma je opravdu radost sdílet dobré i špatné, ale poznal jsem tam i lidi s kterýma moc dobře nevycházím. Ano nevycházím s nimi dobře, protože jsem se proti jejich osobě provinil nějakou se svých hloupostí, která se je nějakým způsobem dotkla a ublížila jim. Myslím si, že je to opravdu škoda, že člověk dokáže odsoudit člověka na základě chyby, kterou provede. Svým způsobem je to také chyba, ale to už ponechám na druhých aby si udělali svůj vlastní posudek. No ale nechám Internet Internetem a budu se raději spíše věnovat realitě. Stejnak je fakt, že ani já a ani dalších deset tisíc lidí ten virtuální svět neovlivníme a bude přesně takový, jaký si ho budeme budovat sami. Jde vlastně o to, že mám pocit, že potkávám nešťastné lidi. Lidi, kteří jsou nešťastný úplně zbytečně. Je pravda, že někteří jsou nešťastní díky svému rozhodnutí a svojí vinou a odmítají jakékoliv pomoci, ale i beztak je v nich kousek dobra, které by se dalo využít v jejich prospěch a prospěch ostatních. Jejich duše a srdce nejsou přeci naplněné nenávistí a zlem, to si rozhodně nemyslím a mám na to jiný názor a určitě ne jenom já, ale spousty z Vás. Určitě tito lidé mají srdce pro pochopení a umí naplnit láskou srdce druhých. Dost je mi smutno, že právě potkávám kluky, kteří jsou svojí sexuální orientací orientováni na kluky, mladí lidé, kterým nikdo neukázal cestu když to nejvíce potřebovali a ani jim nepodal pomocnou ruku. Je mi to docela líto, že spousta těchto mladých lidí skončila právě takhle a ještě víc mně mrzí, že naší společnosti je to úplně jedno co s těmito lidmi bude a vůbec je nezajímá jejich další život! Myslíte si, že je to správný přístup???? Všichni si hrajeme na všelijaký humanisty a přitom kašleme sami na sebe a staráme se s prominutím o takový pitomosti a vůči těmto lidem se straníme. Nejhorší na tom je, že nikoho nezajímá to, že se to hroutí do sraček!!! Já vím, není to zrovna slušné slovo, ale na tuto věc nenacházím mírnějšího slova. Společenské kluby naplněné těmito „stracenými“ srdci mimochodem poukazují právě na to jaký jsme sobci a že spíše máme rádi peníze a lidská duše přestává mít u nás hodnotu zlámané grešle! Schválně rozhlédněte se někdy kolem sebe, no koukněte se….LÍBÍ SE VÁM TO???? je tohle přirozená věc a nebo člověk tak už otupěl, že na tyto věci ani nebere troška zřetele? Je to složitý a věřím tomu, že jsou mezi námi lidi, který se snaží pomáhat ze všech sil, ale je jich pořád málo a smutný je, že jich spíš ubývá, než přibývá. Život je před námi a na každém z nás záleží jak si to tady zařídíme. Každý rozhodujeme sám za sebe a měli bychom si vážit každé minuty. Je opravdu otřesné, že někdo dokáže zneužít slabosti těchto lidí a vysloveně si na jejich neštěstí budovat vlastní štěstí. To už tedy opravdu poukazuje na to, že to není normální a měla by být snaha z naší strany aby tohoto neštěstí a zloby bylo co nejméně a zamyslet se nad tím.

---