Co je osud ?

Smutné osudy nepřeju nikomu.

K3, dadi,

Eva se určitě podruhé nevdala. Nejspíš se vzorně stará o manžela Vaška postiženého mrtvicí. Údajně je i v USA úspěšná, snad i úspěšnější než Waldemar Matuška, který si původně myslel, že ukáže Američanům, jak se dělá country a pak pokorně zpíval aspoň pro krajany.

myslím ti chce Um říct, že se Eva znova vdala... :))

Já jsem též zvídavé dítko. Eva a Vašek si asi vedou dobře, nejspíš jsou to ale především dobří obchodníci. Já jsem je nesnášel. Hlavně tu jejich nadprodukci a raketovou slávu. Bylo jich všude příliš. Po takové slávě netoužím.

K3,

já jsem zvídavá a mám přehled přes ledacos. Teď právě informuji Abakusku o tom, jak se mají v USA zpěvačka Eva a zpěvák Vašek.

No já se občas překecnu, tak beru zpět. Máš přehled o přírodě a přírodních zákonitostech a to cením.

Šarlatáni nejsou skuteční kouzelníci. Skuteční kouzelníci jsou mágové.

Ne ne, to sis špatně vyložila, nebo jsem to já špatně napsal. Myslel jsem to v dobrém slova smyslu, něco jako kouzelnice...

K3,

co se poezie týče, jsem možná občas i šarlatánka, ale co se týče vědy, nikdy jsem tady neuvedla žádnou nepravdivou informaci. Máš dojem, že tvrdím nějaké bludy?

Je velmi zajímavé a poučné číst tuhle šarlatánku - Umbraticu:).

Zeanddrichu,

hmyz je pro ekosystém velmi důležitý a pro krytosemenné roostliny prakticky nenahraditelný. Naopak třeba dinosaury nahradili bez problémů savci a savce zase nahradí něco jiného. O jakési "kolektivní duši" lze snad mluvit u hmyzích států, které vytvářejí blanokřídlí, nebo třeba termiti. To ale neznamená, že by každá jednotlivá včela, nebo každý jednotlivý čmelák neměli svou vlastní individuální inteligenci, že by se nedokázali učit a řešit úkoly. Podle současných výzkumů jsou poměrně inteligentní tak dva čmeláci ze sta a taky včely jsou chytré hloupé. Ty hloupé neumějí "přečíst" včelí tanec průzkumnic, ale drží se svých gramotných kamarádek a letí tam, kam letí ony. Například proti výše zmíněným sršňům, kteří chtějí proniknout do úlu se včely brání tak, že svými těly ucpou česno, vytvoří na česnu jakousi bouli. Když sřšeň na tuhle "bouli" usedne, jsou včely schopné vbodnoput mu žihadlo do zadečku a zabít ho. Některé útočnice se samozřejmě  musí obětovat. Sršni brzy pochopí, že nemají šanci a odletí.  Příroda je mnohem složitější, než si běžný člověk připouští.

A co teprve inteligentní rostliny: stromy, kaktusy a orchideje? To by bylo na hodně dlouhé povídání.

... .

Alice, nebudu rozporovat cokoliv z Tvé předchozí poznámky;  jen poznamenám, že hmyz zejména má tzv. společnou duši (morfické pole...? :) ), a kdo a proč to tohoto kdy co zasil nejsem schopen dnes zkoumat (a abych pravdu řekl, ani mne to moc nezajímá... :) ). 

(..PS. teď jsem zase mazal Lucii z místa oslovení :); dovolí-li Prozřetelnost :), dám sem někdy důkaz, jak už dlouhodobě si ta dvě jména pletu... :) (ještě bych v tomto směru do trojlístku přiřadil Žofii :), u té alespoň si ale už pamatuji, že tvoří jednu partu se třemi zmrzlíky v prvé dekádě měsíce května :):)  )  )

Zeanddrichu,

i v přírodě existuje něco jako zlo. Určité jevy nedokáže věda vysvětlit a tak o nich raději mlčí.

Když jsme kdysi dělávali na dvoře jablečný mošt, létalo kolem šroťáku a lisu spousta včel a vos a taky sršni, kteří ty včely a vosy soustavně likvidovali. Každou včelu nebo vosu, kterou chytili "do drápů", rozstříhali svými velkými kusadla na šrot. Tady by se to ještě dalo pochopit: záviděli konkurenci jablečnou šťávu. Jenže sršni zabíjejí opylovače na květinách zcela běžně. Hmyz, který nekonzumují masově vraždí, ačkoli oni sami nektar z květů nevysávají.

Už třeba mezi levharty (že jsou krvelační parchanti naši nejbližší příbuzní - šimpanzi, o tom není sporu...) jsou zlí samci, kteří kradou (mnohem menším a slabším) samicím jejich úlovky, takže to může vést až k smrti samice... Příroda vůbec není tak idylicky harmonická, jak si namlouvají někteří věřící lidé. 

To jsem si myslel...

Romane myslíš na Písmáku? To snad ne.

toot - aha, možná mizí i mně, nebo komukoliv jinému, pokud tady toho má moc za léta dozadu

hmmm

toot - a nejde jen o mizení kritik?

Karle, i s Tebou se tu loučím... :) (přinejmenším do diskuzí se ovšem možná přijdu občas i podívat :) )

Alice, ještě poznamenám tohle: přiznám se, že jsem už dost alergický na sentenci typu  ...v každém člověku je dobro i zlo, ..., která jakoby potom navozovala menší odpovědnost nějakého člověka na to, zda se někdy zrovna zachová dobře, anebo zrovna  nedobře (zle). 

(( ...)). 

Každý člověk prostě nese odpovědnost za své skutky, ...,. a z těchto potom bude skládat účty, ..., od těchto potom se do značné části bude odvíjet jeho budoucnost (tomuto se také jinak říká Zákon odrazu, lidově Karma...).

Alice, nemyslím si, že dobro a zlo je běžně v člověku dané nějak zvenčí, shůry... . - Ano, v člověku je tzv. božská jiskra - tou by měl být dán směr jeho vývoje. A to tzv. zlo v člověku...? - Podle mne je to prostě nedostatek jeho bytostné kvality, a z toho vyvěrající nesprávné (nedobré) jednání, ..., postoje, názory, sklony, ..., scestné směřování... .

- Věřím ale, že většina lidí nepůsobí nějaké zlo záměrně; - vždyť je to tak i u zvířat v přírodě - neútočí na své okolí  bezdůvodně; tedy nevidím důvod, proč by na sebe měly útočit tlupy pralidí, když měly k dispozici  dostatek prostředků pro život... .

Romane. Přečetl jsem třeba knihu Sama mezi indiány od Ettore Biocca. Skutečné svědectví ženy jíž unesli jihoameričtí indiáni a s nimiž několik let žila. Když bylo dost zvěře tak se kmeny přátelili a naopak. Taky záleží na moudrosti a vizionářství vůdce. Všeobecně to ale bylo velmi tvrdé a tvrdí byli lidi, proto přežili.

Ale mnohem rychlejší než se dostat k naší civilizaci je cesta zpět k barbarství. Dokazuje to nejen každá válka. Stojíme na chatrných základech...

Zeanddrichu,

já věřím, že v každém člověku je dobro i zlo. Záleží ovšem na tom, v jakém poměru lidská duše tyto ingredience obsahuje. Od "božské podstaty"  nás velmi oddálilo tzv. "osvícenství", které nadřadilo Rozum víře. Francie, se svou "velkou" revolucí pro mě byla vždycky dírou do pekla a nic na tom nemění ani fakt, že i tam žijí konzervativci jako kupříkladu včera zesnulý Alain Delon.

Je to asi pořád stejné, na jedné straně kazisvěti a na druhé tvůrci.

Romane, když se primitivnost na určitém místě schovává, tak se na jiném zase vytahuje. Aby se to vyrovnalo. Třeba co se týče minulosti, chtěla bych vědět, jak to bylo doopravdy se slámou v příbytcích. Filmaři se rozhodli, že pokud se nejedná o bohatou rodinu, musí být všude v místnostech sláma. Neuklizená, po zemi poházená sláma. 

( - Omlouvám se za některé ty (zejména) stylistické neohrabanosti :); - pustil jsem to od sebe dříve, než jsem si to po sobě pořádně přečetl... :). -Ale co už včil :) )

A ještě bych se pár slovy vrátil k těm lovcům mamutů (mínus cca 30.000 let) v lokalitě pod Pálavou, když jsem je měl vlastně kousek od baráku (vzdušnou čarou asi 7-8 km :) ):

Již údajně nejméně 40.000 let (...) je člověk tělesně (tedy i mozkově) dovyvinut do současné podoby (polopatě řečeno: měl tedy patrně stejné schopnosti, jako máme dnes my, takže při stejné výchově by se třeba mohl stát letcem, ..., vysokoškolským profesorem, ..., jaderným inženýrem, ..., předsedou vlády,  prezidentem státu, apod.), - Proč by tedy neustále měl mít chuť s někým bojovat, když při tom logicky mohl přijít  o život on, nebo někdo blízký z jeho tlupy, když měl kolem sebe hojnost potravy (mamutů se kolem pohybovaly prý tisíce...), a dalších potřeb...?!

-Daleko pravděpodobnější proto je,  že tlupy v úzkém prostoru spolu spolupracovaly, ..., prováděly snad i jisté obchody (manželky získávat odtažením za vlasy při jejím sběru malin a borůvek nemusel být také jediným způsobem tehdejších námluv... :) ).

(( ...)).

Konkrétně tedy pod Pálavou žilo prý (v sezóně, jelikož tlupy migrovaly prý spolu s mamuty...) - na pruhu několik set metrů o délce několika málo kilometrů - vedle sebe několik set lidí z několika tlup (jedna tlupa mívala prý v průměru asi šedesát členů). 

-Já věřím tomu, že na místo rozmíšek a bojů sešly se často spolu u plné číše, a prostřeného stolu...! (zvláště když děcka jejich přece/ přes den cachtala se spolu dole v řece... :) ) (zvláště když si mohli ti lidé dovolit i ten luxus postavit vypalovací pece, a v něm vypalovat i svá umělecká díla typu (světoznámá) Věstonická Venuše... :):) ).

... .

Alice, já věřím v božskou podstatu člověka - kterého, mimochodem, přece stvořil Stvořitel k obrazu svému... ).

Um. samozřejmě jsem to myslel obrazně. Máš pravdu.

Umbratica, ano, někomu to prostě prochází.

Karle, kompromis je dobrý, ale nakonec ne vždy bych mu dala přednost. Například, když se ve střeleckém kroužku vyžaduje, aby bylo se zbraněmi manipulováno jistým způsobem a ne jinak a neustále to bylo dodržováno. Děti i třeba někdo jiný si myslí, že je to zbytečné, že zbraň muže mířit i trochu zešikma, ne jen přímo na druhou stranu......

K3,

my říkáme "zvířeckost", ale při tom nejkrutějším a nejbezohlednějším tvorem na této planetě je jednoznačně člověk. Jedině člověk systematicky hubí celé populace nejrůznějších živočichů a rostlin. Dokonce si vymyslel mýtus o tom, že mu Bůh dal celý svět tak nějak k volnému použití. Člověk je šestá celoplanetární katastrofa, která postihla biosféru. Člověk je jakási rakovina biosféry a dřív nebo později se ho biosféra zbaví.

Jo, ta zvířeckost v nás ale pořád je, ať se sebevíc snažíme dokázat že jsme něco lepšího často do ní sklouznem. Jsou to váhy.

Pavián, o kterém jsem psala, už to přehnal, ale třeba agresivní samci šimpanzů, pokud zrovna netouží změřit si síly s levhartem, jsou na tom v rámci tlupy skvěle. Všichni se jich bojí, všichni jim slouží, mají nejlepší potravu a jakékoli samice, mají nejvíc potomků i když se chovají tak, že v lidské společnosti by skončili ve vězení. Lidští "alfasamci" nemohou dominovat tak okatě a bezohledně. Musí se chovat tak, aby neporušili zákon a zároveň třeba vyhráli volby. A mnozí vyhrají volby, i když zákon poruší, pokud v tom umí chodit. 

Jam. asi máš velkou pravdu. Ta mez by mohl být kompromis. Vybrat to nejlepší pro všechny, nejen pro jednoho. Možná právě proto lidstvo ještě nevyhynulo, když zabránilo sebezničení.

No jo, ale ne vždycky odnesou překračování mezí jen ti, kdo je překračují.

Jamardi,

kde jsou meze testují už i zvířata. V jednom přírodovědném seriálu o paviánech terorizoval vůdčí samec celou tlupu a když už se před ním všechny opice třásly, stouplo mu to do hlavy tak, že si dovolil zaútočit na kolemjdoucího levharta. Vzápětí zjistil, kde jsou jeho meze. Levhart si ho dal k večeři. 

K neustálým bojům: Myslím si, že kromě sobeckosti patří k příčinám neustálých bojů to, že lidi baví hledat, kde jsou meze. Kdyby se usilovalo o středová řešení, byl byl klid, ale to by někteří nesnesli tu nudu.  Třeba mnoho lidí zkouší, kdy praskne balónek, když se bude neustále nafukovat. A taky určitá trucovitost a tvrdohlavost. Na jedné straně třeba přetěžování dětí, tříleté dítě má hlídat sourozence a ještě dostane vynadáno a druhé straně to, že dítě doma nic nemusí dělat, když nechce. Nebo se to odráží v jedné studentské odrhovačce z období první republiky, z které si pamatuji jen útržky a kterou zpívala moje prateta narozená v roce  1907, kde se v jedné sloce zpívá: "Za zeleným stole, sedí profesor a chudák student....(týkalo se to myslím reparátu)", v jiné: "El, el, el, pane učitel, nebijte mě tlustou holí, však vy víte, jak to bolí...", a v refrénu se zpívá: ".......co se pokazí, to napravit se dá!!!" Takže na jedné straně jedna mez, zbytečně nekompromisní nesmlouvaný učitel a na straně druhé jakási představa, že se co pokazí, to napravit se dá.

Zeanddrichu,

mám dost velké pochybnosti o tom, zda jsme spohlivě schopni analyzovat, které tlupy spolu žily třeba před dvaceti tisíci lety v míru a které spolu válčily. Neexisovala ještě města, která by se dala rozbořit a pravěk se nazývá pravěkem proto, že z tohoto období se nedochovaly žádné písemné záznamy. Některé tlupy spolu jistě mohly žít v míru, jiné zase ne. To může být stejně tak otázkou pozvolna se tvořící kultury jako otázkou výskytu extrémně agresivních vůdčích jedinců. Geneticky jsme vlastně jenom tak trochu vylepšení šimpanzi a už šimpanz učenlivý může vést války, dopouštět se vražd a tak podobně. Máme tedy tak nějak v genenech jak tzv. "zlo", tak tzv. "dobro" a to, co kdysi regulovala příroda, to dnes reguluje (a nebo taky nereguluje) kultura.

Jen poznámka na okraj k těm tlupám :); - zrovna v minulém týdnu tuším se ke mně dostala informace, že cca před třiceti tisíci lety v jednotlivých sezonách u nás na Pálavě (spíše tedy pod Pálavou) žilo spolu pohromadě (těsně vedle sebe) několik samostatných tlup lovců mamutů o průměrném počtu asi šedesát členů...; že tyto tlupy spolu žili více méně pohodově, je patrné třeba i z toho, že si jednotlivci mohli dovolit zabývat se i uměním (ad Věstonická venuše, a spousta dalších artefaktů... :) ).

((...)),

Zeanddrichu,

já v současné době nějaký boj mezi (velkými) národy nepokládám za příliš podstatný, třebaže i dnes rozhodně snaha přepisovat hranice hraje ve světové politice svou roli. Za nejpodstatnější ideový konflikt dneška pokladám střet bezbřehého liberalismu a (paleo) konzervativismu. Tento střet dokumentuje asi nejlíp vývoj prezidentské volební kampaně v USA, ale tento konflikt se také nepochybně odráží i ve válce na Ukrajině. Rusové přece prohlašují, že bojují proti (příliš) liberálnímu kolektivnímu západu a (už jako jediní) obhajují tradiční konzervativní hodnoty. 

Já bych ke druhému, mělčímu kolu této diskuze poznamenal pouze bodově:

• Tak jako jednotlivci mají své osudy, mají své osudy nepochybně i národy, ..., říše a státy, apod. - a jednotlivé bytosti v těchto potom hrají své role (předurčené v jemnější osudové vrstvě... .) )
• Mne osobně vždy zajímalo to, jak kdy který politik zvládl bruslit mezi všeobecně nejlepším postupem (...), a okolnostmi (podmínkami) hrubé pozemské reality (a potom ovšem také to, jak v dynastické formě vlád popasovali se dědicové moci se svým údělem, se svou rolí vládce, ke které třeba postrádali i ty nejzákladnější předpoklady...)
• Tak jako jednotlivci mají zde dole na Zemi (většinou snad) ty nejlepší úmysly v osobních životech, nevidím důvod, proč by jej neměli mít v případě, kdy jsou vedoucím - rozhodujícím činitelem ve vedení státu (že ovšem dosud mnohé národy či státy chtějí zajistit pro sebe to nejlepší na úkor národů či států sousedících, je věc jiná (ta ovšem vývojem snad také pomine - tak jako pominula praxe na potkání se zabíjet se členy sousedící rodiny, ..., tlupy, kmene...) )  

Aru,

jisté velké ideje nelze nikomu diktovat. Ty latentně existují v kolektivním vědomí velkých národů a budou existovat stejně dlouho jako tyto národy samotné. Sny o pangermánské nadvládě jsou mnohem starší než nacismus a Hitler a začínaly se prosazovat už v devatenáctém, možná už v osmnáctém století...  To by bylo na dlouhé povídání. Tebe to ale zjevně vůbec nezajímá, takže nechápu, proč se mnou navazuješ dialog. Raději se vrať mezi své blízké a dál s nimi prožívej hezké chvíle.

já nevím jak dlouho trvaly říše Umbratico a možná to neví ani samotní historici, každopádně naposled kdo tady mluvil o tisícileté říši to byli náckové a světový řádu, ať už tím myslí cokoli razí spolek kolem Klauna Švába a k takovým ideologiím já se rozhodně hlásit nehodlám, jak jsem psal, většina lidí není posedlá po moci a vládě a uzurpování kontroly nad lidstvem, ale chce mít šťastné chvíle se svými blízkými a to je pro spoustu lidí mnohem důležitější, než diktovat jiným proti jejich vůli jakési fantas-ideje

Aru,

aha, takže asi tři tisíce let trvající egyptská říše - to je pro tebe chiméra. Starověká Čína nebo starověký Řím trvající celá staletí pro tebe tak nějak neexistují... No to je zajímavý náhled na dějiny.

Ano, současná světová civilizace se už k ničemu vyššímu nevztahuje. Je formovaná jenom poživačností, chamtivostí a touhou po moci kvůli oné moci samotné. A podle toho taky současný svět vypadá.

je to tak K3 :)

Hele, fakt už to nemá smysl. Nejsměšnější je že se nedohodne ani pár lidí na Písmáku, natož aby se dohodli lídři. 

K3, ty přece nevedeš válku z Hitlerem. šel bys proti Němci od rodiny, kterýmu by řekli to samý co tobě, že ty jsi "jeho důvod" se tě zbavit. něco jinýho je když ve vesnici někdo znásilní holku a chlapi se seberou a dají mu přes hubu, než když chlapům v hospodě přistane na stole povolávací rozkaz, že mají povraždit jiný chlapy v jiný hospodě, kteří dostali stejný povolávací rozkaz, že mají odkráglovat ty první chlapy a kteří z nich jsou horší? ti z první hospody, nebo ti z té druhé? přečti si Remarqua a dočteš se tam překvapivý věci, že se ve válkách masakrují dvacetiletí kluci navzájem, kteří nikdy na žádného státníka ani nezamířili.

nebuď směsný, víš jak by se válka zkrátila a kolik zbrojařů a finančníků by na tom tratilo, kdyby vojáci šli po krku vrchním státním ideologům?

dokud lidé budou poslouchat vrchní ideology, má řeč je naprosto zbytečná a lidé se budou vesele vraždit. pravděpodobně jsou lidé odsouzeni k zániku tak jako tak v nějaké fatální poslední válce. nemůžu byt naplněn optimismem, když lidem stačí pouze ukázat na jakoukoli jinou skupinu se kterou se má rozpoutat peklo. jesliže lidé tak milují se zabíjet, pravděpodobně je zbytečné přesvědčování, že bez válek lze existovat vypovězením poslušnosti "mocipánům".

to je pravděpodpně onen kalich usudu, že nelze nikoho o ničem přesvědčit po přijmutí státních paradigmat za své vlastní a ztotožnění se s nimi

Aru já vím, ale když ti někdo vleze do domu, dáš mu obývák aby ti dal pokoj? Dalo se s Hitlerem vyjednávat? To jsou ty zatemnělý mozky. Příměří není konec války.

K3 je to jenom hra po lidi, když řekneš lidem, že jedna strana je špatná a druhá dobrá, lidé budou mít důvod si obléct uniformy a jít stovky, nebo tisíce kilometrů někam zemřít. (ale to řekne lidem na obou stranách fronty).

existuje doložený případ tzv. vánočního zázraku z r. 1914, kdy vánoce spolu oslavili v zákopech Němci a Francouzi, nižši důstojníci to podporovali, ale generalita zuřila a takhle to je, lidé nemají potřebu jít stovky kilometrů a zabíjet jiné lidi, které do té doby nikdy neviděli a jak oni, tak ti lidé proti nim mají své rodiny a své blízké, pouze byli přesvědčeni na obou stranách, že jsou dobří a ti druzí zrůdy. (plus alkohol a drogy jako nedílná součást armád pro větší ochotu vraždění se.) tehdy mohla válka skončit, lidé měli jedinečnou možnost změnit svět, ale nestalo se.

jsem znechucen, v blízké době si bude Evropa zase hrát na konzervatismus, založila se jakási strana evropská strana patriotů, nebo jak si říkají, ale rozhodně oni tak neučinili z nějakého vnitřního přesvědčeni, ale protože se otáčí vítr v kruzích magnátů, kteří si jenom mezi sebou vyřizují své účty a ukazují jeden druhému svou dominanci a používajì k tomu lidi jako své pěšáky.

před dvěma a půl roku jsem tady na Písmáku psal, že ukrajinskou válku je potřeba co nejdříve ukončit a tady to je, jen hromada mrtvol, to je ten výsledek, je úplně jedno kdo vyhraje, ty samé mozky co stvořily západ, teď vytvořily východní blok, protože už se jim západní uspořádání nehodí do krámu, není v tom žádné dobro, ani zlo, ale hrátky mocných.

válkou ještě nikdo nic nevyřešil, pouze při ní umírá spoustu lidí, takhle v zázemí se hezky mluví o vlastenectví a obraně domova, až do okamžiku, než se člověk stane součástí onoho pekla, přijde o rodinu, známé i domov, zažije hrůzy jak těch, které má pozabíjet, tak vlastních soukmenovců a pak po to všem, když má štěstí se může ptát sám sebe, jestli to stálo za to a jaký smysl to vlastně mělo.

na zabíjení nikdy nebylo nic čestného, zatímco když to udělá člověk ze svého popudu, jde do vězení, když to udělá na státní příkaz a poslouchá důstojníky, je vlastenec.

Přeci záleží na tom kdo tu válku rozpoutá. Rozdíl mezi obranou a útokem je veliký a za svou vlast jde hodně lidí bojovat dobrovolně. Myslím, Petře, že co říkáš, že je řeč většiny normálních lidí; jasně většina válku nechce. Velkou roli v tom právě hrají demokraticky volení vůdcové a omezené volební období. To hraje velkou roli, s jídlem roste chuť, jak píšeš, a právě tomu by měli ti o kterých mluvíš zabránit při volbách, protože z rétoriky politiků lze vyčíst hodně varovného předem. Kde ale je při volbách ta většina co si nepřeje válku? Někde u kafe vede poraženecký kecy. Jsem přesvědčen že ty to myslíš dobře. Ale ten tvůj závěr dost poraženecký je. Nemá to smysl, stejně s tím nic nenaděláme.., to jsou pivní řečí. Nemyslíš snad vážně že všichni vládci touží jen po moci. Ta zodpovědnost určitě hraje velkou roli, proto bych neházel všechny do jednoho koše s Putinem.

ale prosím tě Umbratico, nějaký světový řád je chiméra, důležitý pro lidi je aby měli život který se dá žít. ano tihle lidé co jsou posedlí mocí vždycky mluví o nějakém světovém řádu, až na to že to není k žití a umírají při tom miliony lidí.

to jsou jenom tlachy, že nějaký vládce chtěl dobro pro lidi, pokud je posílal ve válkách na smrt, pak se chtěl hlavně ukojit krví padlých.

kdo je posednutý mocí už není schopen uvažovat v jiném narativu, než do kterého spadnul a tento narativ ho zároveň ovládá.

nevěřím státním predstavitelům, že řídí státy pro dobro lidí a upřednostňují zájmy lidí, před svými zájmy, je to přesně naopak, oni mají pouze své zájmy a jiné je ve skutečnosti nezajímají a takoví lidé si rozhodně obdiv nezaslouží

Aru,

ty velmi přeceňuješ roli bohatých a vlivných jednotlivců v dějinách, ale když už se o nich bavíme, ty je vnímáš jako liberál z jednadvacátého století a představuješ si, že každý vládce a diktátor musí být jen narcistický egocentrik. Pravda je ale úplně jinde. Největší vládcové jako třeba první čínský císař Š Chuang Ti, nebo Alexandr Veliký nebo třeba Napoleon, chtěli změnit světový řád a vytvořit stabilní tisíciletou říši. Alexandr přímo říkal, že on vede války, aby už v budoucnosti žádná války nebyly.

Problém je ale v tom, že vedle mocných, třeba i tisíce let trvajících říší, jako byl Egypt, vznikají jiné říše a jiní vládcové chtějí svět podřídit té své moci. A pak jsou tu taky nájezdníci, kteří jen drancují a plení jako třeba Čingischán. Ale i ten nejprve sjednotil říši a pak chtěl "sjednotit" svět pod svým velením.

Mnohem důležitější než jednotlivec je vždy idea, národ, říše, sociální systém, tradice atd. 

Umbratico, nikomu kdo má moc přece na lidech nikdy nezáleželo, je to jenom hra: státy, vlajky, hlavy států jsou tu jenom proto, aby se lidé měli s čím ztotožnit a měli za co a proti komu bojovat, když se to mocipánům zrovna hodí, respektive nebo když mají potřebu si vyřizovat mezi sebou účty a dokazovat si dominanci jeden nad druhým. lidé nemají potřebu se navzájem zabíjet jenom za "slovo", proto je jim dán důvod, pak si vyvěsí vlaječku, připnou odznáček, oblečou si tu správnou uniformu, aby padli ve jménu národních zájmů, generála který jim velí a politika který je tam ze své kanceláře poslal.

lidé tíhnou k tomu mít svou rodinu a s tou žít, ne padnout ve válečné vřavě za svého státníka, celé je to jenom nechutná hra kohokoli kdo propadnul takové moci a touze po moci, že se ji stal posedlým. a je mi jedno kdo to je, protože tu hru hrají ochotně všichni, kteří se na tom podílejí s větší, nebo menší ochotou nechat umírat lidi

Aru,

myslím, že až příliš inklinuješ ke konspiračním teoriím. Od názoru, že výsledek každé války je předem dohodnutý a že za všecno můžou ministři, je už velmi blízko k názoru, že za všechno můžou Ilumináti nebo světové židovstvo.

Většina válek naopak dopadla naprosto jinak, než jejich strůjci plánovali.

...A jak předem dohodli ti tví ministři výsledky války na Ukrajině? A proč tam denně umírá tolik lidí, když je všechno, jak ty tvrdíš, předem dohodnuto?

Umbratico, jak se říká, bez přízně a podpory spojenců nevyhraje ani ten sebelepší, nebo nejtalentovanější. zároveň každá válka se nerozhoduje na válečném poli, ale je dohodnuta již předem mezi ministry a uskutečněna generály obou válečných stran, války jsou jen fraškou bohatých a zábavou slepých a chudých duchem. na bojištích se pouze demonstrují už předem dohodnutá politická rozhodnutí a nepohodlní v této hře jsou odstraňováni. strukturovaný svět je jen komedií bohatých

Aru,

jako děti jsme ve škole fasovali tzv "dějepisný atlas". Tam se nám nejvíce líbily mapy, které zobrazovaly Evropu za vlády největších českých panovníků. Říše Přemysla Otakara druhého, krále železného a zlatého, sahala od Jadranu k Baltu a třeba Karel IV. zase připojil k české koruně Braniborsko. Nedávno jsem viděla nový česko - rakouský film o bitvě na Moravském poli. Kupodivu samotní Rakušané považují, dle všech nových skutečností zjištěných o bitvě, českého krále za statečného rytíře, který se chtěl utkat v souboji s (pouhým hrabětem) Rudolfem Habsburským a vše tak vyřešit. Probíjel se s hrstkou bojovníků rakouským vojskem k zbabělci Rudolfovi, který se před ním skrýval v převleku.Byl potupně zabit uprostřed rakouské armády a co se dělo s tělem krále po jeho smrti, o tom je lepší ani nemluvit...

Českého krále zradila vysoká šlechta... A to byl vždy v českém království kámen úrazu. Česká aristokracie měla v království až příliš velkou moc.

Je to o sudu. Když ho pustíš z kopce tak se valí sám, ale do kopce ho musíš vytlačit. Pak je ale dobré ho nejdřív vypít se vším všudy, aby ses tak nenadřel. Je to tu zábava:).

mimochodem Zeé, to tě obdivuju, že se cítíš být výš a větší znalec než Sofoklés, autor Krále Oidipa ;)

Zeé, na osudu je nejzábavnější to, že nevíš co bude na příští stránce, ale chápu že je to absurdní, zvrácená a úchylná představa, no to jsem jen tak zasnil, že bys v knihkupectví mohl dostat knihu už napsanou někým jiným, než tebou a přesto by to mohlo být zábavné čtení. ne to prostě samozřejmě není možné a nikdo z nás samozřejmě nic takového nikdy v životě nezažil, všechno si píšeme sami :D

((...)).

Je zřejmě třeba opakovat stále znovu: to, co jsme již rozvedli níže:

v rámci své předem dané osnovy (tzv. osudu) máme svobodnou vůli žít dobře nebo špatně.  ....  máme svobodnou vůli přiklánět se na stranu zla nebo dobra, ..., máme svobodnou vůli více či méně bojovat se svými nedokonalostmi a slabostmi, ..., máme svobodnou vůli více či méně snažit se připodobnit (například) jednomu z osmi, který byl tu v lidském těle před cca dvěma tisíci léty s námi (a o kterém očití svědkové zanechali (například) svá svědectví v tzv. Novém zákoně, druhé části tzv. Bible svaté...).

Umbratica to píše opravdu podivně, každý kdo se odváží pozvednout ruku a bude mít dost úsilí, odvahy, bezohlednosti, štestí a sympatií u lidí, kteří disponují prostředky a vlivem, může si vládnout, tak dlouho, dokud souběh událostí mu bude přát. a samozřejmě že to napadne mnohé, učiní jen hrstka a povede se jen jednotlivcům

takový Lius XVI ať dělal co dělal, ať shazoval vládu, nebo ji znovu instaloval stejně skončil pod gilotinou.

mimochodem zrovna o Přemyslu Otakaru II. kolují zvěsti že to bylo takové hovado i na tehdejší poměry, že nasral úplně všechny po Evropě, tím pádem jaksi nemohl dopadnout jinak než jak dopadnul, jako mrtvola.

Oidipus je ukázkový příklad jak osud funguje a Řekové to navíc uměli skvěle podat. i přesto že věděl co se stane, tak tím co dělal, tím svůj osud rozeběhnul a tím si ho zpečetil, že šel domněle proti němu, ačkoli pouze splnil zadání. a to je ten rozpor že si lidé myslí jak svou svobodní, ačkoli nejsou tím kým si píšou své knihy, ale ti co je pouze předčítají. kdyby lidem byla dána moc si řídit svůj život. svět by byl dávno roztrhán na kusy a přestal existovat

emme,

někteří pasáčci jsou předurčeni k historické roli, o jiných ví, že existují, jen jejich rodná dědina. Co se králů týče, měli by vládnout "z boží vůle", což se někdy dělo a jindy nedělo. Patrně i národ má svou karmu a většinou má takového krále, jakého si zaslouží. Sotva to ale může být král z lidu a pro lid jako náš pohádkový moravský král Ječmínek.

Král je uveden do funkce smrtí předešlého krále nebo královny, popřípadě na základě dohody vysoké šlechty (viz např dosazení Lucemburků na český trůn...). Nějaká "společenská smlouva" nemůže mít se skutečnou monarchií nikdy nic společného. Monarchie je vládnou vysoké šlechty a král může vzejít jen a pouze z ní. Musí být z vévodského nebo knížecího rodu. Dokonce i Jiří z Poděbrad, ač příslušník vysoké šlechty, nebyl na Západě považován za právoplatného krále.

emme,

samozřejmě, že králové mají osud nalajnovanější. Vždyť oni přece ovlivňují životy tisíců a milionů lidí. Karma krále může být i karmou celého národa. Kdyby Přemysl Otakar II. měl lepší karmu a bitvu na Moravském poli by vyhrál, patrně bychom dominovali několik set let střední Evropě a v Rakousku by se mluvilo česky.   ...Osud pasáčka se často týká jen těch několika ovcí, které pase, pokud tím pasáčkem ale není třeba biblický král David.   

Je hezké, že dáváš do protikladu pasáčka a krále...  Třeba Karel Hlaváček se ve své básni Hrál kdosi na hoboj taky ptá: "Byl tichý pastevec, či vyděděný král?".

emme,

při vší úctě, ty ale přece nejsi král, že ne?

Zeanddrichu,

skutečné lekce začínají až tam, kde to hodně bolí. Třeba zlomená noha, to už je docela slušná lekce. Navíc několik týdnů v posteli často donutí i ignoranta, aby o sobě začal přemýšlet.

... .

Jj :) . (Lekcí je ovšem hned celá řada typů... :) ). - a také - to, co pro jednoho je (zatím) ,,lekcí", pro jiného třeba je to to nejlepší využití jeho času... :) .

K3,

ano - "lekce" - to je to správné slovo. Ale když je někdo tvrdohlavý frajer, chce to asi hodně bolavou lekci, aby se nad sebou zamyslel. Mám s tím osobní zkušenosti.

Umbratice, je to všechno naše dění, a to kolem něho zajímavé. Na druhou stranu si říkám jestli se to s tou osudovostí nepřehání. Někdy jsem na vážkách a to je asi chyba. Zaujala mě tvá zmínka o opakovaném varování. To mám přesně v paměti. Přes opakované varování že jede rychle dostal syn v zatáčce smyk a vjel do protisměru. Naštěstí nic nejelo. Řekl jsem: pojedu já jsi rozhozenej. Nedal si říct a jel dál. Opakovaně udělal snad dalších šest chyb za sebou než si nechal říct a volant mi dal. Od té doby mi to leží v hlavě jako dobrá lekce.

Zeanddrichu,

celá naše "moderní" civilizace je založena na přehlušování vnitřního hlasu, řekněme hlasu svědomí. Od rána dovečera většina lidí potřebuje nějaké podněty zvenčí: buď se s někým baví, nebo poslouchají rádio, nebo hledí na TV, nebo sedí před počítačem a baví se s někým přes sociální síť. A při nejhorším jsou tu i drogy, alkoholem počínaje a halucinogeny konče. - Jen nebýt sám se sebou! A kdyby se hlas svědomí třeba ozýval v nočním tichu, máme tu proti němu "lék" - prášky na spaní!

Alice, žádnou Lucii zde, na Písmáku.cz,  neznám :) (natož abych něco věděl o vašich tenzích, či rozporech :) ); - měl-li toto být tedy snad nějaký vzkaz Prozřetelnosti (Ty ji nazývaš karmou :) ), tak já jsem v tom byl použit pouze jako nástroj... :) )

::::::::::::::::::::::::::

To, co píšeš, myslím právě Jos. Zezulka uvádí jako příklad: nějaký tzv. extrovert - tedy  člověk, utápějící se často v tzv. béčkovém světě :), odmítá pravidelně hroužit se ve správnou dobu alespoň do kratší meditace (třeba tím, že ohlušuje svůj kanál intuice hlasitou hudbou, když už je taky někdy fyzicky sám...).

A tu tedy Prozřetelnost (Ty říkáš karma :) ) ho v prvém kroku nechá na kratší dobu upoutat na tiché lůžko ve špitále; když to nevede k nápravě, nechá jej upoutat na *delší dobu...; a v dalším kroku potom jej pošle (třeba) na pár let na samotku někam na pustý ostrov, nebo (třeba) někam do kriminálu...

((...)).

Myslím si, že (přinejmenším ty veliké, tzv. světové) církve mají správný základ - jen možná nějak  zdůrazňují jinou část naší vesmírné skutečnosti... :).

::::::::::::::::::::::::::::::::

*(krásný příklad -  Ignác z Loyoly, rodným jménem Íñigo López de Loyola (asi 1491 -1556) byl původně voják; poté, co byl dosti těžce raněn, a dlouhodobě upoután na lůžko, stal se duchovním otcem a spoluzakladatelem Jezuitského řádu, a jedním z největších křesťanských mystiků... . Vyvinul též metodu duchovních cvičení (meditací), které mají sloužit k   očistě ducha... .)

Zeanddrichu,

je zajímavé, že jsi mě přejmenoval na Lucii, protože jistým dvěma Luciím tady nas Písmáku ležím v žaludku.

Pokud jdeme po špatné cestě, karma nás může opakovaně varovat (postihují nás nepříjemné, ale ne fatální události a to několikrát po sobě...) a když se nepoučíme, stane se nám něco fatálního. Je třeba si takovýchto varování osudu všímat a zamýšlet se nad nimi.

Alice. omlouvám se :); - přejmenoval jsem Tě pouze nechtěně...! :):)

Ano, Lucie :); *nevidím rozpor :) (info o tom, jak si bytosti na tzv. přípravné rovině plánují nejbližší vtělovací misi (ne ovšem samy, ale za pomoci a dohledu rádců...:) ) mám, pokud se nepletu, hlavně od A. Cardeca (viz i nějaké ukázky u mne zde... : )  )((uvědomuji si, že už je to vlastně více než třicet let, co jsem u něj poprvé  četl...:) )); je pravděpodobné, že ty bytosti, co

mu (potažmo jeho médiím....) snad dlouhé roky  docela souvisle a pravidelně něco diktovaly, patřily patrně mezity vývojově značně pokročilejší, a proto nepodléhaly už možná tolik nějakému automatismu, a mohly o svých  výukových misích už více rozhodovat... :)

*(budhismus ovšem neznám natolik, abych mohl odpovědně provádět nějakou věroučnou  komparaci.... :) )

vyšší moc se s takovýma lidskýma červama vůbec nezaobírá

:)

Um., dík. Podle mě nejlepší odpověď. To je i moje přesvědčení, že je dáno víc možností a záleží na nás. Musí to být k popukání jestli nás nějaká vyšší moc sleduje...

My buddhisté věříme, že Osud a karma jedno jsou. Každý má takový osud, jaký si zaslouží. Osud ale není nezměnitelný, není předurčený do nejmenších podrobností. Velmi často, takřka denně, stojíme na nějakém rozcestí a co se bude dít dál, kam půjdeme, to určí naše rozhodnutí. ...Možná existuje i karma bez možnosti volby. Ale to už je velmi špatná karma.

Ano, Toot :),; systém jakýchsi karmických zápočtových bodů :) existuje (téměř) nepochybně... :); ve hmotném těle ve světě hmotných kulis (a nejde jen o to, že se tu navzájem doslova žereme... :) ) nelze žít bez karmických (i dalších...?) hříchů a vin :); - jde ovšem o to, aby nakonec byl náš součet alespoň nějak plusový...:):)!

(( ...)).

A dokonce Erazim Kohák dokonce (...) mluví o vině z bytí, kterou má člověk, sotva se sem dolů narodí...  (myslím, že je identická s tou, která se u nás v křesťanství názývá hříchem dědičným, a od kterého nás - od doby návštěvy jednoho z osmi, Ježíše Nazaretského II. zde na planetě - , očišťuje ( ..mimo jiné?) křesťanský křest... :):) ) .

Tohle bych už raději ale nechal povolanějším, než jsem já... :):).

Děkuju všem za zajímavé příspěvky.

Toot, dík i tobě.

dada., asi jsme si vymysleli všechny pojmy. Dík za názor.

(( ...)).

Máme toho tedy ve svých rukou opravdu hodně :) (a ještě při tom můžeme stačit vychutnávat si radost z bytí, ..., z pobytu na světě, z pobytu na krásné planetě Zemi  

 (mimochodem, je to prý - z nejrůznějších důvodů - velice oblíbené výukové mísgto, ..., a možná i proto se počet obyvatel stupňuje do asi ne moc dlouho udržitelného počtu )  ). ; chápat tedy ,,osudovost" ve smyslu něčeho nás omezujícího je chyba - je to, více méně,  jen koncept (jak píše Toot), a přitom - v vysokou pravděpodobností jsme se na tvorbě tohoto konceptu sami aktivně podíleli... :):) ((a že si na to teď - většinou tedy - už nepamatujeme :),, je vysoce účelné :), myslím... :):) )).

Anebo další příklad od Jos. Zezulky: ; - jak píši již nahoře, přirovnává naše tzv. osudové tubusy k různě se rozbíhajícím a sbíhajícím (a i prolínajícím se)  rourám; - tedy - máme asi osudově naplánováno, s kým se v životě - a případně i na jak dlouho - potkáme - ; nemáme tam ovšem již naplánováno, jak se s tím člověkem budeme k sobě navzájem chovat, ..., jaká bude kvalita našeho vztahu...! - a tím tedy - touto naší snahou o co nejlepší vztahy s lidmi kolem nás - si také vlastně zlepšujeme svůj osud .), ..., celý výsledek své vtělovací, aktuálně žité tzv. výukové mise... .).)

To Toot:

 ..Ano; někteří lidé nadprůměrně vidící - právě např. Zezulka - přirovnávají naše osudové tubusy k různě se rozbíhajícím a sbíhajícím (a i prolínajícím se :) ) rourám :), ve kterých různě visí předem naplánované  nástrahy :) (, ..., objekty - zkoušky),  kterým se dokonce - pokud jedeme třeba při levé či pravé  straně tubusu, můžeme někdy i vyhnout :); - anebo - díky naší usebranosti a svědomitosti, apod., můžou mít tyto zkoušky pro nás i různé následky (příklad - v našem tubusu máme plánovanou autonehodu; je ale rozdíl - ohledně následků pro nás, apod. - zda tam přijedeme, a máme *bytelnější vůz, než je průměr :), ..., zapnuté pásy, ..., střízlivé reakční doby, ..., atd., apod. - toto je příklad, jak si můžeme vylepšit svůj osud .:), lidově řečeno... :):) ) 

(( ...)).

*(nechci tímto ale rozhodně obhajovat SUV ve městech třeba :)! - Tím totiž můžeme zase nadprůměrně zhoršit osud třeba nějakého chodce, kterého tam srazíme - a tím si zase zhoršujeme naši tzv. karmu...; všechno prostě souvisí se vším... :) )

pojem osud si vymysleli lidi

a teď jsem si zavařila na kvanta avi

Tak jinak, vymlouváme se, proč se nám to či ono nepovedlo. Přísná jsem nejvíc na sebe ;)

Jsi dost přísná, Jano. Pro umělce jsou všichni lidi dokonalí. Už tou svou tělesnou a duchovní rozmanitostí... Dík za názor.

Osud je výmluva. Výmluvy, proč nejsme dokonalí, prostě potřebujeme. Máme jich celý arsenál, včetně nejrůznějších náboženství ;)

Souhlasím, až na ten čas zrození, který si nevybíráme ale je nám nadělen. Je to jako když se rozdají karty, každý má jiné postavení na startovní čáře, ale hraje se dál, každý už za sebe.

Z minulé diskuze bych zopakoval ještě to, že bytosti na duchovně vyšší vývojové úrovni si svůj tzv. osud do značné míry už sami plánují (ovšemže za dohledu a spolupráce s bytostmi řádu vyššího); a na tzv. přípravné rovině to vidí jinak :), než potom na bojišti, tedy zde dole :); - nahoře do něj chtějí nacpat :) co nejvíce nejrůznějších  osudových zkoušek, pro rychlejší postup svého vývoje - ovšem potom zde dole se jim takové množství např. katastrof už příčí (typicky - někdo si vybere narodit se do období války, ale když potom v té válce ztratí své blízké, ..., je nucen (a to nejen v přímé sebeobraně),  zabíjet, ..., přijde o majetek či hmotné výsledky své dlouholeté práce a snahy, atd., apod.), začne žehrat na svůj těžký  osud (zdá se, že toto se, do nějaké míry, může stát i bytostem tzv. vyššího řádu zde dole, jakou byl

 třeba asi (rodilý Jihomoravák :) ) Jan Ámos Komenský (1592 -1670) v době tzv. třicetileté války....) (ztráta rodičů a několika sester  v útlém věku, ..., ztráta několika dětí i dvou manželek, ...., epidemie a hladomory, ..., ztráta (přímých) výsledků mnohaleté práce, ..., ztráta mnohých přátel a známých, ...., opakované ztráty bydliště a majetku, ..., ztráta vlasti a dlouholeté, doživotní vyhnanství, ..., ztráta důvěry v některé politiky a vládce své doby, ..., atd., apod.).

((mimochodem - nemá někdo k dispozici jeho snad duchovně nejpodstatnější dílo O andělích...?))

((...)).

Irčo, dík za názor. Neodvažuju se soudit zda s tebou mám souhlasit či ne.

Romane, docela se ti to podařilo vyjádřit jednou větou. Ještě víc mě zajímal názor Litarse, který tvrdí že o nás rozhoduje vyšší moc. Ale co tou vyšší mocí myslí? Boha? 

Na osud nevěřím, když už, tak na náhodu:-).

to je pravda K3, kde není jednota, panují různice :D

Názory učenců by se nejspíš lišily i zde podobným způsobem jako u Dadadíka. Tak to raději skončeme.

velevážené panstvo (a možné budoucí damstvo :D ), co že to je ten osud? osud to je život :D

:D

Osud je plánovaný výukový program v životě, ve kterém máme svobodnou vůli jednat dobře, či méně dobře... :); - aby ta otázka tadyk tak divně nevysela :), že, Karle... :)

Ale okopíruji alespoň jeden můj odkaz odtama, pro zdejší zvídavé :), apod...:

 S vysokou pravděpodobností se na tvorbě svého osudu (alespoň tedy my zde zatím, zrozenci ve středu Evropy...:)  významně podílíme  sami... (a cesta v tom tzv. osudovém tubusu bývá široká tak nějak přiměřeně; jednotlivé zkoušky v něm si (právě dost často už předem sami) volíme podle klíče - čím větší bude zkouška (kterou ovšem nějak ucházejícně zvládnu), tím větší z ní budu potom mít užitek ve svém bytostném rozvoji... :)  )

((...)).

Ad také velice plasticky   popsáno, např.,  v publikaci Bytí od jihomoravského  přinašeče Josefa Zezulky .(1912 -1992) ((byl, mimochodem,  narozen v Brně jako já...:) )).

Vyšlo to hned nedlouho po převratu (četl jsem to snad v roce 1991?,; ..., rozdával jsem to docela hojně kolem sebe, ..., a myslím, že jsem to později našel i někde na netu - celou verzi v pdf). - Koho k tomu pustí jeho strážce prahu, doporučuji (pokud to ještě najdu, dám sem odkaz).

Karle, ale dyž nám se líbilo právě u Mrs. Dadadík :); tam to bylo takový autentický... :):) (to je podobný, jako když po válce, v roce 1945 nebo 1946 tuším,  chtěli Američané rozebrat Karlštejn, ..., převést do Ameriky, a tam jej znovu sestavit... :):) )