Žena, moře a Mary - Rarotonga I.

Rarotonga

(květen – červen 2007)

I.

Dlouho přemýšlela, kam se po opuštění Mary vrtnout. Cestu domů nebo za sestrou na Krétu zavrhla, nestála o vysvětlování, proč opustila práci. Nakonec se rozhodla pro Austrálii. Možná v tom byla i trocha symboliky. Životní etapu námořníka a potápěče ukončí v osamělé chatě na severovýchodním cípu kontinentu, kde před pěti roky začala.

Když si na internetu rezervovala letenky, zjistila ke své nelibosti, že odletět z Palau na jih do Austrálii je nemožné. Po prosívce letů zbyla jako nejvhodnější trasa do Port Moresby na Papui-Nové Guiney se společností Air Niugini Limited. Odtamtud mohla pokračovat po šesti hodinách čekání s Qantas do Brisbane v Austrálii.

V Brisbane však nastaly potíže. Nějak automaticky předpokládala, že majitel chaty, do níž měla namířeno, bude na příjmu. Jenomže ředitel Iron Range National Parku pan Nowack si válel šunky na dovolené v Evropě. Otravovat ho nechtěla. Další dva dny strávila v internetové kavárně při snaze najít bezpečné útočiště.

Našla. Pět a půl tisíce kilometrů východně leží Rarotonga, největší z Cookových ostrovů. Ne že by jí místo zcela vyhovovalo, husté osídlení znamenalo málo soukromí. Na druhou stranu poměrně rozvinutá infrastruktura skýtala možnost dokoupit vybavení, s nímž se nechtěla cestou tahat. Kromě toho znala místo, kde najde útočiště.

Roku 1888 se dostalo polynéskému království cti, že ho zabrala Velká Británie. Aby nedošlo k omylu, tak podle ediktu jejího veličenstva Viktorky I. vzala Rarotongu s dalšími třemi ostrovy pod svou ochranu. Na počátku souostroví dostalo statut federace, ale po vstupu do nového tisíciletí byly natvrdo připojeny pod korunu. O rok později byly ostrovy předány Novému Zélandu.

Politika vede ke zvláštním uskupením a někdy divnými cestami. V roce 1965 se obyvatelé Cookových ostrovů v referendu vyjádřili pro samostatnost. Získali ji jen do té míry, že souostroví dostalo status samosprávného území volně přidruženého k Novému Zélandu, který si podržel dočasně starost o zahraniční politiku a obranu. Neurčité upřesnění časového období nemusí platit jen ve střední Evropě.

Výkonná a zákonodárná moc nemá žádná omezení, ale vlastní státní příslušnost obyvatelé nemají. Po právní stránce zůstali občany Nového Zélandu. Možná je štěstí, že přes 80 % tvoří Maoři, kteří příliš necestují. Jak ukázala praxe, řešení problémů v zahraničí je kvůli rozdílnosti zákonů hodně složitou záležitostí.

Na paradox narazila i mladá žena. Cestovala na francouzskou námořnickou knížku, která umožňovala po světě volnější pohyb než pas vydaný v její domovině. Zatímco v zákonech Cookových ostrovů nebylo časové omezení doby strávené na jejich území, podle novozélandských musela mít nad čtrnáct dnů vízum.

Mezipřistání v Aucklandu situaci zamotalo. V některých směrech jsou totiž Novozélanďané pošahanější než Amíci. Nezbylo než navštívit ambasádu, zdokladovat finanční prostředky jako důkaz, že nebude brát domorodcům práci a s patřičnými razítky konečně šestý den od opuštění Palau dorazila na Rarotongu.

Cestovala nalehko s osobními věcmi nacpanými v lodním pytli. Zbytek zůstal v kajutě složený v kontejneru. Až Mary dorazí na konci června do Marseille, kapitán ho nechá uložený v celním skladě, kde si obsah příležitostně vyzvedne.

Z letiště proto zamířila do centra Avarua, kde hodlala nakoupit, co bude kromě potravin v příštích týdnech potřebovat. Hlavní město Rarotongy i celého souostroví může s necelými pěti tisíci obyvateli působit spíš jako přerostlá vesnice. Hlavní silnice, obepínající podél pobřeží ostrov, je v Avarua roubena obchody. Věci nutné pro život tu však dostane všechny.

Ostrov navštívila za dobu působení na Mary dvakrát, a proto si nelámala hlavu ani s pokročilou denní dobou. Ze zkušenosti věděla, že v jedenáct večer budou mít všechny obchody otevřeno. První návštěva patřila bance. Místní bankomaty vydávaly obyvateli oblíbené dolary Cookových ostrovů, což je jinak nanicovaté platidlo. Ceněno je hlavně jako rarita sběrateli po celém světě. V kurzu jedna ku jedné je směnitelný pouze s novozélandským dolarem.

S hledáním dalších obchodů si nelámala hlavu. Nadiktovala taxikáři seznam, co potřebuje koupit a před půlnocí se nechala vyložit před rezidencí ředitelství South Pacific Whale Research Consortium (Jihopacifické velrybářské výzkumné konsorcium). Budova vzhledem připomínala spíš chatu než sídlo významné instituce.  

Obešla objekt, hledajíc známku života, ale narazila jen na ztemnělá okna. Poctivě na každé zaklepala v naději, že obyvatelka již spí. Zkusila štěstí i u dvou malých chat pod příkrovem stromů za domem, kde většinou přespávali stážisté, ale ani zde neuspěla.

S povzdechem se vrátila ke dveřím hlavní budovy, kde chvíli rozpačitě stála nad lodním pytlem a vakem s nákupem. Potápěčské vybavení není lehké. Představa, že by se měla trmácet někam do hotelu, ji nenadchla. Po chvilce nerozhodného přešlapování vydolovala z lodního pytle deku a schoulila se na verandě. 

„Kia Orana! Vítej na Rarotongu, malá žraločí dámo,“ probudil ji za svítání pozdrav a zatřesení ramenem, „který tajfun tě sem zanes?“

Prezidentka Centra pro výzkum a zachování kytovců, ředitelka výzkumu velryb v oblasti Cookových ostrovů a Mezinárodní námořní inspektor je jen malý výčet aktivit Nan Hauserové. Patří k nejpotrhlejším vědcům, co se kdy ponořili pod hladinu oceánu.  Za základnu terénního výzkumu si zvolila Rarotongu.

Je hlavním a zároveň jediným stálým pracovníkem výzkumného projektu na Cookových ostrovech a ředitelkou Střediska pro lov velryb a divokých zvířat. Výzkum zahrnuje fotografie, akustiku, genetiku, povrchové a podvodní chování, navigaci a migraci kytovců. Díky ní vznikl ve výlučné ekonomické zóně Cookových ostrovů mořský park na ploše dvou milionů čtverečních kilometrů.

Během několika desetiletí se angažovala ve výzkumných expedicích Ocean Alency. Jako zakladatelka a ředitelka New England Dolphin Outreach Projekt přednáší na celosvětové úrovni v Centru výzkumu delfínů, Ústavu pro ochranu velryb a dalších organizacích. Je registrovaná sestra praktikující lékařství na vnějších ostrovech. Kromě těch Cookových zahrnuje její terénní výzkum Bahamy, kde též studuje velryby, delfíny a další kytovce.

Nan je hlavní hrdinkou mnoha filmů National Geographic, Animal Planet, Smithsonian, Discovery Channel a dalších. Má kapitánskou licenci pro lodě pobřežní stráže USA. Přes všechny tituly, zastávaná místa a vážnost ve vědeckém světě je chudá jako kostelní myš. Veškeré příjmy plynoucí z publikování, přednášek, autorských práv i členství v různých organizacích polyká největší láska – Centrum na Rarotongu. Výzkumný tým tvoří stážisté z univerzit, pracující za byt a stravu.

Osobně se s Prckem potkaly čtyřikrát při natáčení šotů s velrybami. Ani věkový rozdíl nebránil vzniku přátelství mezi stejně střelenými nadšenci pro obrovité kytovce. Vztah udržovaly přes internet, i když je většinou dělily tisíce mil. Zatímco mladá žena prozrazovala v mailech mnoho z práce posádky Mary, tak o třicet let starší bioložka poskytovala zpětnou vazbu v podobě poznatků, které nebyly publikovány s ohledem na bezpečnost velryb.

- pokračování -