Na počátku byla cesta do Istrie

Pestrý svět

Je pátek ráno, v barech v Dlouhé už ředí kořalku, tu pak rozlijí do pestrých lahví, do jedněch žlutou, do ostatních čirou, servírka Citronela se ještě nahatá převaluje v saténových peřinách hotelu Mama Shelter, kam byla pozvána bohatým litevským obchodníkem Kaunigasem Pošolstysem předešlou noc, na stolku leží tučná obálka, její náhodný (random) milenec už na pátém nástupišti Florence čeká na autobus do Lagosu, v němž obdobným způsobem svede servírku Adebumi, stráví s ní nechráněnou noc plnou vášně, to už ale Citronela bude dávno vzhůru, šněrovat ňadra a vyrážet do baru v Dlouhé, rozlévat pančovanou kořalku předčasně dementní anglické mládeži a vyhlížet solventní obchodní cestující, s tím pravým pak k ránu vyrazí do hotelu, v luxuriozním apartmá ho potěší obvyklým způsobem, nebude v tom žádná fantazie, jen rutina, vanilková zmrzlina, v tu dobu se v erbíenbí bytě začne probouzet anglická mládež, všichni docela slepí, kořalka byla ještě ze starých zlínských zásob, což nikdo nevěděl, budou se později hájit ctihodní majitelé baru u městského soudu, Angličané budou láteřit, že už nikdy neuvidí na vlastní oči hrát Manchester s Arsenalem, v tu dobu už Kaunigas pojede linkovým autobusem za dobrodružstvím do Manily, kde ho oslní dívka s výrazně chlapeckými rysy, on podlehne, v pokoji si pohrají na způsob ctihodných občanů starověkých Athén, v tu dobu Citronelu začne svědit klín, Někdo na tebe myslí, asi ten Litevec, podotkne kolegyně skloněná nad trychtýřem v pestré lahvi, Nehýbejte se, okřikne ji malíř žánrových výjevů Třešek, jehož si po vzoru velkých renesančních mecenášů objednají ctihodní majitelé baru, aby vymaloval bar velkou freskou s názvem Dívky ředí alkoholy, a vyhrňte si tu sukni výš, poručí servírce, již večer, pod záminkou dopracovat detaily, pozve do ateliéru, aby se i jeho viry a bakterie toulaly světem, Neboť i ony mají základní virobakteriální právo na sebeurčení a neomezenou svobodu pohybu, zašeptá vedoucí katedry ústavního práva profesor Hořčina studentce v kabinetu, v rozkroku již zpola pohotový, a to se v luxuriozním pokoji v Manile bude zrovna probouzet Kaunigas vedle chlapce s dívčími rysy, Protože nahlíženo skrze pestrou láhev, svět je krásný, uzavře básník lyrické orientace Eskider Žůža.

Na počátku byla cesta do Istrie

Potom, co advokáti vystaví zámky z překrásných slov, doufajíce v jejich pevnou stavbu, a soud je vichrem svého rozhodnutí roznese jako domečky z karet, odcházejí ti dobří mužové do ulic, pít surové kofe, kouřit viržinka a komentovat sporé outfity dívek. Jejich klienti zatím využívají dobrodiní vězeňské služby, která je odváží klimatizovanými autobusy do hotelů all inclusive napříč zemí.

Metro postihly turbulence, což je ale mezi stanicemi Hůrka a Luka běžné, takže lidé nepanikaří, ale ani netleskají, což by řidiče, který uzápasil bitvu s živlem, potěšilo.

A Jižní spojkou vyrážejí tisíce aut k cestám, na jejichž konci je důvod k rozvodu. Jak by na tom asi byla dnes svatá rodina? Josef by pracoval jako senior manažer v auditorské firmě a Marii by potkal ve fitcentru jako instagirl s pořádnými stehny a zadnicí napěchovanými do #bubblebumleggins#. Pořídili by si hypoteční byt, hybridní auto a Ježíška. Ale ani ten by jejich vztah neudržel (bodejť, když byl ochoten označit za matku každou, která ho následovala). Šošmelínku Marii by život v "toxickém vztahu" dusil, a tak právě taková cesta Jižní spojkou do Istrie stala by se novou kapitolou evangelia. Josef by bitvu s živlem svobody v 21.století jistě nevyhrál.