Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmutná
24. 06. 2002
0
0
505
Autor
kobul
Proč mi to děláš, proč se na mě takhle díváš, a já stejně nic nemám, protože jsem stále sám. Nevím co mám udělat, abych ti moh' pusu dát, díváš se mi do očí, to mi ale nestačí. Srdce mi prudce buší, zase ti to dneska sluší, musím se ptát stále dál, kde jsem chybu udělal, že mě nikdo nemá rád, snad jenom můj kamarád. Kdybych jenom jinej byl, nikdy bych nedovolil, abych tady takhle seděl, radši bych se neviděl. Už jsem stokrát chtěl, naposledy z domu jít, vždycky ale rozum měl, víc síly než cit. Bojím se že jednou, cit tuhle hru vyhraje, tváře lidí blednou, já jdu přímo do ráje...
Gastarbajtr: Jasně že to zpracování je hrozný, viz prolog, když jsem to po sobě po té době četl, tak bych to už znova taky takhle nenapsal... A hlavně nejsem básník, to byl výplod návalu emocí a né básnickýho střeva ... :-)
Gastarbajtr
25. 06. 2002
Verše nic moc,ale má to něco do sebe,protože každej tydle pocity zná...dík,líbí