Platónova  husa  z  láhve ((báseň se starověkou hádankou))

náraz do zdi to byl Zeé, ještě teď mám občasný pocit nutkání skočit ze skály, naštestí skály nechodí po bytech :D

bohužel Zeé, on svět je takovým uzavřeným oddělením

(předložku ,,nad" tam mám nadbytečně...! :) )

... .

Jinak už dnes mohu konstatovat :); zde na Písmáku.cz (na Totemu.cz to bylo docela  vyrovnané) jednoznačně se nad problémem více a úspěšněji zabývaly zdejší ženy... .) (pár řešitelů mužského pohlaví jako by se nedokázala oprostit od vlivu Marsu v sobě :), ..., a po jistém nárazu do zdi to víceméně vzdali... .) ).

Janino, divoké husy a jejich způsob letu taky obdivuju.

Jojo hejna hus domácích mi v dětství naháněla hrůzu, hlavně jejich syčení, natažené dlouhé krky a otevřené zobáky

Aru, Slávku (Benetko), etc. - je přeci známo, že i u psychiatra (potažmo na psychiatrických uzavřených odděleních - ba i přímo ve svěrací kazajce (ad Jack London, Tulák po hvězdách...) ) je možno tzv. smát se realitě do ksichtu, a zachovat si tak vědomí své jisté duchovní nadřazenosti...! :):)

Já jsem sice všežravec, ale husu nepeču, bo jsem si dosud nepořídila dostatečně velký pekáč ;) Příležitostně kolem Martina ochutnám kousek v hospodě, třeba s  karlovarským knedlíkem a zelím, mňam! Jinak ale husy obdivuju hlavně v letu (tedy ty divoké)... Jako asi čtyřletou holku mě vyděsil houser, který na mě docela drsně zaútočil, od té doby husí hejna obcházím obloukem ;)

Aru dík, kdysi chovalii jsme husy, občas byla na pekáči, teď jsou nekřesťansky drahé.

já už snad žádný hádanky řešit nebudu, musel bych se jinak objednat u psychiatra :D

gratulace Lídě, která tu hádnaku dokázala prolomit ;)

ostatní si mohou dát husu nikoli do lahve, ale na pekáč :))

Poznámka:  Po intervenci jedné korespondentky jsem pozměnil směrem k neutrálnosti v zadání jedno slovo...  (i když starořecký originál jsem já rozhodně nepřekládal :) ).

Řešitelé tedy - pročtěte si  zadání znovu...!  - Hezký den všem přeji.

Taky děkuju, Romane, bavilo mě lámat si hlavu.

Nevadí mi být zveřejněná, stejně jako nebýt zveřejněná, nejsem nijak důležitější než ostatní. Docela jsem uvítala zabývat se něčím jiným než svými bolistkami, zato díky Romane. 

Janino děkuju 

Nebo aspoň husí bobek ;)

aspoň někdo to uhádl, doufám Zeé, že jako odměnu posíláš v obálce věnec z bobkového listu ;)

Jano, díky za avízo :) (Tvou poštu jsem našel; - ale např. dvě zprávy z 24. srpna od Ireny (Gory) jsem - například - objevil až dneska, t.j v pátek 30. srpna... :)  ).

- Již jsem Ti poslal odpověď...!

Pro pořádek uvedu,  že správné řešení mi Lída zaslala  v pondělí dne 2024-08-26    v  11:52:33  hodin... :) (vzhledem k těm (mým pouze?) problémům s vícečetnou poštou, o kterých píše i zde dole, jsem její zprávu ale četl asi (nejméně) o den a půl později...).

(Poslala jsem ti zprávu, ale nevím, jestli už ti pošta dobře funguje.)

Alegna je chytrá hlava, od ní bych to rozhodně očekávala :) Gratuluju!

(Jen bokem : (na samostatnou epizodku do kolekce Odposlechnuto mi to připadá krátké... :) ) . - V uterý 27. června v podzemní prodejně LIDLu v ulici Na příkopě v Praze. Ze skladu (z prostoru, určeného pouze pro zaměstnance) vycházejí tři lidé - dva mladší muži, a šikovná (pseudo)blond žena cca 30-35 letá; ta (přibližně) říká toto:  No já o tom nevím... . - Nic nevím, ..., nikde jsem nebyla; - ani Babičku jsem nečetla...!  :):) ) 

Bravo! - Jedna dlouholetá zdejší autorka mi poslala rozbor, se kterým, myslím, by se snad spokojil i Platón... :)..

((...))

Jinak si znovu uvědomuji (platí to ovšem každopádně  i pro mne...! :) ), jak (a nevím přitom, zda je to spíše humorné, nebo spíše smutné... :) ) - prestože známe účel té Platónovy otázky, věnujeme i několik dnů svého času přemýšlení v tzv. béčkovém našem mozkovém režimu (a to i přesto, že nám bylo řečeno, že tak s pravděpodobností na 98-99 % to bude neúspěšné), místo toho, abychom se podvolili tomu, co po nás Platón chce... :):) (přitom do tmy ke chvilce účinné meditace se dnes, v tom nejkrajnějším případě, může zamčít třeba i na nejbližším záchodě... :) ).

pro mě osobně to má nejméně tři alternativní řešení, včetně napsání (ne)pohádky na to konto ;)

- Myslím, že především tím čtvrtým bodem se Platón velice přiblížil smyslu křesťanství... .

Musím říci, že mne trošku překvapilo, že Platónova husa je mezi uživatelo Písmáku.cz vesměs věcí neznámou :), - Tak si říkám - jak je to vlastně zde se samotným Platónem... :) (o kterém britský filozof A. N. Whitehead třeba napsal, že celá západní filozofie je vlastně jen komentář k Platónovi.)   :)?

Dovoluji si proto okopírovat sem alespoň nejzákladnější (známé) údaje k němu z Wikipedie:

Platón (řecky Πλάτων, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik. Jméno Platón je pouze obecně rozšířený pseudonym tohoto filozofa, jeho původní jméno bylo Aristoklés, syn Aristóna a Periktiony. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších myslitelů vůbec 

Platón založil athénskou Akademii, jež pak byla vzorem evropským univerzitám a vědeckým institucím. Své spisy psal většinou formou rozprav mezi svým učitelem Sókratem a dalšími osobami, kterým Sókratés svými otázkami pomáhá vyvrátit jejich předsudečné a nezralé názory a dospět k lepšímu poznání.

Platón spolu se Sókratem obrátili pozornost filozofů od úvah o povaze a původu světa k otázkám člověka a lidské společnosti. Ústředními tématy pro ně jsou:

• rozdíl mezi pravým poznáním a pouhým míněním;
• ctnost a možnost výchovy ke ctnosti;
• spravedlivé, a přitom trvalé uspořádání obce;
• dobro jako konečný cíl člověka i obce... . ((...)).

Je po něm pojmenován měsíční kráter Plato.

Ty víš, že první řešení, které mě napadlo, nebylo vůbec násilné. Jenom prostě nebylo správné. Rozbít láhev bych asi zkusila, kdyby to hylo v reálu, pokud bych nevěděla, jak jinak té huse pomoci ven. Násilí na láhvi v zájmu husy ;) Ale asi tuším, jak to myslíš. Jasně, války jsou kvůli způsobu uvažování, který máme vrozený. Odjakživa to byl boj, bohužel.

... .

Chtěl jsem ještě poznamenat; - už to, když se nějakou záležitostí opravdově zabýváme, nám připravuje východisko z daného problému; Prozřetelnost nám potom řešení předloží často v okamžiku, *kdy se už (vědomě) přestaneme snažit... ((já jsem to, třeba v tomto případě, měl zrovna tak; - bez mé vědomé snahy mi ráno, v polospánku, vpravdě jednoduché rozuzlení připlulo jak na zlatém podnose... (a husa, i láhev přitom zůstaly vcelku...:) )  )).

*(dalších pár plusových bodů ohledně mého respektu k němu před pár lety získal jeden pražský jogín (údajně v té době již více než deset let v zimě v létě dobrovolně pobývající venku) ), který se odmlčel, tzv. podíval do sebe, a snad v řádu minut mi se svou obvyklou samozřejmostí sdělil to správné řešení... .

Tady jde prostě o celou metodu myšlení; lidé s velkou ukotveností v tzv. béčkovém světě přijdou - včetně mne ovšem, aby nedošlo k nějakému omylu! - , při náznaku problému, primárně k nápadu něco řešit násilím, ..., válkou, konfliktem, ..., rozbitím láhve, etc.; - a přitom vyšší světy - ke kterým máme již přístup v těch tzv. vyšších hladinách vědomí - nám (většinou tedy) nabízejí smír, ..., mírové, nenásilné řešení snad čehokoliv... ).

(( ...)).

(Když tedy se zamýšlíme někdy nad tím, proč v tomto našem světě jsou ještě dnes i tzv. horké války, ve kterých umírají i lidé (ty války tzv. studené ovšem mohou být naopak někdy dosti prospěšné...!), tak si před zrcadlem můžeme říci: ano, i kvůli lidem, jako jsem zrovna já, jsou ve světě ještě i horké války... ).

Mám radost :)

Takže další osoba ...:) (zrovna od této jsem to ovšem čekal :) ).

(( ...)).

Prvá četba z Přísloví (Starý zákon) z (před)minulého týdne i padla pod ruku - a ovšem wse sem také hodí...! :)

Př 9,1-6První čtení

Můj pokrm jezte, víno, mnou nalité, pijte!

Čtení z knihy Přísloví.

Moudrost si zbudovala palác, opřela jej o sedm sloupů. Pobila dobytek, smísila víno, připravila také svůj stůl. Poslala své služebnice volat z vyvýšenin města: Kdo je nezkušený, ať sem přijde, kdo je bez rozvahy, toho chci učit. Pojďte, můj pokrm jezte, víno, mnou nalité pijte! Nechte dětinství, a budete žít, po cestě poznání choďte...!

Kus filosofie na bedrech lidstva. Není možné vést své kroky jen ušlapanými pěšinami. Občas se prostě musíme prosekat skrz hustý podrost vědomí a zamyslet se.

Pěkné.

jak vidno u platonovi husy se musí stát člověk zenovým mnichem a po deset let obcházet horu Fudži, než se nadá odpovědi, jak hloupý byl, že na něco tak jednoduchého, on ani 99 dalších hádačů nepřišel, inu když se ptá hádankář, řešení zná jen ona platonova husa, jenž řešení prozradila onomu hádankáři..........................

... .

Jano, díky za ten návod - ale nějak mi - zatím tedy - nefunguje... ..

Dohodli jsme se s řešitelem/ -lkou :), že jeho/ její identitu zatím neprozradíme, aby nemusel /a případně odolávat něčímu zákulisnímu tlaku  :):) (zároveň prosím každého případného dalšího - nekažte druhým radost z případného objevu :), a pište řešení (zatím) pouze do zpráv... :)  ).

- A všechny další si dovoluji povzbudit - nevzdávejte to...! :) - Tady jde o celou metodu, která může snad každého obohatit pro celý další život... :):)

A konečně prvá vlaštovka (na Písmáku... )! :)

(je vlastně zajímavé, že vlaštovka může někdy korespondovat i s husou...! :):) )

takže konečně poslední :))

o tom by se ale dalo s úspěchem pochybovati

Z , k tomu problému s poštou - Pošta ti vždycky nabídne tu nejnovější (poslední) konverzaci. Takže koukáš řekněme na zprávu, co jsi poslal Petrovi. Musíš "rolovat" po té konverzaci nahoru (pokud sis už s Petrem psal více zpráv, někdy je to dlouhé posunování), až se dostaneš úplně nahoru, k Petrově ikonce a jménu. Vlevo od ní máš značku, co vypadá jako tři pomlčky pod sebou. Když ji rozklikneš, objeví se ti nadpis ZPRÁVY a pod ním hezky seřazený "adresář" všech nicků, se kterými sis někdy psal. Myslím, že jsou opět řazené podle aktuálnosti, takže hned pod Petrem by měl být ten člověk, co ti napsal další nejnovější zprávu...

pravdou je, že mě to napadlo až po chrupíku, nevím jak to řešili dřív, když ještě existovali tzv. hádankáři a tropili si z lidí na cestách žerty logickými rébusy. sem tam ve starých pohádkách se podobné hádanky vyskytují a nejméně jedna má i hádankáře samotného

Víš, my to někteří neumíme... Meditace je pro mě asi tak běžná věc jako pro tebe sednout ke klavíru a zahrát některou Chopinovu etudu. To zas umím já, ale přesto se nevysmívám těm, pro které je to neznámý terén, víš? (Neurážím se, možná jsem trošku zklamaná, ale jen trošku.)

Zdravím Tě, Jarmilo :); je zajímavé, jak se lidé (já to ale mám zrovna tak! :) ) bojí (zdráhají) ztratit i jen na chvíli (dobrovolně) tzv. střízlivé myšlení :), a upadnout do stavu hladiny vědomí alfa, do tzv. meditace :)

 (chápat logicky to bylo lze u nějakého pračlověka :), kterému hrozilo, že v ten okamžik se stane kořistí třeba nějakého šavlozubého ..lva či tygra... :) )

Jano, neurážej se hned... :)

Docela humorná diskuze (nejméně dvě odpovědi v poště jsou sice stále mimo (tu Platónem asi očekávanou :) ), ale alespoň jsou zajímavé)... :)..

-Jinak jsem zjistil (nepříjemně překvapující) zajímavou věc, tady na novém Písmáku - a sice, když mi přijde více nové pošty najednou, otevře se mi (to ještě logicky) pouze jedna (asi ta nejnovější); když ale napíši hned odpověď, snaha dostat se k další nové (nepřečtené) poště kliknutím na ikonku s novou poštou je neúspěšná - skáče mi to stále na tu mou nejčerstvější odpověď...! 

- Jak toto kdo řešíte?! 

Já jsem chtěla rozbít tu láhev, Roman napsal, že ne, tak už mlčím.

Jani, mě naštvalo to hraní si s pojmy a o co v té hádance jde, je to jako s těmi školními přiklady, které nikdy nedávali smysl, jakože babka měla tři pomeranče a dědek čtyři hrušky, vypočítejte jejich měsíční příjem za zemní plyn

toot, jo, to bylo první, co mě napadlo: když si husu i láhev máme představit, pak si přece taky můžeme úplně klidně představit, jak tu husu vytahujeme z láhve a ona hladce projde a nic se jí nestane... Ale tohle prý není správné řešení, musí to být řešení reálné, "hmotné", psal mi Zeanddrich. Tak nic. 

každopádně je to chyták, tak jako tak, husu tam jde dát živou jen jako housátko a vychovat ji uvnitř, dospělou husu umístěním do lahve samotný proces zabije -

pak je řešení skutečně komicky jednoduché, v podstatě není o čem přemýšlet

Ano, jak se tam husa dostala (živá)? Přijde mi, že řešení bude někde v tom, co není v zadání řečeno. A vlastně... ono tam není řečeno ani, že màme najít řešení. Jen podmínku, za jaké by to šlo provést... Jedna taková podmínka mě napadá, jenže opět není reálná, aspoň ne ve starověku. 

hlavně to byla nerozbitná lahev, která se nerozletěla na tisíc kusů, když byla husa vtěsnávána tím úzkým hrdlem, plus kdo by to chtěl udělat by musel mít nelidskou sílu.

nejde ani tak o výsledek, jako o zadání samotné

Odpověď neznám, jen si říkám, že to musela být obrovská láhev, když do ní někdo dokázal vtěsnat husu ..... hm, no nic ...

Mně určitě nic soukromě prozrazovat nemusíš, věřím, že když je to tak prosté, uhodne to brzy někdo jiný a třeba nám to potom objasníš, až ho budeš "vyhlašovat vítězem"? A pokud ne, zlobit se určitě nebudu, je to přece tvoje věc. A omlouvám se za vtipkování, nemělo zlehčovat tuhlle hádanku ani tebe. Občas zapomínám, že nemusí být každý naladěn na podobnou strunu jako já. Promiň.

Jano - a pokud bys byla zde neúspěšná i po více než třech dnech :) - a ovšem, budeš-li na tom trvat :) - řešení Ti potom soukromě prozradím :); - upozorňuji Tě ale předem, že se asi potom budeš na sebe hodně zlobit, když zjistíš, jak to bylo jednoduché...!

(v jiné dimenzi ovšem, než v našem tzv. béčkovém módu mysli... :) )

Ještě k nápadům rozbít onu nádobu; - Platón - jako bytost  patrně  jedna z nejušlechtilejších,  jaké se kdy objevily v našem lidstvu :) - považoval za samozřejmé, že láhev (keramická nádoba, apod. ?) rozbita nebude :) (už vzhledem k její tehdejší jistě nezanedbatelné ceně... :) )

Je vidět, že bychom si dnes moc Platónových přednášek neužili :) (a to včetně mne...; - vždyť naposled jsem se pravidelně a vědome uváděl do meditace - a tedy tzv. vyššího stavu vědomí - někdy v prvých letech po převratu...! :) )

(( ...)).

- Jano, promiň :) - ale chtěl jsem, aby to lidé zde brali vážně :), ..., aby bylo opravdu jasné, že nejde tady o nějakou legrácku, apod. ... :).

Romane, to jsem si dělala legraci. Pro případ, že to nepoznáš, jsem to napsala i do závorky. Ale stejně to nestačilo. A tak v dnešní době vypadá komunikace na netu... Hezký den, jdu na kolo, než bude těch pětatřicet!

Jitko - co se týče těch „svědků našeho života" :); možná jsi tak ukotvena jinde, že je nepotřebuješ :), ale většina lidí je bere nejen jako svědky :), ale i jako svou oporu, ..., své mezníky, svou inspiraci, ..., svou útěchu :), své majáky a své poměřovací elementy... :), etc.

Nejedná se o žádnou návnadu v tom smyslu, že by v tom byl nějaký podvod, či výmysl. - To ostatně uznal zatím snad každý... .

- Těším se, že ráno bude pro někoho (z Písmáku.cz) moudřejší večera...! :):)

... :).

- Jano - myšleno je to tak, že po třech dnech mého béčkového přemýšlení došlo řešení (pro mne tehdy nečekaně) až v polospánku... :)

Hehehe ;) ty po mně chceš, abych strávila tři dny v polospánku, jo? (To si dělám srabdu, kdyby to snad nebylo poznat.) Asi se dobře bavíš, jak ti tu skáčeme na návnadu. Ale já ti to přeju ;) Ať žije husa v láhvi. A posléze i mimo láhev!

Úryvek z pošty:

I to je symptom naší doby :), ta naše sveřepost :); přestože nahoře píši, jak jsem k řešení dospěl třeba já :), většina lidí stejně chce najít svou ,,střízlivou" - a tedy (v tomto případě) ne moc účinnou metodu... :):). 

Ireno, díky za milá slova... :)

Jinak tady k té hádance ještě poznamenám: - já když jsem se snažil za plného, tzv. béčkového vědomí, neuspěl jsem :). - Správné řešení mne napadlo až ve stavu vědomí tzv. alfa, tedy (cca po třech dnech :) ) v polospánku.... :)

(na tomto je možná ale také patrno, jak nesprávnými cestami se v životě snažíme o řešení neobvyklých problémů všeobecně.... :) )

((Na Totemu.cz jsem u mých hádanek :) vyhlašoval bonus v podobě láhve dobrého jihomoravského vína; tady mi vše ale připadá takové odtažitější... :) ))

Romane, taky jsi mne rozesmutnil. Nechoď, zkusím se na tvá díla zeptat majitele... 

... .

Jano, co se týče toho silně nadprůměrného objemu mých příspěvků; - ještě je tu možnost, že smažu sám ty, kde (téměř) nejsou komentáře - protože o ty mi jde vždy nejvíce - a pak i občas přidám nějaký příspěvek další... :)

- 

Rozesmutnil jsi mě. (Ne tou hádankou ;)) "Řešení" ti píšu do zprávy. Hezký den!

(ještě jsem k tomu mohl podotknout, že toto je báseň z Totemu.cz, kde jsem ji publikoval asi ke konci nultých let po odchodu Filipa Sklenáře z tohoto světa...)