PRVNÍ NOC V NOVÉM BYTĚ

Benetko,

v devadesátkách se na ulici velkých měst objevili skořápkáři odněkud z východu a pak i ti čeští. Na internetu jsem kdysi narazila na video, kde cvičená kočka vždy spolehlivě poznala, pod kterou skořápkou se kulička nachází, patrně prý díky vynikajícímu sluchu. Kdo by měl tehdy, v devadesátkách, takovou kočku s sebou, mohl být milionářem i bez kuppónové privatizace.

Z devadesátých let si mnozí dělají legraci, ale onen totální chaos, kdy se "všechno smělo", nebyl až tak veselý. Karel Kryl z toho dostal takovou depku, že umřel, Havel se pokoušel s tím jaksi bojovat, ale na to neměl dost moci. I já jsem měla depku z toho, že se ministr spravedlnosti z Klausovy vlády chodí mafiánů ptát, co má dělat...  Teď je otázkou, jestli mafiánský kapitalismus funguje dál tak nějak pod pokličkou, jak tvrdí zhrzení piráti vyhození z vlády, nebo nám už vládnou jiní politici. Já to nevím a ani netuším, jestli se lze v současné "demokracii" vůbec dozvědět, jak se věci mají.

Jinak, Slávku, ale asi ne nadarmo je dnes v našem Desateru hned na čtvrtém místě toto přikázání:

Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.

((...)).

Vyplývá z toho třeba i to, že - i v těch případech, kdy je to hodně těžké - máme přímo povinnost na svých rodičích najít něco dobrého...; (v některých případech to totiž žádná jiná osoba kromě nás už udělat nemůže).

Samozřejmě, Slávku, každý to má v životě jinak, já jsem si později také nenechal mluvit do mých nejdůležitějších věcí (ještě jsem si vzpomněl taky, jak asi v létě roku 1982 jsem (se spolužáky z gymplu) neodjel na archeologickou brigádu do Dunajovic, jelikož byla zrovna velká (asi největší, jakou já u nás pamatuji) úroda meruněk... . Dodnes ale nevím, jak jsem to měl tehdy řešit; - snad se urvat alespoň na jeden týden (v takových situacích závidím pak některým vývojově pokročilým bytostem  - tzv. svatým -, kteří údajně již zvládal)i smysluplnou *bi- nebo i trilokaci :), apod. )

*(kromě starověkých některých světců, kde důkazy nemusí být pro nás dnes průkazné, se takto dařilo zde dole na Zemi působit údajně třeba Antonínu Paduánskému (1195-1231), z novověkých pak třeba Otci Piovi (1887-1968), nebo i Donu Bosco (1815-1888), kde už těch důkazů máme více

Hm... .

Zase jsem si uvědomil, Slávku, jak se místy ohledně CV překrýváme (na vojně jsme, např., byli  cca nejméně rok zároveň (já ovšem po dvou odkladech, takže budu asi o nějaký ten rok starší... :) ) ).

Zde jsem se živě vžil do situace ohledně erteplí... . - O, jak tuhle situaci jsem také znal...! 

Jak bych to asi řešil...? - Příčilo by se mi nechat rodiče, etc., doma pracovat, a jet někam za zábavou; patrně bych - pokud bych o tom mém odjezdu věděl předem - tak někdy ve čtvrtek nejpozději vzal traktor (možná i den dovolené, a jednoho dva lidi na brigádu), a jel alespoň symbolicky erteple načít; pokud by to předem z jakéhokoliv důvodu nebylo možné (třeba proto, že by se na jezeďáckém vyorávalo společně... :) ), nabídl bych alespoň půlden v týdnu následujícím, ..., anebo prostě nějakou pro rodičovskou protistranu lákavou výměnu :):).

(Rozhodně by mně (tehdy ještě ne :) ) nestály erteple či Džbánek za rozvrat v rodině... :) )

..

Nie, umyvala som okná:) je to tak strašne dávno, že si fakt nepamatám, aká bola noc...asi som po tvrdej práci hneď zaspala...aha, pamatám si, že som mala narodeniny:)))

Náš prvý byt sme dostali po roku a pol čakania, mohli sme mat hneď krásny 4- izbovy, zdal sa nám zbytočne veĺký a tak sme radšej čakali na 3- izbový, družstevný vklad 28 tisic a upísanie sa strojárňam, obaja.  Prechod z kultúry do vyroby bol drsný, ale ešte stále bolo na okuliaroch dosť ružovej. V obývačke sme natiahli koberec, pustili gramorádio a z neho znela WORLD don't come easy.  

musím teda naznat, že tvoja mama teda byla tvrdá... to bych nedokázala, ani teda dokázat nechtěla, k dětem teda :)

možná měla pádný důvod :)

jsi vypravěč...

zkouším vzpomenout, pár nových obydlí jsem v životě zažila, zažili, ale zatím mě na to konto nenapadlo nic .)

Parádní vzpomínání.

Vlastní byt je přece jen něco dočista jiného! Zažila jsem také nemocniční ubytovnu a také pokojík v klauzuře kláštera... s protekčním přímotopem, byla jsem v cca 7 měsíci... 

Díky za vzpomínky, probudily i moje.