Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

plnost okamžiku

21. 09. 2024

147

Autor

stanislav

je hodně textů o tom, že je dobré žít tady a teď. to svým způsobem znamená nezabývat se pořád plány a vzpomínkami. které bez pochyby nejsou jen dobré. a v depresích jsou vyloženě jen špatné. a točí se dokola v bludném kruhu. ono to má hodně do sebe, být pořád bdělý v tom tady a teď. v některých lepších okamžicích se to podaří. když člověk jen tak vnímá svět kolem sebe. a uvnitř jako by nebyl nebo byl součástí všeho. splýval s tím.

mluvím tedy jen za sebe, za nikoho jiného nemohu. pakliže nejsem ve vygumovaném stavu, kdy mi to vůbec nemyslí a jen tak zírám, jsem zaseklý a nepříjemně nejsem u sebe, tak se moje mysl stále něčím zabývá. někdy až obsedantně. si věci, které musím vykonat, třeba otevřít pošťačce a vyzvednout si od ní důchod, několik hodin před tím už přehrávám v hlavě. přijde včas? půjde zvonek? a podobné trošku neklidy. nejde o nic hrozného, ale není to žádné tady a teď, ale v podstatě lehce neurotické předjímání toho, co se má stát. pak zas bych měl jít nakoupit. a tak dokud fakt není potravina v ledničce a tabák na stole, zas se zabývám tímto. hezké by bylo si to úplně odmyslet, nestarat se o nic. ale to neumím. takže řádné tady a teď u mě nastává jen v okamžiku, když nic nečekám, nic nemusím, nic neplánuji.

a taky je tu paměť. bez paměti bych byl nikdo. nepopsaný list. to je nemožné. jen lidi s obrovskou poruchou paměti toho dosáhnou. a to není o co stát. nevědět, kdo jsem a tak dál a dále. paměť totiž je pro tady a teď nezbytná. jak píše Michal Janata a mě to velmi oslovuje:

"Paměť člení náš život v souvislou a zároveň přetržitou řadu počitků, vjemů, pocitů, myšlenek a zároveň to vše syntetizuje ve stále se měnící obraz skutečnosti vnitřní i vnější. Teprve paměť dodává váhu okamžiku, který je dynamickým časových těžištěm, které odděluje významné od nevýznamného. To, čemu říkáme plnost okamžiku, je právě projevem paměti, která neustálým přehodnocováním minulosti spoluvytváří přítomnost."

plnost okamžiku, to je pravé tady a teď. kdy jsem si vědom a vyrovnán s tím, co jsem udělal, co se událo, a mohu to se sebou a světem smířený nechat odplavat a být tady a teď. a vychutnávat si krásu světa a života.

8 názorů

stanislav

před 2 měsíci

Dát tip

děkuju moc za komentáře... :)

Alegna

před 2 měsíci

Dát tip Benetka, Janina6, Gora

To jsou nejhezčí okamžiky, kdy člověk vnímá svět kolem sebe a cítí se být součástí všeho, nejhezčí, ale taky velmi vzácné

Janina6

před 2 měsíci

Dát tip Benetka, Gora

"Neurotické předjímání toho, co se má stát" - ach jo, to je úplně přesné pojmenování mého stále se opakujícího problému. Pořád všechno řeším předem...! Nejvíc ve tři ráno ;) Ach, dokázat tak žít přítomností! To by byla úleva. Dík za zajímavou úvahu.

Benetka

před 2 měsíci

Dát tip Gora

Rád jsem četl. Podobným úvahám se čas od času nevyhnu ani já. Ono všelijakých mouder je hodně. A taky rádců s radama jak žít. Jenže alespoň tedy mně připadá že jedna věc jsou rady a druhá pak skutečný život. Prostě mi nejde jenom tak žít tady a teď.

Rhodesie

před 2 měsíci

Dát tip Benetka

Právě jsem sežral katův šleh s hranolkama a dost sytej dort, kterej nám doma včera přinesla návštěva z vlastní dílny. Píšu to proto, že plnost okamžiku právě pociťuju hodně intenzivně... :)

TIP už jsem si taky omylem dal a Tobě ho dávám s plným vědomím. Skvělej počin tahle úvaha.