Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZima v roubence
Autor
Hlína
Pět pod nulou..
Předstíráme
že jsme si nevšimli
Sušíme vzpomínky
na letní večery
Snad zahřejou
prochladlé prsty
u nohou
Zapomeneme
na všechny potřeby
co se jen tak nedají
spláchnout vodou z nádobí
Ještě jedno sklíčko
do okenní mozaiky
a teplé svetry do mezer
Myším sem tam
zatopíme
Oheň v kamnech
drsným jazykem
olízne suchý kmen
a práskne
že je venku zima
Slunce skrblí se světlem
Zárodky teplých myšlenek
snáší se večerem
na studenou zem
Některé tají hned
Jiné tají dech
nad květy
co na plochy svislé
mráz z nostalgie maluje
Modlíme se
ať nespadne moc sněhu
Nevíme
kolik té třpytivé krásy
střecha se zlomenými zády unese
Tulíme se
ikdyž se zrovna nemáme rádi
5 názorů
Ano, náladu báseň má, dokonce mi připomíná jednu moji starší...
Možná bych trochu krátila sloku o ledových květech, nepřináší moc nového, a jistě opravila:
kolik té třpitivé krásy - třpytivé.
Krásne..každým slovom maĺuješ nadherné obrázky... úžasná atmosféra vyvolala spomienky na dreveničku, ktorá musela byť zbúraná, na jej mieste nurovaný dom. Ako malá som rada chodila k starenke, v jej kuchyni bolo teplučko, voňala sušenými slivkami rozloženými na peci, maličkým tabuĺkovým oknom som cez muskaty pozerala, ako vonku sneží. Celé to bolo ako z rozprávky. .