proč proto

Díky že jsi provedla vítací akt a nehnala jsi mě od sebe tzv. Svinským krokem.

Krásné.

Kočko - o tom nepochybuju:)

a vitaj zpět

aneb zurück

Dadí, tvoje dílko je v jednu chvíli – nebojím se to říct – dokonce prvotřídní. ;-)

dievča - takhle mě to nikdy nenapadlo, ale asi by to tak mohlo být. :)

možno v detstve bez zábran dôverujeme životu, obrázky sa uchovajú živé ... no a potom postupne z dôvery ubúda***

Zkus pátrat v paměti a psát. Všechno se ti nebývale oživí. Já si takhle vyštrachal prvních patnáct let. 

Abakus, mi je jasné, jak je to s pamětí, neboj :)

jinak přes základku jsem prochodila vcelku pět škol, od druhé třídy v Brně

jinak dědeček sepsal úžasným způsobem vzpomínky na vojnu, která mu trvala vcelku 7 let... skončil v legiích ve Francii tedy

V Alzheimrovi je posledné čo bledne sú spomienky na detstvo.

Ja blednem tak maximálne závisťou.

Prvú triedu si nepamätám, vystriedala som tri školy a najmä si pamätám psa Jasana, ktorý ma od radosti väčšinou zvalil na zem. A usilovne som ničila hroty plniacich pier, takže mi rodičia museli poslať ďalšie a  ďalšie.

Prastrýček hral v londýnskom orchestri počas vojny /moje legionárske okienko, ale mám po ňom publikáciu o českoslovenkých vojakoch/. 

Je zajímavé, že tenhle obraz vidím jasně i já a to jsem tam nebyla.