Dvojka

DVOJKA...

 

Dvojka je číslice navýsost magická,

dvojka je něco, co ovládá svět...

dvojka je číslovka šťastná i tragická,

dvojí je každá z cest – tam a zas zpět...

 

Dvakrát prý v životě všechno máš změřit,

to abys nedělal zbytečné chyby...

teprve podruhé můžeš si věřit,

že je vše v pořádku metr ti slíbí...

 

Dva konce musí mít každičké lano,

na jednom konci já, na druhém Ty...

tak jako každý den má noc a ráno,

tak jako k líbání dvoje jsou rty...

 

Tak jako princezna má svého prince,

tak jako kabát má svůj rub a líc...

tak jako dvě strany má každá mince,

stejně tak někdo má vše, jiný nic...

 

Že každý zápor má i svoje klady,

a každou bílou zas překryje černá...

to přece každý ví, starý i mladý,

jedna je falešná, jiná zas věrná...

 

Dvě ruce každému narostly na práci,

dvě nohy nosí nás po této zemi...

dvě řady zubů se zasmějí legraci,

dvě oči pláčí, když veselo není...

 

Dvojí je morálka některých lidí,

pravda i lež u nich své místo mají...

zřídka se za své dva životy stydí,

s noblesou dvě role současně hrají...

 

Dvě misky na vahách nejdřív se naplní,

než zjistíš, kolik co opravdu váží...

dvě nahá těla se za noci zavlní,

když nový život se vykřesat snaží...

 

Dvojka je číslo, co partnerství posvětí,

dvě srdce zabuší, když láska přichází...

pár postav slije se v milostném objetí,

dvojka je číslo, co milence provází...

 

Dvojka je zbraň, kterou zahyne samota,

stará a ošklivá, protivná paní...

v den, kdy jsi vstoupila do mého života,

z jedniček dvojka je, tak díky za ni...

 

---